Na férovku: Nástup AfD není tak velkým znepokojením pro svět, ale spíše pro Česko

„Ono se to tady málo ví, ale první zemí Výmarské republiky, kde vyhrávala volby NSDAP bylo....ano, Anhaltsko. V zemských volbách v dubnu 1932 tam získala NSDAP 40,9 procenta hlasů. Díky tomuto volebnímu úspěchu byl zvolen vůbec první nacistický zemský premiér v dějinách Německa Alfred Freyberg,“ všiml si na sociální síti X komentátor Petr Honzejk. Jelikož do budoucnosti nevidíme, nezbývá nám než zkušenosti čerpat z doby minulé. Historie se sice neopakuje, ale tento příměr se zdá být až podezřele přesný.

Nabízí se obzvláště pro propojení části partajníků AfD s německými neonacistickými kruhy. V největší jednoduchosti ho ilustruje obliba nacistického pozdravu mezi mládeží AfD.

Prodej luxusního mezonetu 3+kk se střešní, Praha 5

Zobrazit nemovitost

AfD a návrat do časů NDR

Nicméně zajímavější srovnání z tuzemského úhlu pohledu se nabízí optikou naší společné minulosti se Saskem-Anhaltskem v druhé polovině 20. století, a to nejen proto, že je to doba podstatně bližší současnosti. Země pochopitelně patřila k NDR, která byla svorně s Československem prostřednictvím Varšavské smlouvy vazalským satelitem Sovětského svazu až do roku 1989.

Za tu dobu se na obou stranách železné opony leccos změnilo. Například v roce 1948, kdy se Československo vydalo komunistickou cestou na rozdíl od západního Německa, měly obě země HDP na hlavu srovnatelné. Československo na tom bylo ještě o cca 10 % lépe, ale hodnoty jsou dnešní optikou trochu relativní. V roce 1989 však už nedosahovalo ani poloviny výkonu svého souseda. Dnes má podle odhadu MMF Německo 65 303 dolarů v HDP, Česko 39 795 dolarů na jednoho.

Sametová revoluce přinesla dohánění západních zemí, ale v takovém tempu, abychom zde za pár let měli německé platy, jak ještě nedávno věštil z křišťálové koule expremiér Petr Fiala, tuzemská ekonomika nefrčí.

V Sasku-Anhaltsku je tento ukazatel mnohem blíže Česku než německému průměru. Loni zde sahal průměrný obyvatel na 38 452 eur HDP.

„Sasko-Anhaltsko je strádajícím regionem Německa, to je také známá věc. Čtvrtinový úbytek populace se vystěhovala směrem Západ (nejvíce ze všech lidí z NDR. Ven šli hlavně mladí, tedy v důsledku má S-A nejstarší populaci ze všech spolkových zemí. Nejnižší HDP per capita v Německu, a jen asi o 10% vyšší než v ČR. V parametrech chudoby či sociálního vyloučení je země též nad průměrem Německa, ale ne výrazně; udává se, že i přes vysokou nezaměstnanost (8%) je v zemi mnoho nenaplněných pracovních pozic. Chybí lidé s kvalifikací, protože odešli západním směrem. Nevznikají zde nové firmy. Statistiky tvrdí, že v první polovině roku 2026 vzniklo v Německu přes 3000 nových firem (startupů), ale v Sasku-Anhaltsku jen 5,“

vypočítává na FB známý blogger a člen Pirátské strany Jiří Hlavenka další údaje o Sasku-Anhaltsku, kde nyní slaví volební úspěch partaj napojená historicky na ruský vliv i peníze.

Počítáme peníze v peněžence kalkulačkou na emoce?

Jedním z tahounů volebního úspěchu strany byla ostalgie po časech bývalé NDR, nejčastěji dokumentovaná divokou jízdou na motocyklech značky Simson. Kvůli exodu mladých vánek starých dobrých časů zabral. Z ekonomické perspektivy však má potenciál jen dále prohlubovat hospodářský propad regionu.

Jenže ve volbách se zahrála ještě jedna karta, a tou je problém migrace. Do NDR, stejně jako do Československa, obehnaných ostnatým drátem, nemohli proudit migranti jakéhokoliv původu, ovšem zmíněné dráty nejsou semipermeabilní, a tak ve srovnání s dneškem nebylo možné jít ani ven.

Svobodný pohyb znamená také ekonomickou prosperitu, kterou do bývalého západního Německa přinesli mj. gastarbeiteři z Turecka. U voličů může být xenofobie silnější emocí než touha po mamonu. Až někdo bude vykládat, že volby vždy rozhoduje peněženka, tak možná je to taková, v níž se peníze nepočítají kalkulačkou, ale emocionální hrou. Platí to nejen ve spolkové zemi, kde nežijí ani 3 % německé populace, ale také v Česku.

Zdroje: autorský text, komentář, MMF, ceicdata.com, X, Facebook, plus.rozhlas.cz