Česko loni podle Indexu prosperity a finančního zdraví kleslo. Může za to nejen dostupnost bydlení
Česko loni podle Indexu prosperity a finančního zdraví kleslo mezi zeměmi Evropské unie z 15. na 16. místo. Hlavním důvodem byla špatná dostupnost bydlení. Dobře si naopak vedeme zejména v oblasti zdravotní péče a zvládnuté kyberbezpečnosti.
Tématem, které aktuálně ztělesňuje naši Achillovu patu, nadále zůstává dostupnost bydlení. A to od vysokých cen mnoha novostaveb přes zdlouhavé stavební řízení až po náklady na chod domácnosti. Jak odborníci připomínají, dotýká se to zejména mladých lidí, kteří se musí mnohdy spoléhat na pomoc rodičů.
„Problémem nedostupnosti bydlení je zdlouhavé povolování staveb, a právě tam by měl stát napřít všechny síly. Pokud by se stavělo více a rychleji, dostupnost bydlení by se výrazně zlepšila,“
uvedl pro LP Life šéf developerské společnosti Trigema Marcel Soural a dodal:
„Vzhledem k přetrvávajícímu výraznému převisu poptávky proto i letos očekávám růst cen nových nemovitostí v rozmezí 5 až 10 procent, což se pak zprostředkovaně promítne také do cen nájmů.“
Jeho slova potvrzuje rovněž předseda představenstva společnosti Skanska Residential Petr Michálek, který popsal situaci v Praze.
„Přestože se do nabídky kvartálně dostává více nových bytů než v minulých letech, zejména díky silné poptávce, která motivuje developery uvádět na trh co nejvíce projektů a zásobě předpřipravených projektů z období odložené poptávky v letech 2022 a 2023, stále to nestačí na uspokojení enormního zájmu a naplnění dlouhodobých potřeb rozvoje hlavního města.“
Nízká efektivita práce a problémy s internetem
Dalším velkým nedostatkem je pak také naše nízká přidaná hodnota, která se tvoří hlavně v oblasti výzkumu a vývoji produktů a služeb, tak marketingu a prodeji. Podle zástupců nezávislé iniciativy podnikatelů Druhá ekonomická transformace je Česko bohužel stále ještě zemí, která se opírá o subdodavatelskou ekonomiku postavenou zejména na výrobě.
„Musíme projít transformací k vlastním produktům a službám. Cesta to není snadná, ale jedině možná a my se snažíme tuto cestu definovat a podporovat,“
vysvětluje v Tiskové zprávě majitel Wikov Industry Martin Wichterle.
Kromě toho trápí Česko, ve srovnání s řadou jiných evropských zemí, nedostatek start-upů či málo rozvinutá digitální infrastruktura. Na vině je především malé pokrytí vysokorychlostním internetem. Ten je totiž dostupný pouze na 54 procentech území, což nás řadí jen těsně před Řecko na předposlední místo v rámci celé Evropské unie. Na vině je podle některých z nich domácí legislativa.
„Naší prioritou v pokrývání internetem je především budování optické sítě, která je klíčová pro rozvoj a digitalizaci České republiky. Často však narážíme na složité legislativní procesy nebo překážky ze strany obcí, což celou výstavbu značně prodlužuje,“
napsal LP-Life ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti ve společnosti T-Mobile Martin Orgoník.
Zdraví, bezpečnost a míra úspor se zlepšují
Naopak největší posun dopředu jsme zaznamenali ve finančním zdraví obyvatel. Zatímco v roce 2022 jsme byli v tomto směru ještě 13. místě, letos je již příčka devátá. Největší rozdíl se projevil u úspor.
„Míra úspor domácností vzrostla proti dlouhodobému průměru už během pandemie, zejména u domácností s vyššími příjmy. Její udržení i v následujících letech lze do jisté míry vysvětlit vyššími úrokovými sazbami, které se v Česku držely nad průměrem EU,“
citovala Terezu Hrtúsovou z České spořitelny Česká tisková agentura.
U zdraví a bezpečnosti jsme pak obsadili hned místo první. Za tímto úspěchem stojí především zvládnutá ochrana proti kyberkriminalitě, velmi nízká kojenecká úmrtnost a relativně dostupná lékařská péče.
Česko = ekonomický tygr
Stávají se z nás navíc také středoevropští „tygři“ v zahraničních investicích, upozornila iniciativa Druhá ekonomická transformace. Čeští investoři nakoupili a nyní drží podíly v zahraničních firmách v hodnotě 70 miliard dolarů, což je zhruba 1,5 bilionu korun. Pro srovnání: je to podobně jako mají v zahraničí nainvestováno například Portugalci. Zároveň s tím se uvedená částka blíží objemu investic, které v cizině drží třeba investoři z Izraele. Utekli jsme tak ostatním středoevropským zemím. Polsko, které je do počtu obyvatel téměř 4krát větší, nemá kapitál v přímých investicích v zahraničí ani v poloviční výši. To mimo jiné znamená, že se z pozice země, z níž odtékají dividendy, stáváme regionem, kam naopak budou výnosy ze zahraničních investic přitékat. A začnou do budoucnosti výkonnost naší ekonomiky vylepšovat.
Index prosperity a finančního zdraví napovídá, v jakých směrech jsme srovnatelní s jinými evropskými zeměmi a kde naopak zaostáváme. Navzdory mnoha politickým proklamacím se nám ale zatím nedaří slabé stránky příliš zlepšovat. I proto je uvedený index tak zajímavý. Vypovídá o tom, že pouhá slova ke zlepšení většinou nestačí.
Zdroje: vlastní dotazování, autorský text, Druhá ekonomická transformace, Index prosperity a finančního zdraví, ČTK
