Banky potřebují na polštář pro horší časy už méně peněz. Rezerva ale představuje důležitý nástroj

Loni v dubnu dosáhla sazba proticyklické kapitálové rezervy vrcholu na 2,5 procenta. Od té doby se však snižovala. A to nejdříve dvakrát po sobě vždy o čtvrt procentního bodu. Od loňského října pak „zaparkovala“ na úrovni dvou procent. To však už nebude platit od dubna, kdy se rezerva sníží na 1,75 procenta. Právě na tom se ve čtvrtek 7. března shodli členové bankovní rady. Uvedené pravidlo přitom platí pro všechny spořitelní a úvěrní družstva, bankovní domy i obchodníky s cennými papíry, kteří u nás působí.

„Rozhodnutí zohlednilo pozici ekonomiky Česka poblíž dna finančního cyklu, rozsah nahromaděných úvěrových rizik v bilanci bankovního sektoru a vývoj jeho zranitelnosti,“

Byt k pronámu Staré město 192m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

komentovala ve své zprávě tisková mluvčí České národní banky Štěpánka Filipová důvody, které ke snížení sazby vedly.

Otevřít v galerii (2)

K čemu jsou rezervy vlastně potřeba?

Proč je tento ukazatel tak důležitý a sledovaný? Cílem nastavení optimální výše rezervy je především zabránění přenosu problémů finančních institucí do ekonomiky. To je podstatné v době růstu úvěrů, kdy hrozí přehřátí celého hospodářství a zvýšený podíl nesplacených půjček. Příkladem jsou třeba zvyšující se ceny nemovitostí, které mohou představovat problém pro domácnosti. Hrozí pak totiž jejich zvýšená zadluženost, která může mít následně dopad i na bankovní sektor, který není schopný úvěry splácet. Pokud tedy tempo úvěrování roste, měly by banky rezervu vytvářet. 

Proticyklické kapitálové rezervy jsou ale užitečné i v momentu, kdy naopak ekonomické aktivity klesají a je potřeba, aby byly banky schopné případné úvěrové ztráty splácet. To bylo příznačné zejména poté, co ekonomiky celého světa ochromila pandemie Covid-19. Zatímco před koronavirovou krizí byla sazba proticyklické kapitálové rezervy nastavena na 2 procenta, klesla poté až na 0,5 procenta. To zafungovalo a přispělo k podpoře domácí ekonomiky. Ptáte se jak? Zabránilo se tak hlubšímu propadu, díky čemuž se zachovala stabilita celého systému.

Centrální banka může sazbu dokonce snížit až na nulu, nebo ji zcela zrušit. A to zejména tehdy, pokud by došlo k neočekávaným šokům, které by ovlivnily další chod českého hospodářství. 

Ze zvýšené odolnosti bankovního sektoru pak mají prospěch jak vkladatelé, kteří svěřují své úspory bankám, tak i dlužníci, kteří tak mají přístup ke stabilnější nabídce úvěrů.  

Otevřít v galerii (2)

Minulost a budoucnost

K zavedení zvýšené regulace přiměla ekonomy původně finanční krize z roku 2008, kdy se makroekonomika začala na zvýšení odolnosti finančního systému čím dál více soustřeďovat. To umožnilo více regulovat nejen finanční sektor, ale i ekonomické subjekty, které do vztahů s bankami a dalšími finančními institucemi vstupují.

Proticyklickou kapitálovou rezervu jsme zavedly na základě evropské směrnice CRD IV v roce 2014. Poprvé ji ale centrální banka využila až na konci roku 2015, kdy ji s platností od 1. ledna 2017 stanovila na 0,5 procenta. O její budoucí výši se však tentokrát rozhodne mnohem dříve. Česká národní banka ji totiž stanovuje čtvrtletně. Bankovní rada se proto k jednání o jejím budoucím nastavení vrátí už letos v červnu. Dá se očekávat další snížení? Jaký je váš tip?

Zdroje: ČNB, VŠE, Ceskenoviny.cz