Trumpův speciální zmocněnec Steve Witkoff navštívil minulý týden Vladimira Putina na pozadí intenzivních snah dosáhnout zastavení palby a umírání na Ukrajině. Podobná zvolání už z americké strany během druhého mandátu prezidenta Donalda Trumpa přišla už poněkolikáté a s Rusy nehnula ani o píď. Kdo je speciální Trumpův emisar, který jezdí do Moskvy skoro častěji než Orbán s Ficem dohromady?
Nejdříve chtěl Donald Trump vyřešit válku na Ukrajině za 24 hodin, čemuž sice řada lidí možná i věřila, ale vynechání kognitivních schopností se přihodí občas každému. Nicméně své snahy řešit válku se stovkami tisíc mrtvých na obou stranách Trumpova administrativa nevzdala.
Minulý týden tak Trump poslal do Moskvy svého specialistu na navštěvování Putina v Moskvě, Steva Witkoffa. Zmocněnec amerického prezidenta pro Blízký východ navštívil Moskvu už dohromady po páté.
Jelikož je na Putina vydán mezinárodní zatykač k soudu v Haagu, tak se dveře s politiky u Putina zrovna netrhnou. Witkoff ho za období, kdy je ve funkci aktuální administrativa navštívil vícekrát, než např. kverulantští premiéři Slovenska a Maďarska. Aktivitu mu tak upřít nelze, nicméně za svou poslední návštěvu sklidil zejména posměch, neb se pravděpodobně stal obětí "překladu", což je na takto vysoké úrovni mezinárodní diplomacie opravdu neobvyklé podezření.
"Je si Bílý Dům opravdu jistý, že vyjednává o setkání na Aljašce a nikoliv o navrácení Aljašky?"
napsal na X s ironií bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Politik ve výslužbě tak nejspíše narážel na plánovaný summit na Aljašce, kde se má setkat Donald Trump a Vladimir Putin. Americký prezident sice opět nešetří výroky o tom, jak má připravenou dohodu s Rusy, kteří jakékoliv mírové snahy na Ukrajině blokují, ale jelikož není zcela známo s čím vlastně z Moskvy přijel Witkoff, mohlo by se jednat i o něčem jiném.
Aljaška byla totiž původně ruským územím. Američané ji odkoupili v roce 1867, aby tam následně objevili rozsáhlé zásoby ropy. Tento mimořádně dobrý (z pohledu Ruska samozřejmě špatný) kšeft není špatné si dát do souvislosti s Witkoffovou původní profesí.
Je vystudovaným právníkem, který však udělal velkou kariéru v realitním byznyse. Na svém vrcholu v tomto podnikání spravoval na 3 000 nemovitostí. V realitním byznyse může platit, že není jen uměním vlastnit, ale také dobře prodat. To znamená se ziskem.
Z realitního byznysu se Witkoff koneckonců zná i s Trumpem a to je právě důvod, proč ho povolal do své administrativy. Otázka, jenž visí nad aljašskou akcí ve vzduchu, tedy je, prodají realiťáci Trump a Witkoff Ukrajinu Rusku? Anebo donutí Putina zaplatit vysoký nájem za krví zalité pozemky na východě Ukrajiny?
Samozřejmě je tady i třetí řešení. A tím je, že se opět nestane nic. Tomu by napovídal průběh minulých jednání. Putin opět ukecá správce nemovitosti, že příště už nájem opravdu zaplatí a v nelegálně obývané Ukrajině si bude dál dělat, co chce. Putin totiž jasně řekl, že chce vazalský stát z Ukrajiny a k tomu sféru vlivu ve střední a východní Evropě. Garsonka v Doněcku ho tak sama o sobě neuspokojí.
Ukrajinci s evropskými lídry za zády, a Trump je nyní ochoten pobavit se i s nimi, nechtějí dát ani garsonku. Minimálně nikoliv lacině. Pokud by Trump za neochotu poslouchat jeho správcovskou službu opravdu naúčtoval slíbená 100% druhotná cla, možná by celý kšeft začal vypadat trochu jinak. Jenže kdo ví, jestli se realitní hantýrka opět neztratí někde v překladu.
Zdroje: autorský text, komentář, BBC, The Washington Post, X, Observer, ČTK