Bankéři nechali sazby na sedmi procentech. Tlaky na růst inflace oslabují

Díky tomu, že vývoj inflace v únoru odpovídal prognóze centrální banky a kurz koruny byl silnější, než očekávala, rozhodl se na svém březnovém zasedání její vrcholný orgán o ponechání základní úrokové sazby na 7 procentech. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady. Pravděpodobně jediným hlasem volajícím po růstu sazeb tak zůstává sedmý člen rady Tomáš Holub.

Od uvedené úrokové sazby centrální banky se odvíjejí především úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Bankovní rada je přesvědčena, že na současné strategii centrální banky není třeba nic měnit.

Možné snižování sazeb nepředpokládal už na únorovém jednání bankovní rady guvernér Aleš Michl. Viceguvernérka Eva Zamrazilová zase řekla, že odmítá jakoukoli debatu o snižování sazeb, dokud nebude inflace pod deseti procenty. V únoru činil růst cen 16,7 procenta. Centrální banka očekává její pokles do jednociferné oblasti ve druhé polovině roku. Bankovní rada současně potvrdila své odhodlání pokračovat v boji proti inflaci do doby, než bude plně pod kontrolou, tedy stabilizována ve výši zhruba 2 procent.

Luxusní penthouse na Praze 1 - 226m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Tlaky na růst inflace slábnou

Podle ekonoma Cyrrusu Víta Hradila by bankovní rada za riziko proinflačního vývoje mohla považovat zrychlení růstu mezd, které by naznačovalo vznik mzdově-inflační spirály.

„Na nejbližší oficiální mzdovou statistiku si ovšem musíme ještě nějaký čas počkat a dostupné dílčí indikátory zatím nepůsobí dostatečně varovně. Očekávám tedy stabilitu sazeb, doprovozenou deklarací připravenosti sazby případně zvýšit na příštím zasedání, pokud by se proinflační rizika naplňovala,"

uvedl Vít Hradil ze společnosti Cyrrus.

Poptávkové tlaky z domácí ekonomiky, které inflaci zvyšují, přitom ale v současnosti spíše slábnou. Hrubý domácí produkt ve čtvrtém kvartálu loňského roku poklesl mezičtvrtletně o 0,4 procenta a ekonomika se tak ocitla v mírné recesi. Spotřebu domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, tlumí vysoké ceny energií a potravin, negativní sentiment a zvýšené úrokové sazby.

Útlum je typický rovněž pro realitní a hypoteční trh, když dvouciferný meziroční pokles objemu čistých nových hypoték pokračoval i na začátku roku. Například letos v lednu to podle centrální banky bylo až o 80 procent.

Dalším problémem je fakt, že firmy čelí zvýšeným nákladům na energie a suroviny, což brzdí růst investic. Potíže v dodavatelských řetězcích sice postupně polevují, nicméně nadále omezují výrobu v některých segmentech ekonomiky. K obecným nejistotám patří podle bankéřů navíc otázka budoucí dostupnosti jednotlivých zdrojů energií a další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.

Snižovat, nebo naopak zvyšovat?

Místopředseda představenstva investiční společnosti Tesla Tomáš Jícha by v takové situaci proto také očekával spíše pokles sazeb.

„Sám bych zahájení pozvolného snižování primárních sazeb uvítal. Domnívám se, že čas k tomuto kroku již nazrál a takový krok by mohl pomoci k nastartování cesty k vyšší výkonnosti české ekonomiky. Bohužel se ale zatím nepodařilo zkrotit vysokou inflaci a stále přetrvávají názory, že vysoké základní úrokové sazby pomohou ke snižování růstu cen,"

řekl Jícha.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je přitom zřejmé, že většina členů bankovní rady už sazby zvyšovat nechce.

„Zároveň ale v situaci, kdy Česká národní banka, k jak silnému růstu budou v letošním roce směřovat mzdy v české ekonomice a jak vysoko zůstanou inflační očekávání, není na stole ani debata o snižování úroků,"

upozornil analytik Generali Investments CEE.

Stabilní sazby asi zůstanou

Nejpravděpodobněji se tedy jeví, že i v následujícím období zůstanou sazby stabilní. Tento vývoj odhaduje rovněž analytik Komerční banky Jaromír Gec. Do konce roku by podle něj mohla základní sazba klesnout k pěti procentům.

Prodej luxusního mezonetu 3+kk se střešní, Praha 5

Zobrazit nemovitost

„Očekáváme, že Česká národní banka bude držet repo sazbu na současných sedmi procentech alespoň do letošního srpna, kdy by mohla začít s jejím postupným snižováním,"

uvedl Gec.

Bankovní rada jedná o měnových otázkách zpravidla osmkrát ročně. Na předchozím jednání, které proběhlo na začátku února, ponechala dvoutýdenní repo sazbu ve výši 7 procent a rozhodla, že Česká národní banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Bankovní rada, která má od loňského jara nového guvernéra Aleše Michla, bude tedy nejspíše i nadále prosazovat strategii neměnných úrokových sazeb. Připomeňme si v té souvislosti na závěr slova bývalého šéfa Jiřího Rusnoka, pod jehož vedením se sazby zvyšovaly opakovaně. V rozhovoru pro server Aktualne.cz loni v červnu řekl následující:

 „Je iluze, že inflaci lze zkrotit bez zvyšování sazeb.“

Teprve čas ukáže, který z guvernérů měl skutečně pravdu.  

Zdroje: Česká národní banka, Ceskenoviny.cz, vlastní dotazování