Symbolem protestů ve Francii jsou problémy s toaletním papírem. Ve školách je zima, vedro i krysy
Rozbité topení, zatékající střechy, plíseň na zdech a toalety, na které se nedá jít. Francouzští studenti upozorňují na problémy, které podle nich už dávno překročily únosnou mez. V některých školách se v zimě nedá pořádně zahřát, v létě se zase učebny mění v rozpálené místnosti. Mladí lidé chtějí, aby stát přestal problémy přehlížet.
Francouzské školství se v říjnu 2026 dostalo do centra pozornosti kvůli protestům středoškoláků. Ti blokují vstupy doškol a vycházejí do ulic. Nejde přitom jen o známky, zkoušky nebo přijímací řízení na vysoké školy. Studenti popisují každodenní podmínky, ve kterých tráví velkou část svého života. Někteří se učí v budovách, kde nefunguje topení, zatéká do tříd a chybí základní vybavení.
Protesty se na konci září rychle rozšířily z pařížských předměstí do dalších částí země. Studenti upozorňují na nedostatek učitelů, přeplněné třídy i zanedbané školní budovy. Jejich požadavky se v jednotlivých městech liší, ale jedna věc se opakuje: chtějí se učit v prostředí, které jim umožní soustředit se a normálně fungovat.
V zimě mrznou, v létě se nedá dýchat
Jedním z nejvýraznějších problémů je stav školních budov. Některé jsou staré desítky let a potřebují rozsáhlé opravy. Jiné mají špatnou izolaci, netěsnící okna nebo nefunkční vytápění. Problém se naplno projevuje při výkyvech počasí. V zimě se v některých učebnách nedá pořádně zahřát. Během letních vln veder se v nich naopak drží nesnesitelné teplo.
Záběry, které studenti sami zveřejňují na sociálních sítích zachycují zatékající střechy, rozbité topení, krysy na toaletách a další známky zanedbaných budov. Problémy se podle příspěvků týkají například střední školy Lycée Paul-Éluard v Saint-Denis nedaleko Paříže. Studenti tam popisují i prasklé potrubí a výskyt škůdců.
Podobné zkušenosti nejsou pro všechny žáky stejné. Záleží na konkrétní škole, jejím stáří i možnostech místní samosprávy. Přesto nejde jen o jednotlivé stížnosti na nepohodlí. Špatné podmínky mohou ovlivnit soustředění, zdraví i samotnou výuku.
Teplota kolem 40 stupňů Celsia ve třídě není prostředí, ve kterém se dá snadno několik hodin pracovat. Stejně tak je těžké soustředit se na výklad, když člověk sedí v promrzlé místnosti v zimní bundě. Studenti proto požadují opravy budov a lepší přizpůsobení škol současným klimatickým podmínkám.
Francouzský deník Le Monde upozornil, že průměrné stáří budov středních škol se pohybuje kolem 61 let. U odborných středních škol je to přibližně 71 let. Jen menší část školních budov byla od roku 2015 postavena nebo prošla rekonstrukcí. Více než třetina škol navíc funguje na hranici své kapacity nebo ji překračuje.
„V zimě je tam minus pět, v létě čtyřicet“
Sedmnáctiletá Fadila, studentka posledního ročníku na škole Lycée Paul-Éluard v Saint-Denis, popsala podmínky, ve kterých se její spolužáci snaží učit.
„Ve škole nejsou okna, na toaletách v provizorních budovách neteče voda, všude jsou švábi a krysy. Školní jídelna je příliš drahá a na toaletách není toaletní papír. Musíme si o něj chodit říkat dozorcům. Budovy jsou v hrozném stavu. V zimě je v provizorních učebnách minus pět stupňů, v létě čtyřicet. V takových podmínkách nemůžeme pracovat,“
její slova ukazují, jak může vypadat školní den, který si většina lidí spojuje s běžnou rutinou. Místo soustředění na výuku studenti řeší, jestli bude v učebně teplo, zda poteče voda nebo jestli budou moci použít toaletu.
Zvlášť problematické jsou provizorní učebny. Ty měly často sloužit jen po dobu oprav nebo jako dočasné řešení nedostatku prostoru. Na některých místech se v nich ale vyučuje dlouhodobě. Pokud mají špatnou izolaci a nefungující vytápění, stávají se v zimě i během letních veder dalším problémem.
Fadila navíc upozorňuje na cenu školního stravování. Ani oběd není pro všechny samozřejmostí. Když rodina počítá každý výdaj, může být dražší školní jídelna další překážkou. Špatné technické podmínky se tak prolínají se sociálními rozdíly mezi studenty.
Toalety bez dveří a papíru. Problém, který už studenti nechtějí přehlížet
Vedle teploty ve třídách se do popředí dostává také stav školních toalet. Může to působit jako drobnost ve srovnání s nedostatkem učitelů nebo rozpadajícími se budovami. Pro studenty je to ale každodenní součást života ve škole.
Studenti popisovali rozbité dveře, chybějící toaletní papír, mýdlo i menstruační potřeby. Někde je navíc příliš málo kabinek a během přestávky se na toaletu téměř nedá dostat.
Toalety se staly jedním ze symbolů protestů. Studenti nepožadují luxusní vybavení. Chtějí základní hygienu a soukromí. Nechtějí přemýšlet nad tím, jestli budou mít během vyučování kam jít.
Problém má navíc širší rozměr. Pokud se studenti bojí použít toaletu nebo ji raději celý den vynechávají, může to ovlivnit jejich pohodu i zdraví. U dívek se přidává otázka dostupnosti menstruačních potřeb. Školní prostředí by mělo umožnit normálně fungovat všem, nejen těm, kteří mají štěstí na dobře udržovanou budovu.
Chybějící učitelé a třídy, ve kterých je příliš mnoho žáků
Špatný stav budov není jediným problémem francouzských škol. Studenti upozorňují také na nedostatek učitelů a na to, že za chybějící pedagogy často není náhrada. Některé hodiny proto odpadají nebo se výuka musí organizovat jinak.
V přeplněných třídách se navíc hůře pracuje. Učitel má méně času věnovat se jednotlivým studentům. Ti, kteří látce nerozumějí, se mohou snadno ztratit. Pokud se k tomu přidá hluk, nedostatek prostoru a nevyhovující prostředí, výuka je ještě náročnější.
Ve třídě sedí 36 žáků a během vlny veder se teplota dostala až na 40 stupňů. Nejde přitom jen o to, zda se studenti naučí látku na písemku. Středoškolské vzdělání ovlivňuje jejich další možnosti. Pokud se nemohou připravit na závěrečné zkoušky v odpovídajících podmínkách, mohou mít horší výchozí pozici při přijímání na vysoké školy. Studenti proto kritizují i systém Parcoursup, přes který se ve Francii hlásí na vysoké školy. Bojí se, že o jejich budoucnosti rozhodují výsledky a pravidla systému, zatímco podmínky, ve kterých se připravují, zůstávají stranou.
Problém není nový. Studenti ale chtějí, aby se konečně řešil
Na špatný stav škol upozorňují učitelé i studenti už řadu let. V březnu 2024 například učitelé v departementu Seine-Saint-Denis protestovali proti zanedbaným budovám a požadovali mimořádný plán oprav. Podle tehdejších svědectví mohly teploty v některých školách v zimě klesnout pod 14 stupňů, zatímco v létě přesahovaly 34 stupňů. Učitelé popisovali také díry ve zdech a špatně izolovaná okna.
Současné protesty tak nepřinášejí úplně nové problémy. Dávají jim ale větší viditelnost. Studenti zveřejňují videa, ukazují fotografie a mluví s novináři o tom, co každý den zažívají.
Není přitom správné tvrdit, že všechny francouzské školy vypadají stejně. Některé mají moderní učebny a dobré vybavení. Právě rozdíly mezi jednotlivými školami jsou jedním z důvodů, proč se do protestů zapojují i studenti z lépe vybavených zařízení. Chtějí upozornit na to, že kvalita vzdělání by neměla záviset na tom, do jaké školy se člověk narodí nebo v jaké části země žije.
Zdroje: autorský text, X, TikTok, Reuters.com, LeMonde.fr, Dw.com, Instagram.com, Irozhlas.cz
