To, co předvedla prezidentka Zuzana Čaputová, je atentát na demokracii, říká Robert Fico

Od 7 do 22 hodin mohli občané Slovenska hlasovat pouze o jedné otázce referenda, která zněla:

„Souhlasíte s tím, že předčasné ukončení funkčního období Národní rady může být provedeno referendem nebo usnesením Národního shromáždění?"

Původně se mělo hlasovat o dvou otázkách. Druhá byla:

„Souhlasíte s tím, aby vláda Slovenské republiky neprodleně podala demisi?"

Prezidentka Zuzana Čaputová však tuto otázku předložila Ústavnímu soudu, protože ji považovala za "kontroverzní". Soudní dvůr jí nakonec dal za pravdu. Koncem října dospěla k závěru, že otázka v referendu je skutečně v rozporu s principy právního státu.

Prodej luxusního penthousu 4+kk 260 m², Praha, Praha 3

Zobrazit nemovitost

Státní volební komise potvrdila, že referendum je neplatné. Hlasovala necelá třetina voličů

Otevřít v galerii (5)

Statistický úřad byl rovněž zodpovědný za celkové zpracování tabulek. Hlasování se ve Slovenské republice zúčastnilo 1 193 198 osob, což představuje 27,25 % oprávněných voličů - referendum tedy není platné. Aby bylo referendum úspěšné, musí se ho zúčastnit nejméně 50 % voličů, tj. asi 2,3 milionu lidí, a nadpoloviční většina hlasujících musí zakroužkovat ANO.
Na otázku, zda občané souhlasí s tím, aby se volební období zkrátilo referendem nebo usnesením Národní rady, odpovědělo kladně 97,51 % zúčastněných. 1,54 % nesouhlasilo.

Otevřít v galerii (5)

Robert Fico si hned druhý den přivlastnil výsledek 1,2 milionu voličů, kteří se referenda zúčastnili, a prohlásil, že se hlasování zúčastnilo nejvíce voličů Smeru a strana nese plnou odpovědnost za kampaň a výsledek, píše SME.

Místopředseda Smeru Ľuboš Blaha přímo řekl, že na Roberta Fica přišlo v sobotu 1,2 milionu lidí, a všechny označil za hrdiny.

Nejvyšší a nejnižší volební účast

Nejvyšší volební účast byla zaznamenána v Trenčínském kraji, kde se voleb zúčastnilo přes 36 % voličů. Volilo zde téměř 170 800 z 473 511 zapsaných voličů. Následovaly Žilinský, Banskobystrický, Nitranský, Prešovský a Trnavský kraj.

„Nejméně voličů přišlo k referendu v Bratislavském kraji, kde hlasovalo 21 % voličů. Z okresů dominovaly Kysucké Nové Mesto, Topoľčany, Turčianske Teplice, Púchov a Považská Bystrica, kde se voleb zúčastnilo více než 40 % voličů,"

uvedl vedoucí statistického úřadu Petr Peťko. 

Nejnižší zájem o referendum, pod 16 procent, byl zaznamenán v okresech Dunajská Streda, Komárno a Bratislava 1.
Nejméně občanů v rámci obcí přišlo k volbám na Luník IX v Košicích s 0,1 procenta voličů a v Lomničce s jedním procentem voličů.

„Nejnižší volební účast - pod 14 % - byla v okrese Dunajská Streda. V okrsku Luník IX nevolilo ani jedno procento voličů."

informoval Peťko.

Předseda Státní volební komise Ladislav Orosz na tiskové konferenci uvedl, že referendum proběhlo v souladu se zákonem. Jednalo se o první referendum od rozhodnutí Ústavního soudu Slovenské republiky, který prohlásil, že výsledek referenda je bezprostředně závazným rozhodnutím občanů s právní silou ústavního zákona. Poukázal také na to, že i v tomto referendu existovala klíčová skupina lidí, která vyjádřila svůj postoj tím, že se ho nezúčastnila.

Policejní viceprezident Damián Imre hodnotil referendum jako poklidné, policie zaznamenala pouze drobné incidenty. Policie objasnila celkem dva přestupky. Ty se týkaly extremistických nápisů na billboardech.

V referendu nehlasoval žádný ze tří nejvyšších ústavních činitelů

Otevřít v galerii (5)

Prodej secesní vily, Praha východ - 609m, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

Žádný ze tří nejvyšších slovenských ústavních činitelů - předseda parlamentu Boris Kollár, prezidentka Zuzana Čaputová a premiér Eduard Heger - nevyužil svého hlasovacího práva. Opozice jim to nemůže odpustit. Vládní politici vnímají referendum především jako opoziční akci, píší TV Noviny.

Jak uvedl pověřený premiér Eduard Heger, podle něj jde o kampaň Roberta Fica a Petra Pellegriniho, kteří si chtějí zajistit návrat k moci a beztrestnost po volbách.

„V současné situaci je navíc referendum zcela bezpředmětné, protože podle dosavadních vyjádření poslanců je v parlamentu dostatek hlasů na změnu ústavy a uspořádání předčasných voleb,"

zdůraznil.

„To, co předvedla prezidentka Zuzana Čaputová, je atentát na demokracii. Považovala za nutné veřejně prohlásit, že k referendu nepůjde, "

řekl na dnešní tiskové konferenci šéf opoziční strany Smer Robert Fico.

Otevřít v galerii (5)

Poděkoval také všem lidem, kteří se referenda zúčastnili.

Neúspěšné referendum je pro Roberta Fica a Petra Pellegriniho ponižujícím debaklem. V reakci na výsledky sobotního referenda to uvedla předsedkyně strany Za lidi Veronika Remišová.

Čaputová vyzývá ke změně ústavy 

Otevřít v galerii (5)

I přes neplatnost referenda považuje prezidentka Zuzana Čaputová za nutné, aby poslanci co nejdříve přijali ústavní novelu o předčasných volbách v parlamentu.

„Respektuji výsledky referenda o změně ústavy a postoj občanů, který v něm vyjádřili. Jednak ti, kteří se referenda zúčastnili, a také ti, kteří se rozhodli se ho nezúčastnit. I kdyby bylo referendum neplatné, vzhledem k současné vnitropolitické krizi je nezbytné, aby poslanci co nejdříve přijali ústavní novelu o předčasných volbách v parlamentu,"

uvedla Zuzana Čaputová.
Ještě koncem loňského roku prezidentka volala po předčasných volbách v první polovině roku 2023. V průběhu minulého týdne oznámila, že je připravena akceptovat zářijový termín, o kterém diskutuje koalice a některé opoziční strany.

„Pokud jsou politické strany schopny najít shodu pouze na zářijovém termínu, je to pro mě stále přijatelná varianta. Důležité je, aby se téma uzavřelo do konce ledna a abychom mohli co nejdříve dát občanům jasnou odpověď na to, jak a kdy vyvedeme Slovensko z vnitropolitické krize,"

píší Aktuality.

Prezidentka Zuzana Čaputová připomněla vládním politikům, že do konce ledna očekává takové změny ústavy, které povedou k předčasným volbám. Pokud se tak nestane, sáhne po úřednické vládě.

„Nadále preferuji předčasné volby v první polovině letošního roku. Důvodů je několik: máme vládu, které byla vyslovena nedůvěra, a poté byla odvolána. Taková vláda má omezené pravomoci a měla by vládnout jen po nezbytně nutnou dobu. Byl by také odpovědný za přípravu státního rozpočtu, ale také za přípravu rozpočtů dalších subjektů, například místních orgánů. V neposlední řadě je to proto, že prožíváme složité krizové období a potřebujeme vládu s plnou legitimitou a pravomocemi co nejdříve a v reálném čase. Je zřejmé, že není snadné najít shodu na předčasných volbách, a proto pokud politické strany budou schopny najít shodu pouze na zářijovém termínu voleb, je to pro mě stále přijatelná varianta. Důležité je, aby tato otázka byla uzavřena do konce ledna, aby bylo všem jasné, jak a kdy dostaneme Slovensko z vnitropolitické krize. 
Tím však nechci říci, že odvolaná vláda Eduarda Hegera bude mít pohodlnou situaci pro vládnutí. Jak jsem již řekl, vláda, která je odvolána, má z povahy věci vládnout co nejkratší dobu. Pokud bude vládnout do termínu předčasných voleb, bude samozřejmě pod velkou kontrolou všech, včetně mě osobně. Považuji za zásadní, aby prokázala svou schopnost zajistit klíčové oblasti fungování země, které jsou krizí nejvíce zasaženy. Jedná se zejména o pomoc v souvislosti se zvýšenými cenami energií, řešení problémů ve zdravotnictví, zejména v ambulantním sektoru, posílení cílené pomoci lidem nejvíce postiženým chudobou, stabilizaci situace místních samospráv a samozřejmě řešení nedostatků v provádění plánu obnovy. 
Každému poctivě uvažujícímu člověku je jasné, že v této náročné době potřebujeme co nejlepší řízení státu, a to i v přechodném období do předčasných voleb. V případě, že by vláda v tomto období výrazně selhala, jsem připraven kdykoli jí odebrat mandát a jmenovat na zbytek období do voleb vládu dočasnou,"

píše na facebookovém profilu prezidentka.

Kolik stojí referendum v roce 2023?

Na referendum bylo vyčleněno více než 10,4 milionu eur (téměř 249 milionů korun). Z toho více než 8,7 milionu (přibližně 208 milionů korun)připadá na Ministerstvo vnitra a více než 1,6 milionu (přibližně 38 milionů) na Statistický úřad Slovenské republiky. Vyplývá to z harmonogramu organizačního a technického zajištění referenda, který ve středu schválila vláda.

Výsledky referenda shrnul Statistický úřad SR plně elektronicky prostřednictvím 50 pracovišť. 

Elektronizace urychluje proces sčítání hlasů

Elektronizace výrazně přispěla k urychlení celého procesu a v kombinaci s nasazením lidského personálu bylo 50 % okrsků sečteno (ve 22:49 h) již hodinu po uzavření volebních místností, krátce před 23. hodinou. Následně bylo ve 23:20 hodin sečteno 90 % okrsků a kompletní výsledky byly k dispozici krátce po jedné hodině v neděli ráno. Celé zpracování tak trvalo 3 hodiny a 5 minut. Bylo to o hodinu dříve než při posledním referendu před osmi lety.
Na zpracování výsledků se podílelo celkem 530 pracovníků z ústředních a regionálních pracovišť statistického úřadu. Celkem 50 specializovaných sčítacích jednotek zpracovalo údaje z 5 748 okrskových volebních seznamů.
V jednotlivých sčítacích kancelářích zpracovali pracovníci Eurostatu výsledky ze všech volebních místností v daném územním obvodu. Nejvíce výsledků bylo zpracováno v Bratislavě, Nitře, Žilině, Rimavské Sobotě a Prešově, dále v Košicích, Prievidzi, Michalovcích, Trenčíně, Zvolenu a Humenném. Naopak nejméně voličských průkazů bylo vyřízeno v Dolném Kubíně, Šali a Ružomberku.

Sobotní referendum bylo devátým v historii samostatné Slovenské republiky a osmým neúspěšným. Na Slovensku se dosud konalo pouze jedno úspěšné celostátní referendum. V roce 2003 to oznámil tehdejší prezident Rudolf Schuster. Týkala se vstupu Slovenska do Evropské unie.

Zdroje: Tisková konference Státní volební komise, TV Noviny, Volby SR, Statistický úřad SR, Aktuality, SME, FB Zuzana Čaputová, Harmonogram organizačního a technického zajištění referenda, vlastní dotazování