Beru si Amiše: Žijí bez mobilů, sociálních sítí i elektřiny, o moderní svět nestojí
Pokud by se Češka rozhodla provdat za Amiše, neznamenalo by to jen svatbu s mužem z jiné země. Znamenalo by to vstoupit do světa, který funguje podle úplně jiných pravidel. Do světa, kde se úspěch neměří kariérou, luxusním autem ani počtem sledujících na sociálních sítích, ale tím, jak se člověk stará o rodinu, sousedy a komunitu.
Lidé, kteří se rozhodli žít jinak
Kořeny Amišů sice dnes spoustu lidí automaticky táhnou do Ameriky, ale jejich skutečný příběh začal na konci 17. století ve Švýcarsku. Tehdy se kolem kazatele Jakoba Ammanna zformovala náboženská skupina, která odmítala tehdejší moderní svět a vsadila na přísnou disciplínu, absolutní jednoduchost a izolaci od okolní společnosti.
Náboženské pronásledování v Evropě ale časem donutilo řadu rodin sbalit kufry a vydat se za oceán. Jak uvádí web Discover Lancaster, jejich první velké komunity začaly vznikat v Severní Americe už na začátku 18. století.
Dnes byste nejvíc Amišů našli v amerických státech: Pensylvánie, Ohio, Indiana
Fascinující je na nich hlavně to, jak dokážou fungovat v dnešní době. Zatímco všude kolem nich vyrostla moderní města a technologie ovládly svět, oni si dál drží svůj staletý řád. Celá jejich kultura stojí na hluboké pokoře, vzájemné pomoci a rodině. I proto v digitálním 21. století působí jako živý stroj času.
Tajemství dlouhověkosti
Jednou z nejkrásnějších hodnot, na kterých si Amišové zakládají, je hluboká úcta ke starším generacím. Zatímco v moderním světě končí spousta seniorů v domovech důchodců, u Amišů je naprosto běžné, že se o své rodiče a prarodiče starají doma. V podstatě fungují tak, že několik generací žije buď pod jednou střechou, nebo kousek od sebe. Pomáhat starším zkrátka berou jako samozřejmost a přirozenou součást života.
Tento izolovaný způsob života samozřejmě neunikl ani vědcům. Protože Amišové žijí v uzavřených komunitách po celá staletí, stali se ideální skupinou pro genetický výzkum. A výsledky byly fascinující – u některých z nich experti objevili specifické genetické mutace, které prokazatelně snižují riziko infarktu a prodlužují život.
Jenže geny nejsou všechno. Lékaři a odborníci se shodují, že klíč k jejich pevnému zdraví tkví hlavně v životním stylu. Amišové mají spoustu přirozeného pohybu, pracují rukama na čerstvém vzduchu, drží jako rodina pevně při sobě a hlavně se úspěšně vyhýbají stresu a dalším neduhům dnešní uspěchané doby.
Svět bez internetu a neustálého shonu
Pro většinu lidí je dnes mobilní telefon neoddělitelnou součástí života. Amišové se však na technologie dívají úplně jinak. Mnohé komunity odmítají elektřinu z veřejné sítě, televizi, internet či osobní automobily. Ne proto, že by technologie považovali za zlo, ale proto, že se obávají jejich vlivu na rodinné vztahy a komunitní život. Každá novinka se posuzuje podle toho, zda lidi spojuje, nebo rozděluje. Proto lze v amišských oblastech dodnes potkat koně a povozy, které jsou jedním z nejznámějších symbolů jejich života.
Oblečení, které nevypráví o módě, ale o víře
Amiše poznáte na první pohled. Oblečení totiž není otázkou trendů, ale součástí jejich přesvědčení.
Muži nosí jednoduché kalhoty, košile, vesty a klobouky. Po svatbě si nechávají narůst vousy, které se stávají symbolem ženatého muže. Zajímavé je, že kníry se v mnoha komunitách nenosí, protože byly kdysi spojovány s armádou.
Ženy nosí dlouhé šaty, zástěru a čepec nebo šátek. Vlasy si nestříhají a ukrývají je pod pokrývkou hlavy. Nepoužívají výrazný make-up, nenosí šperky, piercing ani tetování.
Jak se zamiluje Amiš?
Pokud by se Češka ocitla v amišské komunitě, rychle by zjistila, že seznamování vypadá úplně jinak než ve světě sociálních sítí a mobilních aplikací, píše The Amish Village. Mladí Amišové začínají navazovat vážnější vztahy přibližně od šestnáctého roku života. Partnery nehledají na internetu, ale během společenských setkání, návštěv rodin, církevních akcí nebo tradičních pěveckých večerů. Právě nedělní pěvecká setkání patří mezi nejoblíbenější události mladých. Chlapci a dívky z více komunit se scházejí v domech nebo stodolách, kde společně zpívají náboženské písně. Mezi jednotlivými písněmi si povídají, seznamují se a vytvářejí nová přátelství. Po skončení zpěvu se podává domácí pečivo, koláče a nápoje. Pokud se chlapci zalíbí konkrétní dívka, může jí nabídnout odvoz domů v koňském povoze. Právě během takových cest často začíná příběh budoucích manželů.
V mnoha komunitách začíná dvoření dokonce tím, že mladý muž požádá otce dívky o souhlas, aby se s jeho dcerou mohl blíže poznávat. Následující měsíce pak netráví o samotě, ale převážně ve společnosti rodiny a komunity. Dvoření totiž neslouží k nezávazné zábavě. Jeho cílem je zjistit, zda jsou si dva mladí lidé natolik blízcí, aby spolu dokázali vytvořit pevné manželství. Jelikož se rozvod v amišském světě prakticky nepřipouští, výběr partnera se bere velmi vážně.
Období, kdy mohou mladí okusit svět
Jednou z nejznámějších amišských tradic je rumspringa, píše Bird in Hand. Přibližně od šestnáctého roku života dostávají mladí lidé možnost poznat svět mimo komunitu. Mohou navštěvovat města, používat moderní technologie, jezdit autem, oblékat se podle aktuální módy nebo trávit čas s lidmi mimo amišské prostředí. Právě během tohoto období se rozhodují, zda se nechají pokřtít a stanou se plnohodnotnými členy komunity. Bez křtu se totiž Amiš nemůže oženit ani vdát. Překvapivé je, že většina se nakonec rozhodne vrátit.
Právě konflikt mezi tradičním amišským světem a moderní společností se stal námětem několika filmů a televizních příběhů. Mnozí čtenáři si možná vzpomenou na film Amish Abduction, který se objevil v roce 2019 a zaujal diváky napínavým příběhem odehrávajícím se na pozadí amišské komunity.
Film sice není dokumentem o životě Amišů, ale velmi dobře ukazuje, jak obrovské rozdíly existují mezi světem tradiční komunity a moderní společností.
Tajné zásnuby, o kterých nikdo netuší
Zatímco moderní páry oznamují zásnuby na sociálních sítích, Amišové si své štěstí nechávají pro sebe. Některé páry drží zásnuby v tajnosti celé měsíce. O připravované svatbě se často dozvědí i širší příbuzní až krátce před velkým dnem.
Zkušení sousedé však prý dokážou svatbu vycítit. Pokud rodina začne malovat dům, připravovat hospodářství nebo pěstovat větší množství celeru, může to naznačovat blížící se svatbu. Právě celer totiž hraje v amišských svatbách překvapivě významnou roli.
Svatba, na kterou se připravuje celá komunita
Amišská svatba není jen oslavou dvou lidí. Je to událost celé komunity.
Od prvních příprav až po poslední úklid se zapojují sousedé, příbuzní a přátelé. V některých oblastech není výjimkou, že se ve stejném období vdává nebo žení více párů, takže celá komunita prožívá svatební sezonu společně, informuje Ohio's Amish Country.
Přípravy neprobíhají přes internet ani aplikace. Vše se organizuje hezky postaru a osobně, na návštěvách apod.
Nevěsta v modrém
Jednou z největších zvláštností amišských svateb jsou šaty nevěsty, informuje Amish Farm and House.
Bílá barva není tradiční volbou. Nevěsty si často šijí vlastní šaty a nejčastěji volí modré nebo fialové odstíny. Tyto šaty pak neslouží jen pro svatební den. Žena je nosí i během dalších významných událostí a svátečních bohoslužeb.
Také družičky a ostatní členové svatebního průvodu bývají barevně sladěni. Barvy vybírá nevěsta a vše se nese v duchu jednoduchosti a pokory.
Obřad bez fotografů a bez polibku
Samotný obřad bývá dlouhý a může trvat několik hodin. Koná se v domě člena komunity nebo na jiném místě, které dokáže přijmout stovky hostů. Některé obřady probíhají v němčině nebo v tradičním dialektu, kterým Amišové mezi sebou hovoří. Jednou ze zajímavostí je, že nevěsta a ženich se během svatebního dne tradičně nevidí až do okamžiku obřadu. Nenajdete zde svatebního fotografa, kameramana ani romantický polibek po výměně slibů. Veřejné projevy náklonnosti do jejich tradic jednoduše nepatří. Ve většině komunit si snoubenci nevyměňují ani prstýnky. Symbolem ženatého muže se stává plnovous, který si nechává narůst po svatbě a nosí jej po celý život.
Hostina pro stovky hostů
Po obřadu přichází čas na hostinu. Jelikož na svatbu může přijít 400 až 600 hostů, často se stavějí dočasné přístřešky nebo velké stany. Hosté obvykle jedí po skupinách, protože není možné usadit všechny najednou. Na stolech nechybí pečené kuřecí maso, šunka, bramborová kaše, domácí chléb, koláče, koblihy, ovoce ani tradiční celerová jídla. Právě celer je považován za symbol plodnosti a prosperity. Používá se nejen v pokrmech, ale také jako součást výzdoby. Na rozdíl od slovenských svateb se netančí. To však neznamená, že by byla oslava nudná. Celý den se nese ve znamení rozhovorů, zpěvu, společenských her a setkávání rodin. V některých komunitách patří mezi oblíbené svatební aktivity například volejbal. Během hostiny novomanželé často osobně obcházejí hosty a rozdávají jim malé sladké pozornosti. Je to způsob, jak poděkovat každému, kdo přišel oslavit jejich velký den.
Proč jsou Amišové zdravější než zbytek světa? Vědci mají jasno
Amišové fascinují moderní svět nejen tím, že odmítají elektřinu a auta. Pod drobnohled si je čím dál častěji berou i lékaři a vědci. Důvod je jednoduchý: v jejich komunitách se totiž téměř nevyskytují běžné civilizační nemoci.
Jak uvádí server The Amish Experience., Amišové daleko méně bojují s obezitou, cukrovkou nebo kardiovaskulárními problémy, které trápí většinu západní populace. A žádné velké tajemství za tím přitom nestojí. Klíčem je jejich každodenní režim.
Zatímco my v supermarketech studujeme etikety plné éček, Amišové jedí prakticky jen to, co si sami vypěstují a odchovají. Základem jejich jídelníčku je čerstvá zelenina ze zahrady, domácí mléčné výrobky a maso z vlastních pastvin. Žádná průmyslově zpracovaná jídla u nich na stole nenajdete.
Druhým zásadním faktorem je neustálý pohyb. Život na farmě se bez technologií neobejde bez každodenní těžké fyzické práce. Místo fitka mají Amišové práci kolem hospodářství, obstarávání zvířat a celodenní pobyt na čerstvém vzduchu. Výsledek? Přirozená kondice, kterou jim moderní společnost může jen závidět.
Mohli byste žít jako Amišové?
Provdat se za Amiše znamená mnohem víc než jen změnit příjmení. Znamená to přijmout život bez mnoha moderních vymožeností, naučit se fungovat v silné komunitě a podřídit osobní ambice společným hodnotám. Pro někoho by to bylo nepředstavitelné omezení. Pro jiného by však takový život mohl představovat únik z hektického světa plného stresu, neustálého porovnávání a závislosti na technologiích.
Právě proto Amišové fascinují lidi po celém světě. Zatímco moderní společnost se neustále žene kupředu, oni dokazují, že štěstí lze najít i v jednoduchosti. V rodině, poctivé práci, sousedských vztazích a hodnotách, které odolaly zkoušce času.
Zdroj: autorský text, Discover Lancaste, Amish Village, Bird-in-Hand, Ohio Amish Country, The Amish Village, Amish Farm and House, The Amish Experience, IMDb – Amish Abduction (2019).
