Česká koruna za posledních 30 let významně posílila proti hlavním světovým měnám a stala se odolnou i v dobách globální nejistoty, shodují se ekonomičtí analytici a další experti. Letos patří zatím k nejvýkonnějším měnám světa. Díky fungující ekonomice se otřesy neočekávají ani v následujícím období.
„Česká ekonomika je nad očekávání silná a proces snižování sazeb byl zastaven. Lze říci, že rizika jsou aktuálně spíše na straně silnější koruny,"
uvedl pro ČTK analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Koruna letos zatím výrazně posilovala. Vůči euru se koruna pohybuje okolo hodnoty 24,30. Od ledna si k této měně připsala zhruba jednu korunu. Díky tomu je vůči euru nejsilnější za poslední roky. To znamená, že pro nákup eura nebo třeba i amerického dolaru potřebujete méně peněz.
Důvodem aktuálního vývoje je opatrná politika České národní banky a poměrně vysoký zájem investorů. Těží z jestřábí politiky našich centrálních bankéřů, která dává přednost vyšším úrokovým sazbám, aby tak tak udržela inflaci pod kontrolou. Koruna je díky tomu pro investory, kteří hledají výnos v prostředí klesajících sazeb jinde ve světě, atraktivnější. Finančníci sázejí prostě na to, že česká měna má před sebou další prostor k růstu.
Podle některých ekonomů by se Česká národní banka mohla v budoucnosti rozhodnout ke kroku, který by vedl dokonce ke zvýšení sazeb.
„Jsme nadále na jestřábí straně spektra,“
řekl portálu Seznam Zprávy před nedávnem František Táborský z ING.
Obdobná situace je také v Maďarsku, kde forint posiluje zejména díky efektu, jemuž se říká carry trade. Investoři si půjčují v měnách s nízkými sazbami a ukládají do měn s vyššími sazbami. Stejně jako koruna, tak i tamní měna má podle řady expertů potenciál k dalšímu růstu. Podporují ho nejen vyjádření maďarských centrálních bankéřů, ale i slabý dolar. To vše se totiž děje v době, kdy americká centrální banka postupně své sazby snižuje.
Česká koruna vůči světovým měnám posiluje dlouhodobě. Nejedná se o nějaký nahodilý trend.
„Od vzniku eura koruna proti společné evropské měně posílila o více než 45 procent. V případě dolaru si koruna od svého vzniku připsala zhodnocení o více než 44 procent,"
popsal LP-Life trend hlavní ekonom Portu Jan Berka.
Současná situace je srovnatelná s létem roku 2008, kdy se koruna dostala na jedny z nejsilnějších úrovní v moderní historii. V době před vypuknutím globální finanční krize profitovala z masivního přílivu kapitálu, silného růstu ekonomiky a optimistických očekávání. Euro tehdy kleslo pod 23,10 koruny. Ještě lépe na tom domácí měna byla v roce 2012, kdy se jedno euro dalo koupit za 22,86 koruny.
Do vývoje kurzu významně v minulosti zasáhly devizové intervence v rámci takzvaného kurzového závazku, s nimiž Česká národní banka začala v listopadu 2013. Centrální banka tehdy v reakci na deflační rizika cíleně oslabila kurz a udržovala euro po více než tři roky poblíž hodnoty 27 korun.
Radní České národní banky neočekávají, že by se do budoucnosti měla domácí ekonomická situace dramaticky zhoršovat. Optimistický je rovněž ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz České národní banky Zdeněk Pikhart.
„K ekonomickému růstu by měla přispět především spotřeba domácností tažená citelným nárůstem reálných mezd i postupným snižováním míry úspor. Očekáván je také růst investiční aktivity, která bude nejprve tažena tvorbou zásob a poté zrychlujícími fixními investicemi. Ty budou podpořeny oživením v zahraničí a čerpáním evropských fondů,“
uvedl Pikhart.
To je dobrá zpráva i pro kurz koruny. Hospodářství považují za odolné. Zároveň vidí zlepšující se podnikatelskou náladu. Na svém posledním zasedání se proto také jednomyslně shodli, že ponechají základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 procenta.
Základní sazba ovlivňuje množství peněz v ekonomice a také inflaci. Zároveň v té souvislosti radní ale upozorňují na riziko návratu zvýšené inflace. S výjimkou května se totiž meziměsíční jádrová inflace letos vždy nacházela nad průměrnými hodnotami z let 2010 až 2020.
Na růst cen podle bankéřů tlačí především růst mezd, který v prvním pololetí meziročně přesáhl sedm procent. Jedním dechem dodali, že na inflaci bude dále působit i deficit vládních institucí, ceny nemovitostí nebo budoucí dopady emisních povolenek.
Zdroje: autorský článek, vlastní dotazování, Seznam Zprávy, ČNB, ČTK