Politici v USA chtějí popravy v přímém přenosu. Někteří by uvítali návrat elektrického křesla
Ve Spojených státech by měla proběhnout první vojenská poprava za posledních více než 65 let, která by měla být veřejná. To vše se děje v době, kdy nezdařená poprava americké vražedkyně Christy Pikeové oživila debaty o trestu smrti.
Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu 13 lidí a dalších 32 zranil, má být přenášena živě. Tamní armáda zároveň oznámila, že Hasana 3. prosince zastřelí popravčí četa na základně Fort Hood, kde sám svůj čin před 17 lety spáchal.
Vrah sice může zažádat o odklad popravy, vzhledem k jeho chování u soudu o to ale možná ani nestojí. Když odmítl obhájce a hájil se sám, před porotou prohlásil, že je střelcem.
Vojenské popravy jsou přitom v zemi výjimečné. Pokud popravčí četa Hasana opravdu zastřelí, bude to první vojenská poprava od roku 1961. Tehdy se poprava uskutečnila oběšením. Poslední známá poprava zastřelením byla ve Spojených státech vykonána v roce 1945.
„Bůh je veliký"
Americký armádní psychiatr Nidal Hasan, muslim narozený v USA, zaútočil 5. listopadu 2009 na základně Fort Hood. Vešel do zdravotnického zařízení plného vojáků čekajících na prohlídky před nasazením v zahraničí, provolával v arabštině „Bůh je veliký“ a zahájil palbu. Střílel i do zad těch, kteří se pokoušeli utéct. Svůj čin u soudu označil za odvetu za válku v Afghánistánu. Tvrdil, že chtěl vojákům zabránit v zabíjení svých muslimských bratří. Při pacifikaci utrpěl zranění, kvůli kterému zůstal trvale ochrnutý a připoutaný na invalidní vozík.
Podle amerikanisty Tomáše Klvani je za rozhodnutím o veřejné popravě politika.
„Je to čistě iniciativa ministra obrany Petea Hegsetha a myslím si, že Donald Trump na to přistoupil z toho důvodu, že ví, že to rozbouří diskuse, které odvedou pozornost od témat, jako je třeba slabá ekonomika nebo neúspěch v Íránu,“
řekl tento expert Českému rozhlasu.
Poprava se nezdařila
Uvedené oznámení přišlo možná tak trochu paradoxně v době, kdy došlo k nezdařené popravě Christy Pikeové. Tu žena navzdory podání první i druhé dávky pentobarbitalu přežila.
V nemocnici musela být několik dní napojena na přístroje. Když se její stav stabilizoval a zotavila se, převezli ji zpět do cely smrti v nashvillské ženské věznici. Dnes padesátiletá Pikeová čelí trestu smrti už třicet let. Vraždu spáchala ještě jako osmnáctiletá v roce 1995 spolu se svým mladším přítelem. Jejich obětí se stala devatenáctiletá spolužačka Colleen Slemmerová. Vylákali ji do lesa, podrobili krutému mučení a do hrudníku jí vyryli pentagram, než ji připravili o život.
Právní tým Pikeové chce, aby její trest byl nyní změněn na doživotní vězení bez možnosti předčasného propuštění.
Návrat k osvědčenému elektrickému křeslu?
Zdlouhavý systém přezkumů a odvolání doposud bránil tomu, aby k popravě vůbec došlo. Její obhájci podávali řadu odvolání týkajících se sporných bodů z původního procesu, jejího věku v době spáchání činu a otázky, zda stát dříve správně posoudil její vážné dětské trauma a týrání, jak upozornila BBC.
„V případech, kdy hrozí trest smrti, je běžné, že obhajoba vznáší námitky na poslední chvíli, a to i po desetiletích soudních řízení u mnoha soudů. Žádáme Nejvyšší soud USA, aby zrušil odklad výkonu trestu,“
citovala v té souvislosti BBC generálního prokurátora státu Tennessee.
Republikánská kandidátka na guvernérku státu Marsha Blackburnová k tomuto případu uvedla, že by se mělo znovu popravovat na elektrickém křesle. Zařadila se tak v zásadě po bok svých stranických souputníků Donalda Trumpa a Petea Hegsetha, kteří se už vyslovili pro popravu Nidala Hasana.
Na jejich stranu se přikládní třeba i konzervativně zaměřený český publicista Roman Joch.
„Všichni velcí myslitelé křesťanství, filozofové i světci, připouštěli trest smrti. Svatý Pavel, svatý Augustin, svatý Tomáš, velcí nekatoličtí myslitelé jako Emmanuel Kant, státníci jako Tomáš Garrigue Masaryk, který sám podepsal několik trestů smrti, dále Charles de Gaulle,“
jak uvedl Joch pro Český rozhlas.
Proti trestu smrti se však staví například kněz Marek Orko Vách.
„První, co nás napadne, je možnost justičního omylu. Pokud nám někde běhá po zemi těžký zločinec, který ještě není ve vězení, tak je to napravitelný omyl. Pokud naopak popravíme nevinného, tak je to nenapravitelné. Zadruhé, možnost obrácení je mezi tím člověkem a Bohem. My bychom mu neměli brát čas. Dokud tady žije a pokud jsme schopni mu zajistit doživotní vězení, tak má delší možnost se sebou něco udělat. Ale nebudu to já, kdo mu život bude zkracovat,“
řekl k tomu pro rozhlas.
Důvodů pro i proti trestu smrti lze najít poměrně dost. Vždy přitom záleží především na aktuálních společenských náladách a postoji politiků, kteří se jim podřizují. Současné Spojené státy jsou pod vedením republikánských politiků pro to, aby se popravy opět staly běžnou součástí tamního života.
Zdroje: autorský článek, ČTK, BBC, Český rozhlas
