Před nedávnem dokázal humanoidní robot, jehož vyvinul čínský výrobce chytrých telefonů Honor, uběhnout vzdálenost 100 metrů za pouhých 9,32 sekundy. Překonal tak světový rekord, který drží jamajský sprinter Usain Bolt. V čem jsou roboti připomínající lidi reální? A v čem nás naopak ještě nahradit nedokážou?
Robot s označením Lightning během testovacího běhu v rámci druhého ročníku Světových her humanoidních robotů dosáhl maximální rychlosti 14,5 metru za sekundu. Již v dubnu zvítězil v půlmaratonu pořádaném v Pekingu, kterého se zúčastnili lidé i humanoidní roboti. Vzdálenost zhruba 21 kilometrů uběhl za 50 minut a 26 sekund. O téměř sedm minut tak překonal oficiální světový rekord ugandského vytrvalce Jacoba Kiplima, který tuto vzdálenost urazil za 57 minut a 20 sekund. Navázal na zmíněné pokoření rekordu na 100 m robotem Humanoidní roboti přitom vedle běhu zvládnou i další sportovní disciplíny – například fotbal, skok do dálky, vzpírání, přetahování lanem nebo stolní tenis.
U sportu to ale rozhodně nekončí. Roboti se dokáží samostatně pohybovat v prostředí a vykonávat úkoly, které j člověk naučí. Třeba vybrat určité zboží z krabice a poté to přivézt na předem určené místo. Proto nachází časté uplatnění v průmyslu. Například při třídění produktů, kompletaci objednávek nebo drobné montáži. Většinou se ale jedná zatím o pilotní projekty.
A kolik toho dokáží zvládnout?
„V tuto chvíli jsou pomalejší, méně přesní a méně odolní vůči nečekaným situacím. Na druhou stranu můžou pomoci tam, kde jsou pozice těžko obsaditelné. Například u ergonomicky náročné práce nebo v nebezpečném prostředí. Jedná se třeba o inspekce v náročných prostorách, například v dolech či v petrochemii,“
vysvětlil před nedávnem Deníku vedoucí Interdisciplinárního centra humanoidní robotiky Václav Kubáček.
Slabou stránku humanoidních robotů ukazuje také jiný příklad. Při tréninku na již zmiňované Světové hry humanoidních robotů v Pekingu se jeden z nich rozběhl příliš rychle, nedokázal zabrzdit a v plné rychlosti narazil do bariéry. Nastal totiž problém, na který jeho konstruktéři zjevně úplně nepomysleli. Aby se uměl také zastavit.
Lidem se snaží humanoidní roboti přiblížit rovněž svou vizáží. Mají proto také trup, horní i dolní končetiny a hlavu. Některé projekty se však zaměřují pouze na určité detaily tvorby takového robota, jako je například hlava či ruka.
Jako první začne humanoidní roboty, kteří jsou extrémně podobní člověku, masově vyrábět firma UBtech. Budou určeni hlavně jako společníci, ne jako pracovní síla.
Jejich kůže bude na dotek měkká. Budou mít také póry i otisky prstů, které budou vyrobeny z kvalitního lékařského silikonu. Umělé budou rovněž vlasy a oči, které budou údajně na pohled téměř k nerozeznání od člověka.
Model U1 ze série UWORLD bude vybavený kamerami v očích, senzory v hrudi a mikrofony. Jeho baterie vydrží až čtyři hodiny provozu. Základní verze bude stát v přepočtu více než 370 tisíc korun.
Roboty pro domácí práce prý už letos na podzim uvede norsko-americká společnost 1X Technologies. Nejdříve ve Spojených státech a příští rok v Evropě.
Její model Neo dokáže také komunikovat a připomínat schůzky, rozpoznat obličeje, ale i složit prádlo, vysávat, nosit předměty i další pracovní činnost. Stát bude v přepočtu přes 420 tisíc korun.
Ve světě bylo loni celkově instalováno okolo 15 tisíc kusů humanoidů. Nejrozšířenější jsou pravděpodobně v Číně, uvádí analýza britské společnosti Barclays. V zemi vzniklo už přes 400 různých modelů humanoidních robotů.
Příčin, proč zrovna tato země vede, je více. Jednou z hlavních je nepříznivý demografický vývoj. Nízký počet nově narozených dětí způsobuje, že je bude brzy zapotřebí nějak nahradit. Právě i humanoidními roboty. Rozmach popisovaného trendu se však očekává i jinde. Analytici z JPMorgan proto také odhadují, že globální dodávky humanoidů už letos dosáhnou zhruba 60 tisíc kusů a do roku 2030 vzrostou až na 1,75 milionu robotů.
A budeme roboty jednou běžně potkávat na ulici?
„Předpokládám, že firmy budou mít například flotilu humanoidů na uklízení. Jestli je bude mít každý doma, to je otázka. Osobně bych to nevyžadoval, navíc to nebude tak levné, jako běžný spotřebič,“
dodává na závěr Kubáček.
Zdroje: autorský text, Deník, Seznam Zprávy, Wikipedia