Konec hotovosti v Čechách: kam se poděly staré dobré peníze?

Kde jinde než v USA

Prvním krokem směrem k placení kartou byla věrnostní platební karta vydaná společností Western Union Telegraph Company. Člověk s její pomocí mohl platit za telefonické a telegrafní služby uvedené firmy bez použití "reálných" peněz a společnost mu útratu naúčtovala později. Takovéto věrnostní karty následně začaly používat i jiné společnosti. Háček byl v tom, že je bylo možné používat jen u jednoho obchodníka, výhoda bezhotovostní platby byla umožněna jen za věrnost. Dnes by jeden zákazník potřeboval snad několik tisícovek takových karet, aby s sebou nemusel brát šrajtofli s bankovkami.

Zrod první univerzální platební karty přinesla událost, pro níž se vžil takřka biblický název: První večeře. V lednu roku 1949 americký podnikatel Frank McNamara pozval několik přátel na večeři v Mayor's Grill Pub v New Yorku. Při placení byl však nemile překvapen, jelikož si zapomněl peníze, kterými by útratu zaplatil. Naštěstí ho zachránila jeho manželka a útratu zaplatila. Trapnost situace podnikatele McNamaru dovedla k založení Diners Clubu, prvního vydavatele kreditních (nebo přesněji úvěrových) karet a roku 1950 s ní poprvé zaplatil, jak jinak než ve stejném podniku, kde mu chyběly peníze. Šlo o první večeři zaplacenou právě kartou. Rok na to už kreditní kartu Diners Club vlastnilo 35 000 členů a uznávalo 284 restaurací. 

Prodej luxusního mezonetu 4 + 1, Praha, Praha 5

Zobrazit nemovitost

Bezpečnost karet měla své trhliny, nepočítalo se ztrátou karty, krádeží a neměla horní limit. Po 3 letech tak byl Diners Club ve ztrátě. Nicméně mouchy se vychytaly a v 60. letech 20. století už se jednalo o etablovanou záležitost. Stala se nezbytným prvkem luxusního životního stylu a dobrým bontonem např. mezi hollywoodskými herci.

V českých luzích a hájích

Karta Diners Club byla také první použitou platební kartou v Československu. K první karetní platbě u nás došlo v roce 1968, kdy cizinec a zároveň držitel karty jejím prostřednictvím zaplatil v kanceláři Čedoku. Komunistický režim pochopitelně žádnou obdobu takovéto karty neměl, ale platby cizincům kartami umožňoval. Tehdejší vládě zoufale chyběly valuty, za které by si mohla kupovat zejména pokročilejší západní technologie. Jakákoliv možnost získat zahraniční měnu, byla vítaná.

První tuzemská platební karta spatřila světlo světa ještě těsně před sametovou revolucí. Vydala ji Živnobanka, ale posloužila jen k platbám v Tuzexu, nebo-li v obchodě, kde se za tzv. bony dalo koupit západní zboží. Ačkoliv v zahraničí byly platby kartou již poměrně běžnou záležitostí, vzpomeňme jen populární americké seriály z 90. let, v Česku byla cesta k běžným platbám kartou ještě hodně dlouhá. Obchodníci, banky i obyčejní lidé se jim velmi bránili. Kartu Diners Clubu si našinec doma mohl pořídit v roce 1998, ale až v novém tisíciletí se začaly platební karty rozšiřovat, až k dnešnímu stavu, kdy je v hypermarketech vidíme častěji než malované bankovky.

Se startem karet se objevily na českém trhu první možnosti využívat internetové bankovnictví. V prvním desetiletí 21. století nešlo o nijak populární službu. Praktičnost tehdejšího on-line bankovnictví byla také mnohem menší než dnes. Produkty vůbec nenabízely sdílené služby jako dnes, v podobě přehledu o různých účtech a produktech, nebo bylo k dispozici jen bankovnictví přes mobil, který ovšem ještě nebyl tak chytrý. Ještě v roce 2010 podle Českého statistického úřadu používalo internetové bankovnictví jen 21% lidí ve věku 16+. Loni to už bylo přes 70 % lidí stejné věkové kategorie. S čímž souvisí, že v současnosti internet používá 39% lidí nad 65 let, ale v roce 2010 aktivně užívalo internet jen 13 % seniorů.

Pozor na podvodníky! 

Nejen nárůst počtu nejstarších uživatelů je příčinou negativního aktuálního trendu, kterým jsou podvodné praktiky mířící právě do oblasti internetového bankovnictví.

"S posunem do online prostředí se také množí podvodné internetové kampaně, které mohou zasáhnout stále větší počet lidí, proto je důležité dodržovat základní bezpečnostní pravidla: nesdělovat piny, ani hesla třetím osobám, neodpovídat nebo neotvírat podezřelé odkazy v e-mailech a v žádném případě neposílat mailem ani zprávou z mobilního telefonu nikomu přístupová hesla a do internetového bankovnictví,"

varuje před aktuálními nebezpečími tiskový mluvčí Home Creditu Michal Fila.

Zdroje: penize.cz, dinersclubus.com, ČSÚ, tisková zpráva Home credit