Investiční svět přichází o svoji hvězdu. Warren Buffett to v 95 letech balí, firmy má i v Česku
Ikona moderního investování Warren Buffett se po více než 60 letech podnikání stahuje do ústraní. Otěže své firmy předává o více než 30 let mladšímu Gregovi Abelovi. Jaký byl příběh muže, který postupně vydělal 150 miliard dolarů a stal se tak pátým nejbohatším mužem světa? A věděli jste, že svoji podnikatelskou stopu zanechal rovněž v Česku?
Proslulý investor Warren Buffett je známý mj. svými na miliardáře neobvyklými názory. Velký zastánce zvýšení daní pro bohaté a současně třeba i odpůrce kryptoměny bitcoin, se nyní rozhodl, že pověsí svoje podnikání na hřebík.
Ve svých 95 letech tak předává žezlo ve své firmě Berkshire Hathaway 63letému Gregovi Abelovi, který byl doteď místopředsedou správní rady jeho společnosti Berkshire Hathaway. To ohlásil s dostatečným předstihem už loni na jaře, jak uvedla ČTK.
„Myslím, že vyhlídky Berkshire budou lepší pod Gregovým vedením než pod mým,“
řekl v té souvislosti Buffett.
Boháč se silnými americkými kořeny
Jako mladý Buffett rád četl a vynikal v matematice. Uvedená kombinace ho poté přivedla také k investování. Na startu kariéry, kdy měl mimochodem kancelář ve své ložnici, rozmnožoval především majetek svých příbuzných a přátel. Začalo se mu dařit. Díky svým vlastním prostředkům, jak připomenul server Novinky.cz, pak postupně vybudoval majetek, jehož výši magazín Forbes před nedávnem odhadl na 150 miliard dolarů, tedy v přepočtu 3,1 bilionu korun!
Malá část z tohoto jmění má rovněž české zázemí. Před pěti lety si jedna z jeho firem, jež se věnuje výrobě chladicích systémů pro gastronomii, pronajala 12 tisíc metrů čtverečních výrobních a kancelářských ploch u brněnského letiště Tuřany. V majetku Buffetovy firmy Larson-Juhl je rovněž známý producent obrazových rámů a lišt Lira, který působí v Českém Krumlově, nebo nástrojářská společnost Iscar, jejíž domácí odnož má sídlo v Plzni.
Samotný Buffett se však Česku vyhýbal, ostatně jako i většině dalších evropských zemí. Osobně v roce 2008 navštívil pouze sousední Německo a dále pak také Itálii, Švýcarsko a Španělsko. Dlouholetý ředitel společnosti Lira František Jenerál týdeníku Ekonom prozradil, že se několikrát snažil investora k nám pozvat, nikdy to ale nevyšlo. Potvrdil však, že z bohatství, na které dosáhl, se mu hlava rozhodně nezatočila. Když se s ním český manažer jednou setkal na Floridě, popsal ho následovně:
„Vystoupil jako žoviální, normální člověk, do nějž by nikdo neřekl, že je jeden z nejbohatších mužů světa,“
řekl ekonomickému magazínu Jenerál.
Moderní technologie Buffetta nikdy příliš nelákaly
Od roku 1958 bydlí Buffett v domě, který si tehdy koupil za 31 500 dolarů. Hodnota nemovitosti mezitím vzrostla více než desetinásobně na současných zhruba 350 tisíc dolarů, což je v přepočtu 7,2 milionu korun. Když byl mladší, rád si cestou do práce zaskočil na svůj oblíbený burger v občerstvení McDonald's. Zároveň je ale abstinent. Dlouho byl rovněž vášnivým hráčem karetní hry bridž.
Pověstná je jeho nechuť k novým technologiím. V roce 2013 si přesto založil účet na Twitteru, aby mohl odeslat svůj první vzkaz, jenž zněl: „Warren je doma.“ Další výjimku udělal v případě investice do značky Apple, kde svého času vlastnil necelých 6 procent. Postupně však část svého majetku zase odprodal. Buffett se vedle toho řadí k nejznámějším odpůrcům kryptoměny bitcoin. Před lety řekl, že kdyby mu někdo nabídl všechny bitcoiny světa za 25 dolarů, nekoupil by.
Sázka na dlouhodobý profit
Pro své okolí byl ale navzdory svému konzervativnímu přístupu vždy inspirací. Říkal o sobě, že se na investování dívá především z pohledu dlouhodobého výnosu. Ve svém loňském dopisu akcionářům proto také mimo jiné uvedl, že společnosti Coca-Cola a American Express, kde má svůj podíl, jsou „nadčasové esence našeho světa“. Místo přílišné diverzifikace soustřeďoval své úsilí do několika velkých firem se silnými základy, kdy využíval příležitosti, když byly jejich cenné papíry podhodnocené. Pokaždé se řídil vlastním instinktem. Nenechal se nikdy strhnout davem. Protože se dlouhodobě držel své strategie a byl přitom zpravidla úspěšný, byl vždy považován za nejvlivnějšího investora světa.
Také on ale občas prodělával. Při prodeji akcií Bank of America prý přišel zhruba o deset miliard dolarů. Stalo se tak poté, co tyto cenné papíry následně vzrostly o deset procent. Dalším příkladem byl neúspěšný prodej podílů ve čtyřech největších amerických leteckých společnostech Delta Air Lines, American Airlines, Southwest Airlines a United Airlines. Akcie aerolinek tehdy kolabovaly po propadu letecké dopravy v důsledku pandemie. Jak se ale poté ukázalo, těchto cenných papírů se zbavil v tu nejhorší chvíli. Později se totiž akcie obecně, včetně leteckého průmyslu, zotavily, dodal v té souvislosti magazín Forbes.cz.
Zdroje: autorský text, ČTK, Ekonom, Novinky.cz, Forbes
