Havlovy lavičky stojí od Washingtonu po Hirošimu. Výročí připomenou i v Praze
Vlastní letiště, náměstí, knihovnu i divadlo. I tak se jedním z nejznámějších připomenutí Václava Havla stala prostá lavička. A to proto, že odpovídá tomu, jaký byl. Bezpečné místo pro výměnu názorů. A na co dalšího se můžete těšit během letošních oslav nedožitých 90. narozenin bývalého prezidenta? Připomínkové akce zaměřené na prvního českého prezidenta ale neproběhnou jen v Praze. Do oslav se zapojí také Ostrava, kde Havel za normalizace strávil část svého věznění, a řada měst v zahraničí.
Mariánské náměstí bude patřit Havlovi
Hlavní pražské oslavy proběhnou 21. září na Mariánském náměstí. Od rána až do večera se bude číst z Havlových textů, debatovat, konat koncerty i další aktivity připomínající jeho život a dílo. Nejdůležitější část programu přijde ve tři hodiny, kdy pod jednou z lip zastupitelé města slavnostně odhalí novou Lavičku Václava Havla. Oslav se zúčastní taky Dagmar Havlová a další ikonické osobnosti. Dále se i představí dohody organizací, které se budou starat o Havlův literární, filozofický a společenský odkaz.
Pražský primátor Bohuslav Svoboda při oznámení akce připomínal, že Havel zůstává přítomný nejen ve vzpomínkách, ale v hodnotách, které po sobě zanechal.
„Na Havlově lavičce si lidé mohou sednout vedle sebe, mluvit spolu a naslouchat si. Myslím, že právě to by mu bylo blízké,“
uvedl pražský primátor.
Večer pak na náměstí vystoupí Aneta Langerová, Pěvecký sbor Českého rozhlasu, Leona Machálková, The Plastic People of the Universe nebo kapela Svatopluk. Atmosféru doplní světelná instalace výtvarníka Michala Škapy a venkovní výstava Praha Václava Havla, která na místě zůstane až do konce října.
Od kulisáka až na Pražský hrad
Havlův životní příběh by vydal na film a také o něm už nejeden snímek byl natočen.
Jeho původ mu po únoru 1948 dost ztížil cestu ke studiu. Než se jeho jméno objevilo na divadelních plakátech, tahal kulisy v Divadle Na zábradlí. Tam odstartovala jeho dramatická kariéra, která později překročila hranice Československa. Po roce 1968 se ale ocitl na seznamu zakázaných autorů. Havlovy dramata doteď zdobí seznamy vybrané literatury k maturitní zkoušce na snad na všech školách po Česku.
Pak přišla léta, kdy se stále hlasitěji stavěl proti komunistickému režimu. Patřil mezi první signatáře Charty 77 a za své názory několikrát skončil ve vězení. Když byl na konci roku 1989 po sametové revoluci zvolen prezidentem Československa, pro mnoho lidí to symbolizovalo, jak zásadně se země během několika týdnů změnila. Cesta od zakázaného autora a politického vězně až na Pražský hrad patří k nejsilnějším příběhům moderních českých dějin.
Lavička Ferdinanda Vaňka připomene Havla v Ostravě
Zajímavý program se chystá také v Ostravě. Před věznicí v Heřmanicích, kde byl Havel během normalizace vězněn, se uskuteční připomínka spojená s Lavičkou Ferdinanda Vaňka.
Vaněk byl postavou z Havlových her a zároveň jeho literárním alter egem. Návštěvníci si budou moci prohlédnout například instalaci inspirovanou dopisy, které si Havel z vězení psal, nebo igelitovou tašku plnou běžných věcí, která připomíná jeho civilnost.
Místo, které bylo symbolem státní represe, se tak na jeden den promění v prostor připomínající svobodu, občanskou odvahu a sílu vytrvalosti.
Český nápad, který obletěl svět
Lavičky Václava Havla dnes stojí na několika desítkách míst po celém světě. Navrhl je dlouholetý Havlův přítel, architekt a designér Bořek Šípek.
Jejich design je jednoduchý, dvě židle spojené kulatým stolkem a středem stolu prorůstá strom. Smyslem nebylo vytvořit pomník, ale místo, kde se lidi zastaví a mluví spolu.
První lavička vznikla v roce 2013 ve Washingtonu. Další bychom našli třeba v Dublinu, Oxfordu, Barceloně, Bruselu, Paříži, Vilniusu, Ženevě nebo Hirošimě. V Česku stojí v Praze, Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Olomouci či Hradci Králové.
Zatímco jiným se staví monumentální sochy, Havla si připomínáme lavičkou, kde si dva lidé mohou v klidu popovídat.
Havlovo výročí za hranicemi
Výročí se nebude připomínat jen v České republice. Akce spojené s Havlem se konají také v zahraničí, kde je stále vnímán jako významný disident, dramatik a obhájce lidských práv.
Jeho jméno nesou mezinárodní ceny, univerzitní programy i veřejná prostranství. Letos například odstartovaly připomínky ve francouzském Avignonu premiérou Havlovy nedokončené hry Šeřík.
V zahraničí bývá Havel často připomínán především jako člověk, který dokázal propojit svět kultury, občanské společnosti a politiky.
Odkaz, který je stále vidět
Letošní výročí není jen vzpomínkou na bývalého prezidenta. Program v Praze, připomínka v Heřmanicích i akce v dalších zemích ukazují, že Havel zůstává součástí veřejného prostoru i patnáct let po své smrti.
A možná není náhoda, že hlavním symbolem oslav není nová socha ani památník. Ale lavička. Obyčejné místo, kde si lidé mohou sednout, chvíli se zastavit a dát se do řeči.V tom by se Václav Havel nejspíš poznal.
Zdroje: autorský text, vaclavhavel.cz, havel90.cz, Wikipedie.cz, prazske-noviny.cz
