ANO v průzkumech válcuje konkurenci. Korespondenční volba je však zbraň v rukou vládní koalice

Strany současné vládní pětikoalice za preferencemi hnutí ANO výrazným způsobem zaostávají. Koalice SPOLU, která po volebním vítězství v posledních sněmovních volbách hodlá uplatnit stejnou koaliční strategii i v nadcházejících evropských volbách, by získala 18,5 %. V případě samostatné kandidatury by se objevila na druhém místě se nachází ODS se ziskem 12,5 %.

"Listopadový volební model agentury Kantar potvrzuje převahu hnutí ANO, které na prvním místě ještě posílilo, zatímco ODS si na druhém místě pohoršila. Rozdíl mezi nimi přesahuje 20 procentních bodů. Za poklesem přízně ODS stojí konkrétní události, které se za poslední měsíc odehrály, respondenti spontánně zmiňovali schvalování konsolidačního balíčku související s nepopulárními opatřeními, velký schodek rozpočtu nebo situaci ve školství, zdravotnictví, což také souvisí se stávkou," 

komentují aktuální volební nálady ve společnosti autoři posledního výzkumu z Kantaru.

Prodej secesní vily, Praha východ - 609m, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

Do voleb je uprostřed vládního období hodně daleko

Na první pohled se tak zdá, že volební nálady se přesunují od podpory vládní koalice, která vyhrála poslední sněmovní volby k současné opozici. Jenže cesta ke střídání u mocenského vesla mezi poslanci není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled u preferencí zdát.

"Průzkumy neukazují velký přeliv od vládních stran k opozičním. Nějaký tam určitě je, ale neukazuje se, že by byl masivní. Druhá věc, která je důležitá, jsme v polovině volebního období. Často se děje, že podpora vlády a obvykle i podpora vládních stran bývá kolem poloviny volebního období výrazně nižší, než bývala na začátku a než je pak na konci volebního období. Je to určitý politický cyklus související s tím, jak se vlády obvykle chovají, tedy že nepopulární opatření dělají v první polovině volebního období a populárnější ve druhé polovině,"

vysvětlil pro ČRo politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně úskalí aktuálních volebních průzkumů.

Pro příklad z minulosti, jak rychle se může změnit politická podpora dominantního hráče na poli průzkumů volebních preferenci, není nutné chodit daleko. 

"Pirati & Starostové v modelu Kantar 34 %! Vážíme si vaší důvěry a denně se snažíme plnit nejen to, s čím jsme do politiky vstupovali, ale řešíme problémy i tady a teď,"

komentoval na síti X volební průzkumy předseda České pirátské strany Ivan Bartoš v březnu 2021, jen několik měsíců před volbami. Výsledek z průzkumů rovněž atakující tuzemské rekordy znamenal reálně jen zisk cca 15 % a díky kroužkování se stal z Ivana Bartoše, co by favorita na premiérské křeslo, jen předseda nejmenší vládní strany se čtyřmi poslanci v zádech.

Korespondenční volby se týkají více ne půl milionu voličů

Jedna z chystaným legislativních změn by mohla objektivně zamíchat voličskými kartami. Vládní koalice totiž odevzdala k hlasování do Parlamentu zákon o korespondenční volbě. Legislativa, která by díky možnosti volit na dálku ulehčila volby ze zahraničí, ovšem není žádné velké novum. Korespondenční volby má drtivá většina evropských států včetně sousedního Slovenska nebo Maďarska, kritizovaného za deficity v možnostech rovné soutěže politických stran. I v Česku se o zjednodušení voleb ze zahraničí uvažovalo už v dávné minulosti.

"Korespondenční volbu jsme mohli mít v roce 2005. Odmítly ji KSČM a ODS. ČSSD současně navrhla snížení hranice ze 7 na 5 % preferenčních hlasů. ODS snížení odmítala s tím, že povede k individualizovaným kampaním. KSČM vadilo, že utratíme několik milionů,"

upozornil na neúspěšné hlasování o korespondenční volbě už v roce 2006 politolog Pavel Šaradín na síti X.

Proti korespondenční volbě jsou zejména opoziční strany ANO a SPD. Ačkoliv obě vlády Andreje Babiše (ANO) měly ve svém programovém prohlášení právě možnost korespondenční volby, nyní představitelé hnutí považují takovéto volby za porušení ústavního práva na tajné volby. Jak toto základní právo korespondenční volby porušují, však např. s ohledem na běžnost tohoto postupu v zahraničí nevysvětlují. 

Příčina podpory vládní koalice a odporu opozice je jednoznačně v preferencích voličů v zahraničí. V posledních volbách z lístků odevzdaných v zahraničí získala přes 50 % koalice Pirátů a Starostu, 34 % vítězná koalice SPOLU, jen 5%, respektive 2 %, opoziční strany ANO a SPD.

V roce 2021 však v zahraničí hlasovalo 13 tisíc lidí, jenže podle odhadů se mimo území ČR nachází cca  600 000 lidí. Jde o lidi pracující v zahraničí nebo studenty programu Erasmus, kteří museli k volebním urnám cestovat stovky někdy i tisíce kilometrů. Pokud by všichni tito lidé šli volit, v aritmetice posledních voleb by se jednalo o cca 10 % hlasů. Pokud by opět 84 z nich připadlo stranám současné vládní koalice, poměrem sil by to mohlo zamíchat zásadním způsobem. Možná i proto avizují vládní poslanci, že jsou připraveni změnu prosadit i za cenu nocování v poslaneckých lavicích, které je aktuálně nutné pro prolomení silných obstrukcí opozice.

Zdroje: idnes.cz, volby.cz, irozhlas.cz, twitter.com, seznamzpravy.cz, autorský článek