Novelu stavebního zákona provází várován odborníku před návratem do minulosti. Platit by přitom měla již od léta
Novela stavebního zákona, která má vstoupit v účinnost od poloviny příštího roku, prý urychlí přípravu projektů. Zavede princip jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě se už ale nechala slyšet, že připravovaná změna komplikované povolování a výstavbu ve skutečnosti nevyřeší.
Už dlouho se vedou debaty, jak by se dal napravit nevyhovující stavební zákon přijatý v roce 2021. Situace je totiž vážná. Počet stavebních povolení vydaných od letošního ledna do září klesl na nejnižší úroveň od roku 1999. Za prvních devět měsíců bylo povoleno pouhých 45 818 stavebních záměrů. Vše má změnit novela, s níž přichází nová vláda Andreje Babiše.
Novela má nastartovat bytovou výstavbu
Výstavba hromadného bydlení, tedy budov o celkové podlahové ploše nad 10 tisíc metrů čtverečních, má být proto také od poloviny příštího roku ve veřejném zájmu. Podle důvodové zprávy novely stavebního zákona, kterou jako jednu z prvních schválila vláda Andreje Babiše, má jít o stavby s nejméně stovkou bytů. O těchto stavbách má v jednom stupni rozhodovat nový Úřad rozvoje území ČR. Přejdou pod něj úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi.
Uvedený systém zavádí princip jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko, který ruší dosavadní dvojkolejnost a množství závazných stanovisek od různých institucí. Cílem navrhovaných změn má být to, aby se s co nejmenším množstvím samostatných podkladových aktů završilo jedno povolení. Novela zároveň uvede v život možnost vyvlastňování pro výstavbu připojení k dopravní a technické infrastruktuře.
„Obecně lze shrnout, že přijetím návrhu zákona dojde díky zásadnímu zrychlení a zefektivnění územního plánování i povolování staveb i k orientaci na rozvoj a zajišťování potřeb života lidí k výraznému ekonomickému oživení a hospodářskému růstu, a tím i zvýšení daňových příjmů státu do veřejných rozpočtů,"
stojí v důvodové zprávě.
Kritika odborníků
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) však tvrdí, že změny nezohledňují názory těch, kteří se stavebním zákonem každodenně pracují.
„Stavební právo nemůže vznikat v kancelářích politiků a právníků, vždy se na něm musejí podílet odborníci, kteří s ním ve své každodenní praxi pracují. Proto jsme připravili jasný plán, podle nějž by koalice, snad i s pochopením a podporou opozice, měla postupovat. Při úpravách a změnách stavebního práva by rozhodně nemělo platit heslo ´Není čas ztrácet čas´, ale ´Dvakrát měř, jednou řež´,“
napsal LP-Life předseda komory Robert Špalek.
V tom, že nově navrhované kroky navazují na to, co prosazovala bývalá ministryně pro místní rozvoj za hnutí ANO Klára Dostálová, spatřuje komora problém. V květnu roku 2021 přitom Dostálová prohlašovala, že místo shánění razítek se konečně začne zase stavět.
„Cílem tohoto zákona je razantní zrychlení povolovacího řízení, dodržování lhůt, zastupitelnost úředníků a digitalizace. Prostě a jasně, aby stavebník neobíhal úřady, ale aby vše vyřídil z pohodlí domova od stolu. Pokud bude mít vše v pořádku, může mít stavební povolení na domek v tzv. zrychleném řízení v ruce už za třicet dní. Velký investor pak do roka,“
zdůraznila tehdy v tiskové zprávě Dostálová.
Novela má být šita horkou jehlou
Komora na jedné straně oceňuje, že návrh političky Babišova hnutí vede k zeštíhlení počtu stavebních úřadů, odložení digitalizace na rok 2030 nebo akceptaci tzv. širokého bypassu, který by umožnil podávání projektových dokumentací jako součástí žádostí o povolení stavby i v listinné podobě, současně ale varuje před nekritickým návratem k původnímu znění zákona z roku 2021.
Uvedený dokument podle ní vytvořil zásadní kolize a problémy, které se v praxi naplno obnažily až v posledních měsících. Jejich těžiště, jak komora tvrdí, přitom není jen v samotném zákoně přesahujícím do kompetencí sedmi ministerstev, ale i v jeho prováděcích předpisech pokrývajících obrovskou rozmanitost všech kategorií a druhů staveb. Oborová platforma proto dává spíše přednost odborně připravenému komplexnímu pozměňovacímu návrhu platného stavebního zákona, který by se propsal i do desítek dalších zákonů.
Ani téma samotného Nejvyššího stavebního úřadu není podle komory až tak podstatné. Pokud projektanti a stavebníci budou podle ní nadále tonout v nejistotě, jak mají stavby navrhovat, provádět a kolaudovat a jak mají být tyto stavby posléze provozovány, neutěšená situace se nezmění.
„Především bychom uvítali analýzu předcházející koncentraci stavebních úřadů, hlavně z hlediska personálního a kompetenčního pokrytí. Nejde jen o razítka, zjednodušeně řečeno, ale především sjednocení a zastřešení metodik a postupů, podle nichž jsou žádosti posuzovány. Ono totiž nestačí jen co nejvíce usnadnit povolování staveb. To je jen špička ledovce. Je třeba zohlednit celý proces od přípravy a povolování, přes realizaci, kolaudaci a až po následné bezproblémové užívání,“
uvedl v tiskové zprávě místopředseda Michal Drahorád.
Babišova vláda se však na odborné výtky příliš neohlíží. Počítá s tím, že obecná účinnost novely zákona by měla platit již od 1. července. A od 1. ledna roku 2028 by pak měla být funkční organizační struktura nového stavebního superúřadu.
Zdroje: autorský text, vlastní dotazování, ČTK, MMR ČR, ČKAIT
