Beru si šamana: S neviditelným duchovním manželem nebo manželkou se někdy navazuje i intimní styk
Šamanská svatba není jen formální obřad, ale hluboce duchovní rituál, který čerpá inspiraci z domorodých kultur a jejich vztahu k přírodě. Obřad zahrnuje různé prvky, jako jsou očistné rituály, zapojení čtyř živlů (země, voda, oheň, vzduch), zpěv, bubnování a symbolické úkony, které posilují vztah mezi partnery a jejich spojení s vesmírem.
Šamanský svatební obřad se liší od tradičních forem. Neobsahuje slib "navždy", ale je vyjádřením záměrů, které si partneři sdělují. Každý z nich hovoří o tom, co chce do vztahu přinést a co nechá mezi sebou rozkvést. Nejde o vlastnictví nebo formální závazek, ale o společnou cestu, kterou si partneři vědomě vybírají.
Kořeny učení podoba obřadu
Tradice šamanských svateb vychází z učení Medicínských kol, které kdysi propagovali takzvaní Náčelníci prázdnoty a později Společnost pokroucených vlasů. Píše Mandalam.cz. Do Evropy tyto znalosti přinesl Arwyn Dreamwalker z kmene Métis (s navažskými a irskými kořeny).
Šamanská svatba se nekoná v kostele nebo na úřadě. Jejím chrámem je sama příroda. Hosté jsou součástí obřadu, jejich úlohou je posílat lásku ze svých srdcí a spoluvytvářet živý chrám energie. Každý obřad je jedinečný, utvářený přáním snoubenců a jejich duchovní cestou.
Podle tradice se manželství uzavírá na rok a den. Poté se partneři znovu setkají, aby obnovili svůj svazek při posvátném rituálu - nebo pokud mají pocit, že se jejich cesty rozcházejí, uctivě se rozejdou. Je to nabídka, nikoliv závazek.
Jedním z vrcholů obřadu bývá pití z tradiční indiánské svatební vázy, která má jedno tělo a dvě hrdla. Symbolizuje spojení dvou bytostí v jednu při zachování individuality.
Klíčové prvky šamanské svatby
Očista a příprava
Před samotným obřadem projde pár očistným rituálem. Tento krok symbolizuje odstranění negativních energií a přípravu duší na vzájemné spojení. Probíhá formou např. formou očistné koupele.
Spojení elementů
Rituál často zahrnuje zapojení některého ze čtyř základních živlů, tedy ohně, vody, země a vzduchu. Páry mohou například společně zapálit oheň nebo zasadit strom, který symbolizuje jejich společný život.
Zpěvy a bubnovaní
Hudba je klíčovou součástí šamanského obřadu. Šamanské bubnování nebo zpěv pomáhá navodit meditativní stav, umožňuje hlubší spojení s duchovním světem a podporuje synchronizaci energií partnerů.
Symbolické akty
Při šamanských svatbách jsou běžné činnosti, jako je výměna amuletů, sdílení chleba a pití nebo poděkování Matce Zemi prostřednictvím obětních darů.
Svadbe na sněhu
Jedna žena popsala svůj zážitek ze šamanské svatby, kterou měla se svým partnerem Woodsem. Žili spolu dlouhou dobu, než se rozhodli uzavřít sňatek - nikoliv právní, ale duchovní. Chtěli, aby jim byl svědkem sám duch.
V zimě se vydali na svůj pozemek, zasněženou krajinu s borovicemi a jalovci. Ve sněhu a tichu rozmlouvali s duchy země, s předky, s živly země, vzduchu, vody a ohně. Vyjádřili si lásku, vyměnili si prstýnky a na zasněžený pramen položili dvě rudé růže. Na fotografiích se objevily modré světelné koule - znamení, že jim bylo požehnáno.
O několik let později se rozhodli svůj svazek zlegalizovat. Zvolili opět zimu, obřad se konal na jejich terase pod sněhem a sluncem. Přátelé vytvořili kruh a vyprávěli si šťastné příběhy ze společného života. Prostor naplnil smích a láska. Znovu si vyměnili stejné prsteny a byli prohlášeni za manžele. Následovalo společné jídlo - jednoduché, srdečné a hluboce intimní.
Pokud má pár pocit, že jejich původní svatba neměla dostatečnou posvátnost, vždy může provést "znovupřijetí" - obřad obnovy manželského slibu, například při výročí.
Duchovní manžel anebo manželka – fascinujíci fenomén napříč světem
V různých kulturách po celém světě existuje velmi zajímavý a často mystický fenomén - duchovní manželé. Jde o neviditelného partnera, s nímž navazujeme mystické spojení.
Pro šamana je takový duchovní partner často klíčový. Stává se jeho pomocníkem a průvodcem při práci s duchovním světem. Tento vztah může mít různé podoby: od čistě symbolické až po intimní. Šamani popisují navázání kontaktu s duchovním partnerem prostřednictvím snů, rituálů nebo hlubokého transu.
Afrika – každý má svého duchovního partnera
Na africkém kontinentu se setkáváme s řadou fascinujících myšlenek:
Ove v Togu a jejich potomci na Haiti: V těchto tradicích se praktikují i svatební obřady mezi božstvy a jejich lidskými následovníky. Věří se, že mezi duchem a člověkem může existovat i důvěrný vztah, který se projevuje především ve snech.
Baule na Pobřeží slonoviny: Mezi Baule se věří, že každý dospělý muž a žena mají duchovního manžela. Ženy mají blolo bian ("duchovního manžela"), muži mají blolo bla ("duchovní manželku"). Tyto bytosti se zjevují ve snech a jsou vždy popisovány jako velmi krásné.
Zajímavé je, že duchovní manžel je považován za soupeře pozemského manžela. Například žena může říci, že její skutečnou soupeřkou není manželova milenka, ale jeho blolo bla - duchovní manželka.
Baule dokonce vytvářejí sochy a figurky, které tyto duchovní partnery představují. Používají se zejména při problémech, jako je neplodnost nebo jiné potíže v partnerském životě. Pokud duchovní partner nepřináší pomoc, může být dokonce "odvržen".
Jižní Nigéria – Yoruba a Igbo: V týchto kultúrach sú bežné predstavy o tzv. „manželoch a manželkách mora“. To sú duchovné bytosti spojené s oceánom. Tradičný Yoruba šaman môže takéto sny považovať za požehnanie, zatiaľ čo kresťan alebo moslim z rovnakého kmeňa by to videl ako nešťastie a hľadal by duchovnú pomoc, aby sa to „odstránilo“.
Evropa a démoni, kteří svádějí ve snech
V křesťanské Evropě se objevují bytosti známé jako incubus (duchovní manžel) a succubus (duchovní manželka).
Podle svatého Augustina existuje mnoho svědectví o ženách, které tyto bytosti navštěvují v noci.
Tyto duchovní sňatky byly spojovány s čarodějnictvím, zaříkáváním a hříchem. Věřilo se, že člověk "přitáhne" duchovního partnera promiskuitou nebo zakázanou magií.
Ve Francii se také objevila představa sylfů - vzdušných duchů, kteří navštěvují ženy ve snech a způsobují jim "sladké vize".
Oceánie – manželství ve snech
Havaj (Sandwich Islands) Místní obyvatelé věřili, že duchovní předkové ʻaumakua mohou mít v noci důvěrný kontakt s živými lidmi. Tito duchovní partneři však nebyli vnímáni negativně, naopak mohli být užiteční.
Papua Nová Guinea – kmen Kaluli: Zde se věřilo, že se léčitel ve snu ožení s duchovní ženou. Když s ní měl dítě, získal schopnost opustit své tělo a cestovat do duchovního světa.
Indonézie – ostrov SumbaJeden muž zde měl sen, ve kterém ho navštívily dvě divoké duchovní bytosti v podobě žen. Jedna z nich se stala jeho "duchovní ženou" a tento svazek přetrval i u jeho potomků.
Jižní Amerika – spojení s duchovní manželkou jako součást zasvěcení
Šamanismus v Jižní Americe má mnoho podobností se sibiřským šamanismem, včetně myšlenky duchovního manžela.
Guatemala – K’iche’: Antropoložka Barbara Tedlocková zjistila, že kněží a věštci z Momostenanga mluví o svých barách - osobních duchovních ikonách, které se jim zjevují ve snech jako ženy. K těmto duchovním partnerkám se dokonce chovají velmi láskyplně, popisují polibky, doteky a projevy náklonnosti.
Andské kultúry – Tinku festival: Tento festival se koná každý rok v květnu na počest bohyně Pachamamy, Matky Země. Součástí oslav jsou krvavé oběti a rituály, při nichž šamani hledají svého duchovního partnera.
Když se podíváme na všechny tyto příklady, vidíme, že fenomén duchovních manželů je skutečně celosvětový. Šamanská svatba je o svobodě, respektu a upřímném sdílení. Nejde o dokonalé šaty ani o luxusní hostinu, ale o spojení dvou bytostí před svědky z řad lidí, přírody a duchů. Je to cesta, kde manželství není majetkem, ale společnou cestou - a kde každý krok má posvátný význam.
Zdroj: autorskéý text, Mandalam.cz, braidedway.org, raffaello.life
