Dlouhověcí nežijí nutně zdravěji. Vědci hledali odpověď u poníků
Záruka, že oslavíte sté narozeniny rozhodně není dána fitness stylem od třicítky. Ani štamprličkou k snídani. Ani ničím jiným. Odpověď vědce docela překvapila, ačkoliv je vcelku logická.
Jsou jiní, jsou vzácní. Byť jich statisticky bude stále víc.
Stoletých je stále víc, ale odpověď neznají
Každý stoletý stařík dostává tu samou otázku: „Čím si vysvětlujete svou dlouhověkost?“ V tu chvíli začíná divoká série konspirací.
Od nerozčilování se a toleranci k druhým až po panáčka tvrdého k snídani nebo další bizarnosti.
Dlouhověké rody jako první stopa
Pravda, nestresovat se je určitě dobré, s alkoholem to je už horší. Často ale tito lidé zapomínají na genetiku. Přitom je to krůček k odhalení tajemství lidské dlouhověkosti. Faktem je, že jsou dlouhověké rody. Genetika hraje roli minimálně z 30 %, to další pak už ovlivňují naše vlastní individuální faktory. Životní styl, strava, náhody.
Dlouhověcí méně trpí na nemoci
Dlouhověcí lidé mají jedno společné. Obecně začínají v pozdějším věku trpět na nemoci svých vrstevníků. Některé výzkumy uváděly až třicetileté zpoždění, ačkoliv určitě to nelze aplikovat na úplně všechny. Rozdíl byl však nápadný oproti nízkověkým vrstevníkům.
Jejich životní styl nemusí být nutně zdravý, naopak, své zdraví si mimořádně nehlídají. Je však jen těžko řešitelnou otázkou, jak s touto informací naložit.
Mají zdravější děti, zdá se
Navíc tu lze dohledat i to, že děti těchto lidí jsou obecně zdravější. Tedy jsou to obecně zdravější rody, což je klíčovou záležitostí celé problematiky.
Jsou tvorové, kteří potřebují být odolní
Na Albert Einstein College of Medicine výzkumy ukázaly, že těmto rodům se zpravidla vyhýbají i čistě degenerativní onemocnění, které život obecně zkracují a znehodnocují. Alzheimerova nemoc, Parkinson nebo demence tu bývají mnohem méně, nebo nastupují až ve výrazně pozdějším věku než u zbytku populace. Navíc skutečně tu zas tak velkou roli nehraje ani ničení si života nezdravým životním stylem.
Ostatně Ozzy Osbourne se také stal terčem výzkumu kvůli své genetické odolnosti vůči následkům svého neřízeného životního stylu. U něj byla příčina ve velmi dobrém odbourávání alkoholu, byť byla vykoupena trojnásobným sklonem k závislostem. Sice skonal na Parkinsona, ale přežil mnoho takového, co by jiné lidi už dávno zabilo.
Tedy, tuhý kořínek. Jenže na řadu přichází další šok. Některé tělesné ukazatele vám mohou napovědět, že ho máte taky.
Poník je řešení
Velmi zajímavě se jeví růstový hormon. Možná hraje jednu z hlavních rolí. Lidé, kteří mají nižší hladinu růstového hormonu, jsou tedy obecně menší a všichni v rodině také, mají šanci být dlouhověcí. Růstový hormon pod kontrolou se může odrazit v odolnosti vůči řadě chorob.
Jako příklad uvádí vědci z Albert Einstein College v New Yorku poníky a minikoně jako menší typy koní.
Miniponíci se obvykle dožívají 25 až 35 let, ale někteří jedinci mohou žít i déle, až 40 let a více. Dlouhověkost se liší podle plemene a podmínek chovu, ale poníci obecně mívají delší životnost než velká plemena koní.
Huculové, jedni z nejodolnějších koní, se bez problémů mohou dožít až 40 let ve velmi dobrém zdraví.
Ušlechtilost zabíjí
Ušlechtilost, šlechtění a umocňování jiných genetických rysů než je jen nutné přežití (například u rychlých dostihových koní), výrazně zkracuje jejich odolnost a život. Dostihový kůň se dožívá zhruba 15 – 20 let při dobré péči a není-li z dostihů opotřebovaný a je-li mu dopřán dobrý zdravý důchod.
Dalším příkladem byla také delší život menších ras psů než psů velkých plemen.
Může to tedy být dobrá genetická mutace vytvořená obecně k delšímu přežití. Speciální schopnosti nebo jednostranná nadání pak příroda dost možná trestá nižším věkem a vyšší nemocností. Je třeba si také klást otázku, nakolik je lidská rasa již celkově degenerována a ovlivněna negativní životním stylem. Jestli na nás vůbec přírodní zákony ještě platí.
Zdroj: autorský text, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, weforum.org, zpravy.tiscali.cz
