Mzdy v Česku už v průměru přesahuje 50 tisíc, oproti Německu jsou ale pořád ještě poloviční
Reálná hodnota mezd ještě stála nedosáhla rekordní úrovně z roku 2021, přesto pokračuje ve svém rychlém růstu. Aktuálně už atakuje 52 tisíc korun. Z pohledu kupní síly to ale na Západní Evropu stále ještě nestačí.
Během prvního čtvrtletí se průměrná hrubá měsíční mzda v Česku přehoupla přes hranici 50 tisíc korun, když dosáhla na hodnotu 50 282 korun, ve druhém vzrostla už na necelých 52 tisíc.
Reálná mzda u nás přitom meziročně stoupá od začátku roku 2024. Předtím kvůli vysoké inflaci více než dva roky klesala.
„V reálném vyjádření je současná průměrná mzda srovnatelná s rokem 2020. Dosud nejvyšší hodnoty z roku 2021 nejspíše překonáme až v příštím roce,"
řekl k tomu ČTK hlavní ekonom Deloitte David Marek. K tomu je však třeba zároveň dodat, že na průměrnou mzdu zhruba dvě třetiny lidí vůbec nedosáhne.
Nejžádanější jsou na 90 tisících
Jaké obory jsou nejlukrativnější? Nejvyšší průměrná mzda byla ve druhém kvartálu v informačních a komunikačních činnostech, peněžnictví a pojišťovnictví, kde činila skoro 91 tisíc korun. Naopak nejnižší mzdy byly v ubytování, stravování a pohostinství, kde činily zhruba 30 tisíc korun.
„Výrazně si polepšili zaměstnanci v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kam jsou zařazeny hlavně agentury práce a bezpečnostní agentury, jejichž mzdová úroveň je nízká,“
napsala k tomu LP-Life vedoucí oddělení statistiky práce Českého statistického úřadu Jitka Erhartová.
Praha vede
Nejvyšší mzdy pobírali pracovníci v Praze, kde průměrná mzda činila necelých 66 500 korun. Nad 55 tisíc se průměrná mzda dostala ještě ve Středočeském kraji. V Jihomoravském kraji dosáhla na zhruba 50 500 korun. Nejnižší mzdy pobírali zaměstnanci v Karlovarském kraji, a to v průměru 44 476 korun.
Specifická situace je také v Ústeckém kraji, odkud část kvalifikovaných pracovníků odchází za lepším ohodnocením do Německa. Přesto tam rostly mzdy druhým nejpomalejším tempem v Česku. Tamní okresy se spolu s Karvinou a Bruntálem řadí mezi regiony s nejvyšším počtem uchazečů na jedno pracovní místo.
Pouhá mzda už nestačí
Firmy přitom stále častěji ustupují od plošného navyšování mezd a zaměřují se na cílené odměňování klíčových a nedostatkových pracovníků, jak vyplývá z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment
„Mzda zůstává při rozhodování o nové pracovní nabídce nejdůležitějším faktorem, z pohledu uchazečů ale stále častěji rozhoduje celý balíček podmínek. Sledují flexibilitu, pracovní dobu, dojezdovou vzdálenost, která by ideálně neměla překročit půl hodiny, pracovní prostředí nebo možnosti dalšího rozvoje. Zaměstnavatelé tak musí při náboru mnohem více přemýšlet nad celkovou atraktivitou své nabídky,"
uvedl pro ČTK ředitel Grafton Recruitment Martin Malo.
Rozdíl mezi očekáváním absolventů a možnostmi zaměstnavatelů přetrvává. Absolventi vstupují na trh práce s vyššími mzdovými očekáváními než před několika lety. Hlavním důvodem je fakt, že výrazně vzrostly jejich životní náklady. Zaměstnavatelé ale zároveň očekávají, že vyšší nástupní mzda bude podložena odpovídajícími dovednostmi. Velkou výhodu proto mají mladí lidé, kteří už během studia získali praxi, ovládají cizí jazyky a umějí pracovat s digitálními technologiemi včetně AI nástrojů.
Srovnání se zahraničím
Zpět ale na chvíli ještě k samotné výši mezd. Podíváme li se k našim východním sousedům, zjistíme, že jsou zhruba o 25 procent nižší než u nás. Zatímco v Česku byly loni ve výši necelých 50 tisíc korun, na Slovensku to bylo v přepočtu méně než 40 tisíc. Nejvíce si vydělají v Bratislavě, kde to bylo přes 47 tisíc korun.
O mnoho lépe jsou na tom v Německu. Tam loni dosáhla průměrná mzda na necelých 130 tisíc korun. K tomu je však třeba dodat, že celkové zdanění práce je zde velmi vysoké. U průměrné mzdy spolknou daně a povinné odvody placené zaměstnancem i zaměstnavatelem téměř polovinu celkových mzdových nákladů.
Při přepočtu mezd na paritu kupní síly jsme na tom například ve srovnání s Německem poměrně dobře, protože ceny zboží a služeb jsou v tuzemsku stále v průměru nižší než v západní Evropě.
Mzdy jsou sice v Německu nominálně téměř 2,7krát vyšší než u nás, avšak po zohlednění tamních vyšších životních nákladů je reálná kupní síla Němců vůči Čechům „pouze“ zhruba dvojnásobná a ne trojnásobná. Sečteno a podtrženo: z pohledu výše mezd stále výrazně zaostáváme za Západní Evropou, ve srovnání s Východní Evropou jsme na tom však stále lépe. Ukazatel, který nám přitom nahrává, není samotná výše průměrné mzdy, ale především parita kupní síly.
Zdroje: autorský text, vlastní dotazování, ČTK, ČSÚ, Grafton Recruitment
