Automobilová revoluce se začala vydávat opět trochu jinými trajektoriemi, než se na první pohled mohlo zdát. V roce 2035 měl začít platit zákaz prodeje automobilů se spalovacím motorem, ten se však nyní chysta Evropská komise odložit a jen těžko se najde mezi představiteli členských států jednotný hlas, který by tento nápad překřičel. Přesto se však automobilismus proměňuje zásadním způsobem. Pro Česko s rekordním počtem osobních aut je to výzva ještě větší než pro většinu jiných evropských států.
Pohodlí našeho živoa stojí na energii získávané z fosilních paliv, jenže to způsobuje ekologické problémy tak vážné, že by se to mohlo přestat vyplácet. Celý svět hledá odpověď na otázku, co s tím. Jedním z prvních na ráně se nabídlo omezit automobilovou dopravu, respektive omezit spalování fosilních paliv tímto způsobem.
Chodit pěšky ovšem dnešní člověk nemůže. Nejde o nadsázku. Nejen, že by ztratil možnost dojíždět za prací a tudíž by se zhroutila celá řada ekonomických segmentů, které naší společnosti generují peníze, ale také by život pouze v radiusu toho, kam dojdeme pěšky, za mnoho nestál.
Problém dopravy má vyřešit nahrazení spalovacího motoru elektromotorem, starou známou technologií, která se do aut použivála už na začátku 20. století a má jednu zásadní výhodu. Elektroauto nemá výfuk, ale s výměnou gloválního automoblismu za elektroautomobilismus to není úplně jednoduché.
Nyní to došlo i Evropské komisi, která chystá zrušit jeden z pilířů své politiky směrem k lepšímu životnímu prostředí v podobě zákazu prodejů spalovacích motorů v automobilech v roce 2035. EU v tomto ohledu není jedinou zemí s těmito ambicemi a možná překvapí, že ještě mnohem přísnější regulaci prodejů automobilů mají v brexitové Velké Británii, kde se již od roku 2030 povoluje automobilkám prodat jen 20 % automobilů bez lokálních emisí.
Tam i tam se však ozývají hlasy po zmírnění. Jenže bylo by chybou se domnívat, že ve světě automobilů zůstane vše v aktuálním stavu, kdy elektromobily jsou v menšině. To se zcela jistě za deset let změní, ovšem těžko říci jak. Evropská komise nyní zařadila zpátečku, ale spojku rozhodně povoluje jen velmi opatrně, aby neodřela lak na nových autech.
"Návrhy na změnu zákazu spalovacích motorů jsou konečně na stole, ale je to, jak se říká, velký špatný. Takže nás čeká spousta práce. Jedna absurdita za všechny: kvůli brutálním regulacím opravdu nečekejme, že v EU bude dostatek tzv. zelené oceli, kterou se automobilky budou moci vykoupit,"
zkritizoval současné plány EK europoslanec Ondřej Krutílek (ODS).
Ano, regulace bude. Ještě nevíme jaká, protože se o ní ztrhne boj nejen v Evropém parlamentu, ale především v Radě EU (sbor ministrů členských států). Stačí se podívat na cenovku nových elektroaut a je jasné, kolem čeho se šachová partie s přechodem na elektromobilitu hraje.
Zajímavou vedlejší kapitolu v této hře můžeme pozorovat i v Číně, jenž by se stala ráda lídrem v produkci elektromobilů. Jenže tamější centrálně řízené hospodářství vyrábí tolik elektroaut, že jejich cena letí prudce dolů. Podle odhadů na podporu elektromobility při tom v Číně jde až 3 % státního rozpočtu. Číslo těžko představitelné v nejvlhčím evropském dotačním snu.
Pro nás je hlavní kapitolou ta česká, jakkoliv nemůže jít po hlavní trati světového dění.
"Podle počtu osobních aut na obyvatele zaujímá Česko čtvrtou příčku mezi zeměmi EU. Podle stáří vozového parku jsme druzí nejstarší. Podle údajů Ministerstva dopravy bylo na konci roku 2024 v Česku registrováno 9 072 729 motorových vozidel, z nichž 6 638 172 byla osobní auta. Oproti roku 2023 se vozový park navýšil o 125 398 osobních aut a o 175 801 vozidel celkem. Na každého dospělého obyvatele Česka (18+) vychází 0,75 osobního automobilu, respektive 1,33 osoby na automobil,"
shrnul v září letošního roku Český statistický úřad.
Pohledem těchto čísel se zdá, že čím starší vozový park, tím více aut na cestě. Dodat se dá, čím starší vozový park, tím více zdraví škodlivých emisí, o uhlikové stopě ani nemluvě. Centrální část Prahy se také nachází na hraně své dopravní kapacity a zvýšit jí půjde jenom zbournáním Starého města.
Což by technicky šlo, ale je to idiocie, které se nedopustili ani komunisté. Ti koneckonců začali dopravu v hlavním městě ruegulovat už v 80. letech minulého století.
Starší auta jsou taky levnější než ta nová. Pokud by člověk na trhu byl odsouzený pouze k nákupu nových aut, rozhodně by jich tolik nejezdilo a všem by se doslova oddechlo. Pochopitelně to nejde. Zároveň jsou stará auta nejlevnější a nejjednodušší možností dopravy. Jen životní prostor, např. v Praze, není nafukovací a rakovina plic nebo astma ze znečištěného vzduchu není nic příjemného.
Ač neznáme budoucnost, přechod na elektromoblitu se, jak naznačuje neschopnost prodávat i čínská elektoroauta, neobejde bez úbytku množství aut v ulicích, protože nebudou tak levná. Něco tím společnost získá, ale taky jí to bude něco stát.
Zdroje: autorský text, komentář, fdrive.cz, X, data.praha.cz, ČSÚ