Surogátní mateřství je v USA úspěšným byznysem. V Česku jsou zákony stále nejasné
Snaha o početí dítěte není vždycky tak úplně jednoduchá. Zhruba 15 % párů v České republice řeší problém s neplodností i po zahájení léčby. V takové situaci proto nezbývá nic jiného, než přejít k jiné alternativě. Jednou z nich může být náhradní mateřství. I přesto, že se v Česku realizuje od roku 2004, jedná se o poměrně komplikovanou cestu. Například v USA se jedná o běžný proces, za který jsou nejen Američané ochotni zaplatit velké peníze. V České republice situace tak jasná není a velmi často může panovat zmatek a nevědomost. Náhradní mateřství sice není zakázáno, přesná pravidla ale stanovena nejsou.
Chceme být rodiči. Jaké máme možnosti?
Někomu to jde snadno, třeba i "na první dobrou", jak se říká. Jsou ale i případy, kdy se páry o miminko snaží několik let a stále se nedaří. Nejběžnější alternativou v Česku je umělé oplodnění, které v posledních letech využívá stále více párů. Zatímco v roce 2007 ho podstoupilo kolem 12 tisíc žen, o deset let později to bylo více než 15 tisíc.
Jednou z dalších alternativ je náhradní mateřství, které využívají především ženy se závažnými zdravotními problémy.
Pokud není jiná cesta
V Česku o náhradním mateřství nemůže uvažovat každý. Kliniky jsou otevřené pouze těm ženám, které nemůžou ze zdravotních problémů otěhotnět a porodit dítě. Velmi často se jedná o poruchy dělohy. Ženy ale ve většině případů smí poskytnout svá vajíčka.
„O náhradní matce mohou uvažovat pouze ty ženy, které z vážných zdravotních důvodů nemohou dítě odnosit, například kvůli vrozené vadě dělohy, či její úplné absenci. Mnohdy bývají na vině i chronická onemocnění nebo stavy po operaci. Ve všech případech se k léčbě vyjadřuje také etická komise,“
říká právník Matěj Stejskal z kliniky asistované reprodukce GENNET.
Úlohu náhradní matky často plní někdo příbuzný
Prvním a současně nejzásadnějším krokem je najít náhradní matku a kliniku, která náhradní mateřství poskytuje. Zapotřebí je velká dávka trpělivosti, protože proces může trvat i několik let. Velmi často je proto běžné, že úlohu náhradní matky splní někdo blízký či příbuzný, proces to mnohonásobně urychlí.
„Náhradní matku si vybírá pár zcela samostatně, protože právní vynutitelnost surogátního mateřství zde neexistuje. Náhradní matky tak často pochází z řad rodinných příslušníků či velmi blízkých přátel. Ti, kteří tuto možnost nemají, pak surogátní matku hledají na internetu,“
vysvětluje lékař kliniky asistované reprodukce IVF Clinic Olomouc Štěpán Machač. A právě internet je poměrně častým způsobem vyhledávání náhradní matky. Rozumnější variantou je oslovit konkrétní kliniku, která párům se vším pomůže.
Celý proces založen na důvěře
Proces náhradního mateřství je z právního hlediska postaven především na důvěře. Nikoho totiž nelze nutit k předání dítěte do jiné péče, proto nemůže být taková věc předmětem smlouvy. Jedná se v podstatě o nevymahatelnou dohodu. Hlavním předmětem smlouvy biologické matky a páru je převedení rodičovské odpovědnosti z náhradní matky na budoucí rodiče. Vzdát se rodičovské odpovědnosti je podle občanského zákonu nemožné. Pokud by k takové situaci došlo, jednalo by se o trestný čin.
V případě, že by došlo ke změně názoru na druhé straně, tedy na straně náhradní matky, žena trestně stíhána nebude. Jak už bylo zmíněno, smlouva tuto část nezahrnuje, protože nesmí nikoho nutit do předání dítěte do jiné péče. Vždy tak bude riziko, že si žena vlivem emocí může rozmyslet svůj souhlas s předáním dítěte do péče budoucích rodičů.
„I proto může – a také se to už i stalo – příroda nad takovouto obchodní transakcí nakonec zvítězit a matka se rozhodne, že to objednané dítě nikomu nedá. Nikde na světě to není jednoznačně právně ošetřené. Je to hokusexperiment bez právního základu,"
uvádí psychiatr Radkin Honzák v rozhovoru pro Šance dětem.
Velký skandál v Číně
A právě takový problém se stal na začátku tohoto roku v Číně. O velký skandál se postarala čínská herečka Zheng Shuang, která byla obviněna svým bývalým partnerem z toho, že opustila dvě děti, které se narodily prostřednictvím náhradního mateřství v USA. Soudní tahanice ještě zdaleka nejsou u konce. Úřady však tvrdí, že na základě takového incidentu by se měly zpřísnit čínské limity pro lidi hledající náhradní matky.
V Číně je totiž náhradní mateřství v podstatě ilegální. Existují však právní cestičky, které lze obejít. Výsledkem jsou čínské páry shromažďující se v USA za účelem najít náhradní matku.
USA to jde o dost snadněji, ale dráž
Ve srovnání s Českou republikou to jde v mnohých státech USA o dost jednodušeji. I navzdory vysokým cenám se z náhradního mateřství stal ve Spojených státech úspěšný byznys. Podle americké společnosti CSP zhruba polovinu klientů se zájmem o náhradní matku tvoří homosexuální páry. Ty jsou ochotny zaplatit nemalé peníze. Například společnost CSP chce za pouhé zprostředkování cca 380 tisíc korun a pro náhradní matku kolem půl milionu korun.
Otevřená je tomu například i Izrael, která byla prvním státem, kde bylo náhradní mateřství právně povoleno (1996). Problém to není ani ve Velké Británii nebo v Ukrajině. Naopak ve státech jako je Francie, Rakousko, Německo, Švédsko a Dánsko je náhradní mateřství zakázáno.
Hitem mezi celebritami
Náhradního mateřství začaly v posledních letech hojně využívat i světové celebrity. A to i v případě, že nemají žádné zdravotní problémy. Velmi často raději zaplatí cizí ženě za odnošení dítěte, než aby si kazily postavu.
Náhradní mateřství využili například Kim Kardashian, Nicole Kidman, Sarah Jessica Parker, Elton John nebo Christiano Ronaldo. Slavný fotbalista využil náhradní matky poprvé před 11 lety, která mu odnosila Cristiana Ronalda Juniora. V roce 2017 se jeho náhradní matce narodila dokonce dvojčata (Mateo a Maria). Čtvrté dítě (dcera Alana Martina) má se svojí partnerkou Georginou Rodriguez, která se zhostila role matky hned čtyř potomků.
Dva tátové jako motivace náhradního mateřství
Náhradního mateřství se rozhodl využít i český gay pár David a Michal Vaníčkovi, kteří oslovili agenturu s prosbou o nalezení vhodné náhradní matky. Nevybrali si však agenturu v Česku, ale v Americe. Agentura si pár musela pečlivě prověřit. Klíčovým parametrem byla samozřejmě schopnost a připravenost být rodiči, například prostřednictvím psychotestů.
“My jsme nehledali náhradní matku v Česku, prostě proto, že tady to není ošetřeno žádným zákonem, ale využili jsme institut náhradního mateřství v USA, kde to je v několika státech ošetřeno zákonem,”
říkají David a Michal Vaníčkovi.
