Až třetina vyprodukovaného jídla letí do koše! Jak jsou na tom s plýtváním Češi?
I přesto, že každý devátý člověk na světě trpí podvýživou, až jedna třetina celosvětové produkce jídla letí do koše. Celkem je to 1,3 miliard tun. Jen v Evropské unii jde o 88 milionů tun jídla ročně. Každý Evropan tak vyhodí 173 kilogramů potravin ročně. V Česku se pak nejvíce plýtvá přímo v domácnostech, lidé navíc vyhazování jídla často podceňují.
“Když plýtváme potravinami, neplýtváme jen těmi potravinami, ale také zdroji potřebnými k jejich produkci,“
rozvedla socioložka Radka Hanzlová z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd České republiky. Ten se během srpna dotazoval 979 lidí v rámci programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.
Nejvíc se plýtvá v domácnostech
Plýtvá se sice ve všech částech distribučního řetězce, nejvíce však v samotných domácnostech - jedná se až o 53 procent vyplýtvaného jídla. Lidé však vyhazování jídla u sebe doma často podceňují. Více než třetina dotázaných označila domácnosti za místa, kde se plýtvá nejméně.
"Můžeme tedy říct, že čeští respondenti mají tendenci roli samotných domácností spíše podhodnocovat a svalovat vinu na někoho jiného,"
dodala Hanzlová. Více než polovina dotázaných se pak domnívá, že vyhodí maximálně desetinu potravin. Necelá pětina pak uvedla, že nevyhodí vůbec žádné potraviny.
"Mezi nejčastější důvody pro vyhazování patří zhoršená kvalita. Že se potraviny zkazí, projde datum spotřeby, potraviny už nevypadají příliš dobře,"
přiblížila Hanzlová. Dalším důvodem, proč jídlo letí do koše, je ale také to, že lidé nerozumí označení na obalu potravin. Podle výzkumu Evropské unie se až 10 procent vyplýtvaných potravin vyhodí právě z tohoto důvodu.
Dva rozdílné ukazatele
Na obalech se totiž vyskytují dva různé ukazatele a lidé si je často pletou. Zatímco „minimální trvanlivost“ značí datum, do kterého si potravina uchová svoji deklarovanou kvalitu, "spotřebujte do" označuje, do kdy může být potravina konzumována bezpečně. A čeští spotřebitelé mezi nimi nemají jasno. Necelá polovina dotázaných pak přisuzuje „minimální trvanlivosti“ stejný význam, jako "spotřebujte do". Podle Hanzlové je ale pozitivní, že podíl těchto lidí postupně klesá.
O obaly se lidé nezajímají
„O problematiku obalů, ve kterých lidé nakupují potraviny, se zajímá necelá čtvrtina dotázaných. Naprostá většina uvedla, že se o problematiku nezajímá,“ uvedla Hanzlová. Více než polovina dotázaných se proto žádnému obalovému materiálu nevyhýbá.
„Výsledky můžeme interpretovat tak, že pro českou veřejnost jsou při nákupu důležité kvalitativní a ekonomické aspekty, ale těm ekologickým nepřikládají příliš velkou důležitost,"
domnívá se Hanzlová. Potraviny bez obalu kupuje pouze přibližně 16 procent, z toho jen 4 procenta často.
"Rozplánovat si jídla, která se v týdnu chystáte vařit, zkontrolovat si zásoby, napsat si seznam a podle toho pak v obchodě nakoupit,"
myslí si Hanzlová. Podle ní je dobré nakupovat podle seznamu, nepodléhat slevám či výhodným balením. Také doporučuje nechodit nakupovat, když máte hlad. Ideálně byste navíc měli kupovat sezónní potraviny a nakupovat i nedokonalé kusy ovoce a zeleniny. Neméně důležité je také správné skladování potravin.
