Beru si Australana: kameny hrají důležitou roli. Dříve se dokonce dávaly ženě místo zásnubního prstenu

Přiznám se, že Austrálie zpočátku nebyla mým snem – k protinožcům mě přivedla shoda okolností, za které jsem ale vděčná. Místa, která navštívím, chci vždycky nejen procestovat, ale prožít tam určitý čas. Jen tak může člověk pochopit životní styl, zvyky, tradice a kulturu jiné země. To se mi v Austrálii splnilo. A co víc, našla jsem si tu i manžela. A co život v Austrálii skýtá? Vyzkoušela jsem surfování, ocitla jsem se až nebezpečně blízko žraloka, ze kterého se nakonec vyklubal delfín, poškrábal mě klokan. Poprvé jsem z Austrálie odjížděla sice s velkými škrábanci na břiše, ale šťastná. Po letech jsem se sem vrátila. A to na svoji svatbu.

Australské žádosti o ruku často odrážejí dobrodružného ducha této země a lásku k přírodě. Není neobvyklé, že k žádosti o ruku dojde například (jako v mém případě) během túry v Blue Mountains, na zlatých plážích Gold Coast nebo pod hvězdnou oblohou Outbacku.

Australané si hluboce váží země, kterou obývají. To vystihuje jedna zajímavá tradice: oslavám předchází chvíle zamyšlení, která si zaslouží naši pozornost. Tzv. Uznání země, praxe, kterou Australané bezvýhradně přijali, je způsobem, jak vzdát úctu správcům půdy (tj. původním obyvatelům Austrálie). Je to vzdání díků, chvíle spojení se zemí pod našima nohama a historií, kterou představuje.

Pronájem rodinné domu Praha 6 Suchdol – 208, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Aussie Barbecue

Neformální, přátelský duch Australanů se často projeví na předsvatebních oslavách, jejichž populární podoba má formu tradičního barbecue čili „barbie“, jak to my Australané s oblibou nazýváme.

Grilování má ve společenském životě Australanů důležité postavení. Za domem, ve dvoře, v zahradě, na terase, na střeše, v parku nebo na pláži se na ohni připravují nejrůznější jídla. Griluje se vše od klobás přes mořské plody, jehněčí, hovězí, až po exotická jídla jako je rýže s čínskými houbami, upečená v banánovém listu nebo sladké brambory na cukrové třtině.

Australané zkrátka milují jakékoli barbecue, které slangově nazývají „barbie“.

Ke grilovanému masu nebo klobásám, které se jedí s chlebem, se musí podávat omáčka. „Barbie“ se může konat v kteroukoli denní i noční hodinu, stačí mít jen chvíli volného času a pár přátel. Někteří lidé dokonce formou „barbie“ slaví Vánoce a pokud je to možné, nejlépe na pláži!

Klasické bílé svatební šaty

Bílá je barvou naděje a štěstí v manželském životě a nošení bílých svatebních šatů je přísně dodržovaným svatebním rituálem a tradicí. Představuje čistotu a nevinnost nevěsty, jakož i začátek nové kapitoly jejího života.

Jak říká stará říkanka, pro manželské štěstí musí mít nevěsta něco starého, něco nového, něco půjčeného a něco modrého. Australané mají tradici obdarování něčím starým, jako například šperkem předávaným v rodině, aby si tento den připomněli. Něco starého symbolizuje rodinnou historii a něco nového zase začátek nové životní cesty. Něco půjčeného od přítele vyjadřuje přání dlouhého a šťastného života. Nakonec něco modrého je symbolem lásky a věrnosti.

Květiny inspirované buší

Jedinečná australská flóra často hraje ústřední roli ve svatebním stylu a podobě svatebních kytic. Původní rostliny jako eukalyptus, waratah, wattle, kangaroo paw a bottlebrush s jejich rozmanitými tvary a úžasnými odstíny se používají k vytváření aranžmá, která symbolizují přírodní krásy této země. Jednou z výhod využití původních květin při australských svatbách je jejich přizpůsobivost různým zdejším klimatickým podmínkám a ročním obdobím. Místní druhy květin také často slouží jako dary, díky kterým si hosté mohou domů odnést kousek krásy australské přírody. Dary ve formě semen nebo malých květináčků mohou sloužit jako trvalá vzpomínka na oslavu.

Příjezd ve velkém stylu

Australané milují svá auta, takže není žádným překvapením, že oblíbenou tradicí je velkolepý příjezd svatebčanů. Nastávající manželé se často dopravují v klasických britských nebo amerických historických vozech, případně zvolí ještě extravagantnější způsob dopravy, jako jsou helikoptéry, čluny nebo kočáry tažené koňmi. Na svatbách v rustikálním stylu zase není neobvyklé, pokud nevěsta přijede na traktoru. Vozidla jsou slavnostně vyzdobena květinami a stuhami. Doprava na australskou svatbu je stejně rozmanitá, jako samotná tato země, takže možné je všechno!

Čekání na odhalení nevěsty

Tato stará tradice je velmi oblíbená a dodnes ji mnoho párů dodržuje. Ženich v den svatby nespatří svou nastávající, dokud nevěsta neprojede uličkou k oltáři. Vidí jen její tvář, když ji odhaluje. To přidává ke svatebnímu dni prvek vzrušení.

Rodiče kráčejí uličkou

Oblíbenou svatební tradicí v Austrálii je rituál rodičů kráčejících uličkou, kterým se obvykle zahajuje svatební obřad a slouží k poctě rodičů nevěsty a ženicha a spojení dvou rodin. V západní společnosti doprovází tradičně nevěstu k oltáři pouze její otec. Společenské naladění v Austrálii však tuto patriarchální tradici pozměnilo. Aby byla během svatebního dne vyzdvižena i role matky, kráčí nevěsta uličkou v doprovodu obou rodičů.

Jako první přichází uličkou otec nevěsty a za ním matka nevěsty. Jedná se o symbolické gesto jednoty a síly, které ukazuje odhodlání rodičů podporovat své děti v jejich manželském životě.

Kouřový obřad

Je dobře známo, že původní obyvatelé a osadníci se dlouhou dobu dělili o půdu. Kouřový obřad je tradice, vzniklá prolnutím jejich kultur a vychází z prastarých domorodých rituálů. Zahrnuje pálení různých léčivých bylin, aby se vytvořil oblak voňavého kouře.

Exkluzivní vila na prodej, Říčany u Prahy -, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

Věří se, že tento kouř, rozdmýchaný nad novomanželským párem, má blahodárné účinky pro dlouhý život, plodnost a početí zdravých dětí.

Zapomeňte na dort – na australské svatbě ochutnejte lamingtonky

Všichni milujeme svatební dezerty a pro mnohé evropské kultury je na prvním místě tradiční svatební dort. Australské svatební hostiny mají tradici lamingtonů. Jedná se o tradiční vanilkový koláč, který je nakrájený na čtverce, politý čokoládou a poté posypaný kokosovými lupínky. Je tak oblíbený, že má dokonce svůj vlastní národní den, připadající na 21. červenec!

Obřad kamenů přání

Dalším historickým domorodým zvykem je obřad kamenů přání, který se obvykle koná poblíž velké vodní plochy. Při tomto rituálu dostane každý ze svatebčanů kámen, který vhodí do vody a vysloví své přání nevěstě a ženichovi. Předpokládá se, že tento obřad byl inspirován keltskými tradicemi. Obřad kamenů, který používali první osadníci a trestanci v Austrálii, kteří si nemohli dovolit prsteny, byl převzat jako symbolické stvrzení daných svatebních slibů.

V moderní verzi této tradice mohou hosté svá přání na kámen napsat a vložit jej do misky nebo vázy, kterou si novomanželé ponechají a které se říká miska jednoty. Miska jednoty je tradičním (a milým) způsobem požehnání australským novomanželům. Rodina a blízcí přátelé naplní misku kameny, kterými vyjadřují podporu nového manželství. Kameny jsou často rozlišeny různými barvami, aby reprezentovaly různé rodiny a k odlišení obsahují i jméno toho, kdo je dal do mísy.

Po obřadu dostávají novomanželé mísu jednoty jako dárek, aby jim připomínala podporu jejich blízkých.

Didgeridoo

Didgeridoo je prastarý hudební nástroj, který zaujímá zvláštní místo na australských oslavách. Je tradičně zhotoven ze dřeva eukalyptu, produkuje hladké a hluboké zvuky, které jsou příjemné pro uši. Je ideální na serenády a zároveň vzdává hold domorodým Austrálcům. Používá se i během svatební hostiny.

Rodinné dědictví

V nábožensky založených australských komunitách se praktikuje zvyk předávání rodinné Bible z generace na generaci.

Posvátnou knihu, která se považuje za rodinné dědictví, daruje rodina ženicha novomanželskému páru. Manželé jsou zodpovědní za péči o tuto speciální Bibli, dokud ji nepředají nové generaci.

Házení kytice

Házení kyticí je jedním z nejstarších a stále praktikovaných rituálů, který je součástí svateb i v mnoha dalších zemí. Rituál spočívá v tom, že nevěsta hodí svoji svatební kytici směrem ke skupině shromážděných svobodných žen. Ta, které se kytici podaří chytit, prý bude další nevěstou. Hod kyticí je zábavným způsobem, jak rozveselit přítomné svobodné ženy.

Dalším populárním rituálem australských svateb je kromě hodu kyticí i házení nevěstina podvazku. Ženich tradičně sundá nevěstě podvazek z nohy a hodí jej mezi svobodné muže, kteří se účastní svatby. Muž, který podvazek chytí se bude ženit jako další v pořadí. Je to vtipná tradice, která má přinést štěstí svobodným mužům. Teorie o počátcích rituálu hodu podvazkem jsou různé, jisté však je, že tato tradice se v Evropě praktikuje už po staletí.

V některých kulturách symbolizuje podvazek jednotu páru a má být připomínkou jejich vzájemného závazku.

Rýžová sprška

Symbolika házení rýže má kořeny ve starověku, kdy byla tato plodina považována za symbol štěstí a plodnosti. Rýže se také považovala za znak bohatství a prosperity, a proto se věřilo, že zasypávání novomanželů právě rýží jim přinese hojnost a plodné manželství. Tradiční akt házení rýže na novomanžele je svatební zvyk, který existuje již staletí a v Austrálii se praktikuje dodnes.

Tradice přenesení nevěsty přes práh

Je to svatební rituál, který se v Austrálii dodržuje už řadu let. Předpokládá se, že tradice přenášení nevěsty přes práh domu má svůj původ už ve starém Římě. Dodnes má tento rituál přinášet páru ochranu a štěstí. Ženich přenese nevěstu přes práh jejich společného obydlí, aby tím zajistil bezpečný a prosperující domov.

Svatební hry a aktivity

Australané jsou známí svou láskou k soutěžení, která se na svatbách často projevuje „hrou s botami“, kde ženich a nevěsta sedí zády k sobě, přičemž každý z nich drží v jedné ruce svou vlastní botu a v druhé botu svého partnera. Uvaděč jim pak pokládá sérii otázek (například „kdo je lepší kuchař?“) a pár zvedne botu osoby, která nejlépe vystihuje odpověď, což často vede k salvám smíchu. Je to jedna z nejzábavnějších australských svatebních tradic.

Uslyšíte různé písně

Mezi oblíbenými písněmi, které s největší pravděpodobností uslyšíte na australské svatbě, budou „I Still Call Australia Home“ a „Waltzing Matilda“. Obě písně mají pro Australany silnou sentimentální hodnotu - Waltzing Matilda je dokonce považována za neoficiální australskou hymnu.

Neumíte si představit život v Austrálii po svatbě? Řeknu vám tedy ještě o tom, co vás tam čeká a nemine.

Hned na úvod je třeba zmínit zásadní věc. V Austrálii je všechno naopak. Věci chutnají jinak, dělají se jinak, vnímají se jinak a prožívají se jinak. Když je u nás den, tam je noc. Když máme zimu, oni mají léto. Jezdí se vlevo. Austrálie je anglickou kolonií a vládne zde anglický král. V minulosti sem Britové přiváželi odsouzence z přeplněných anglických věznic (většinou za krádež chleba). Dokud se zde nezačali usazovat tito kolonisté, žili v divoké a krásné krajině pouze původní obyvatelé – Aboriginci neboli Austrálci, kteří jsou dnes už jen atrakcí pro turisty. Lze se s nimi a jejich typickými didgeridoo za poplatek vyfotit například i před ikonickou budovou opery v Sydney, popřípadě si zatancovat na jejich hudbu.

Humor Australanů je velmi odlišný

Australský humor je celosvětově unikátní. Obsahuje urážky, které se mísí s humorem a slangovými slovy používanými k vyjádření náklonnosti. Humor zde slouží ke zdůraznění vtipné stránky každé situace, dokonce i té negativní. Australané se tak mohou cizincům jevit jako necitliví, ale takový je jednoduše australský způsob vtipkování.

Všimněte si pravopisu

Austrálie kdysi byla britskou trestaneckou kolonií a místní angličtina má svůj původ v dobách kolonialismu. To znamená, že ačkoli se australská angličtina může jevit jako podobná té americké, obecně má pravidla přizpůsobená britskému pravopisu. I když se tu v průběhu let zejména díky hollywoodským filmům vžilo několik amerikanismů, většina slov se píše tak, jak by je napsali Britové.

Téměř stejně velká jako USA

Austrálie je obrovská země o rozloze více než tři miliony čtverečních mil (v metrické soustavě 7,6 milionu čtverečních kilometrů). Neumíte si to dobře představit? Jednoduše řečeno, Austrálie je přibližně stejně velká jako celý evropský kontinent. Autem tu můžete cestovat i několik dní (dokonce i letecky to ze Sydney do Perthu trvá více než čtyři hodiny), takže pokud plánujete přijet a objevovat Austrálii, vyhraďte si na toto dobrodružství dostatek času.

A co živočichové, kteří tu žijí?

Není žádným tajemstvím, že v Austrálii lze nalézt ty nejnebezpečnější druhy zvířat. Zdejší příroda je ale tak nádherná, že člověk místy zapochybuje, jestli se neocitl v pohádce. Přestože se na internetu s oblibou vtipkuje, že v Austrálii se vás všechno pokusí zabít, je to pravda jen částečně. Přestože zde žije opravdu široká škála jedovatých hadů, jedovatých pavouků jsou zde například jen dva druhy a je nepravděpodobné, že byste se s nimi setkali, pokud sedíte doma. Každý rok dojde v průměru jen k jednomu smrtelnému útoku žraloka a rejnoci na rozdíl od všeobecného přesvědčení zabili jen dva lidi.

Jedním z tvorů, na které byste si tu poměrně neočekávaně měli dávat pozor, je straka. Během jara (známého též jako „období náletů“) totiž tito ptáci útočí na hlavy lidí tak, že na pořádají nálety ze vzdálenosti i více než 80 metrů!

Pokud se přestěhujete do Austrálie, můžete se těšit i na klokany. Ve skutečnosti je však Australané nepovažují za nic výjimečného a klokaní maso je běžnou položkou jídelních lístků!

Všímejte si svého mobilního signálu

Mimo australská města se vašimi přáteli stanou offline nebo klasické papírové mapy. Opustíte-li osídlené oblasti, rovněž zjistíte, že váš mobilní telefon má slabý (nebo dokonce nemá žádný) signál. Pokud uváznete v divočině bez signálu, musíte buď jít pěšky (což může být na australském slunci nebezpečné), nebo počkat na pomoc. Pokud cestujete na dlouhé vzdálenosti, je nejlepší dát vědět známým, kam jedete, a také jim sdělit, kdy očekáváte, že tam dorazíte.

Tam dole není nikdy moc chladno

Přestože má Austrálie čtyři roční období, má teplé podnebí a nikdy tu není příliš chladno. Austrálie je převážně pouštní, suchá nebo polosuchá země (70% země je zařazeno do jednoho z těchto tří biomů), avšak na zbývajících 30% se nacházejí tropické oblasti a dokonce i sníh! Přestože v Austrálii není v zimě příliš chladno a průměrné teploty se pohybují od 53 do 64 stupňů Fahrenheita, v horách můžete stále narazit na sníh!

Australské Vánoce

Vzhledem k úhlu, který Země svírá se Sluncem, je na severní polokouli zima a na jižní polokouli léto. To znamená, že léto v Austrálii trvá od listopadu do února, takže se připravte na horké Vánoce na pláži!

Den Austrálie

Dvacátý šestý leden je den, kdy na jižní polokouli slaví Australia Day – Den Austrálie. Připomeňme si, proč se právě 26. leden stal státním svátkem Austrálie a jak ho obyvatelé jižního kontinentu slaví. Objevení Austrálie se připisuje anglickému mořeplavci Jamesi Cookovi. Oficiálně, jako zástupce krále Jiřího III., prohlásil v roce 1770 celou oblast východního pobřeží za součást zemí britské koruny a dal jí název Nový Jižní Wales. Toto území se o několik let později stalo pro Anglii velmi užitečným. Oblast byla kolonizována, ne však běžnými osadníky, ale stala se novým domovem nepohodlných krajanů. Ve Velké Británii v té době panovaly přísné zákony, kdy i za malý přestupek hrozilo vyhnanství. Trestance vyváželi Britové do Severní Ameriky, ale po vyhlášení americké nezávislosti tato možnost odpadla a britské věznice praskaly ve švech. A tak bylo rozhodnuto, že zloději, vrazi, prostitutky a ostatní narušitelé pořádku budou vysídleni do Austrálie. Přeprava trestanců na jižní kontinent začala v roce 1787. Po osmiměsíční plavbě přistála v roce 1788 tzv. „První flotila“ (First Fleet) pod vedením kapitána Arthura Phillipa u břehů Austrálie. V ústí řeky Parramatta zakotvilo prvních jedenáct lodí a kapitán zátoku pojmenoval podle tehdejšího ministra vnitra Velké Británie lorda Sydneyho. První osadníci vystoupili na australskou půdu 18. ledna, ale založení osady se datuje narozením prvního bílého dítěte. První dítě nové země, syn seržanta Thomase Whittliho, spatřil světlo světa 26. ledna 1788. Vznikla první osada na území dnešního města Sydney. Na místě, kde dnes stojí známá budova opery, vztyčili 26. ledna 1788 britskou vlajku a tento den se považuje za den založení kolonie.

Od roku 1994 se tato událost slaví ve všech významných městech v zemi pod názvem Den Austrálie (Australia Day).

Australané jezdí vlevo

Na rozdíl od Spojených států jezdí Australané vlevo. Ve skutečnosti také chodí vlevo, což výrazně snižuje pravděpodobnost, že do někoho náhodně vrazíte. I když jedete na eskalátoru, je lepší držet se vlevo (a procházet vpravo). Také volanty australských aut jsou na levé straně, takže pokud máte platný řidičský průkaz, mějte to na paměti.

Žádný tlak na přizpůsobení se jakémukoli náboženství

Náboženská rozmanitost je v Austrálii ohromující a není zde žádný tlak na to, abyste se přizpůsobili jakémukoli konkrétnímu náboženskému směru. Přestože nejrozšířenějším náboženstvím zůstává křesťanství, australská ústava zakazuje vládě ovlivňovat svobodu náboženství nebo zakládat církve. To znamená, že v Austrálii jsou vítána všechna náboženství.

Typická jídla

Mezi typická australská jídla patří tradiční chléb, který se připravuje bez kvasnic a nazývá se damper, korýši s bílým masem připravovaní na grilu pod názvem balmain bugs, jarní závitky chiko roll a masové koláče s rajčatovou omáčkou meat pies. Za národní pokrm se také považuje známá hustá černá kvasnicová pomazánka Vegemite. Australskou pochoutkou je i slané kvašené těsto s celerem a cibulí.

Příkladem typického australského menu může být paštika z husích jater a koření, řízek z klokana na grilu, červené víno, opékané brambůrky a čerstvý salát se zálivkou z olivového oleje a vinného octa z červeného vína. Australané v neposlední řadě milují omáčky.

Při společném stolování můžete nabýt dojmu, že bez ohledu na to, jaké jídlo Australané jedí, musí ho úplně překrýt omáčkou. Nejoblíbenější je rajčatová. Nejoblíbenějším nápojem v Austrálii je pivo, ale musí být hodně vychlazené. Ovšem čím dál více mu konkuruje domácí kvalitní víno.

Australané milují sporty

Sport je v Austrálii v podstatě náboženstvím. Velkou podporu zde mají jedinečné místní sporty, jako je například australský fotbal, a téměř všichni Australané jsou zároveň fanoušky mezinárodních sportů, jako je kriket nebo rugby. Země pravidelně hostí tenisový turnaj Australian Open, koňské dostihy Melbourne Cup, populární jsou i atletika, surfování nebo fotbal. Kromě sportu milují Australané také zdravou výživu. I proto se tu obchodům se zdravou výživou velmi daří.

Pokud se koná nějaká sportovní akce, nahrnou se Australané do hospod a jejich fandění se rozléhá široko daleko.

Přísná kontrola zbraní

Austrálie má neuvěřitelně přísné zákony o zbraních. Národní dohoda o střelných zbraních zakazuje všechny automatické a poloautomatické střelné zbraně a zavádí systém udělování zbrojních průkazů a registrace. Všichni majitelé zbraní musí mít skutečný důvod pro registraci střelné zbraně, přičemž osobní ochrana se za platný důvod nepovažuje. Pro střelné zbraně platí také přísné požadavky na jejich skladování. Na nošení zbraně tu neexistuje žádné ústavní právo a jen lidé, kteří mají skutečné důvody pro držení střelné zbraně, mohou získat licenci střelce a mít registrovanou střelnou zbraň.

Australané milují své pláže

Australané milují své pláže natolik, že si verš o moři dali i do své hymny! Ve městech ležících v přímořských oblastech jsou pláže součástí životního stylu místních a během slunečných dnů se na ně nahrnou tisíce lidí. Austrálie má světoznámé pláže, jako například Mermaid Beach, Bondi Beach nebo 80 Mile Beach.

Válka s opeřenci: Ptáci emu porazili australskou armádu. Vojáci s ptáky bojovali několik dní, nepomohli jim ani kulomety

Věřili byste tomu, že v roce 1932 vyhlásila Austrálie válku ptákům emu? Přestože to zní jako vtip, opak je pravdou. Do boje proti těmto nelétavým opeřencům byli nasazeni i vojáci s kulomety. Kvůli čemu vlastně tento bizarní konflikt vypukl a kdo z něj vyšel jako vítěz? Západoaustralští farmáři čelili opravdu krušným časům. Po velké hospodářské krizi, která začala v roce 1929, se jejich problémy ještě zhoršily s příchodem přibližně 20 000 emu, kteří během období páření migrovali do vnitrozemských oblastí. Tito ptáci přitom byli do roku 1922 chráněni. Kvůli páchání škod na polích však byli následně překlasifikováni na škůdce, a tak se vojáci směle pustili do jejich likvidace. Farmáři předestřeli své obavy vládě a ta začala jednat. Povolala bývalé vojáky z první světové války, z nichž se nejčastěji stávali právě farmáři. Ti pro boj s emu požadovali od vlády možnost nasazení kulometů.

Bitva začala v listopadu 1932, kdy vojáci narazili na přibližně 50 emu a několik z nich se jim podařilo zabít, zatímco ostatní uprchli. O několik dní později skončila v pořadí druhá bitva proti asi tisícovce ptáků jasným vítězstvím emu poté, co se jeden z kulometů zasekl. Vojáci si uvědomili, že zničit tohoto nepřítele nebude tak jednoduché, jak se zprvu mohlo zdát. Ptáci byli totiž mazaní, nebylo snadné je zasáhnout a někteří z nich uměli jako zázrakem rozchodit i vážná zranění.

Emu se přizpůsobili situaci a někteří vojáci dokonce tvrdili, že se evidentně museli dohodnout na vojenské taktice, protože se rozdělili na nespočet malých jednotek, které vojákům odstřel mimořádně ztěžovaly. Ačkoliv na emu vypálili téměř 3 000 nábojů, podařilo se jim zabít jen 50 až 200 ptáků. I když se vojáci snažili ze všech sil, byli to právě ptáci, kteří ve válce zvítězili. V Austrálii jsou tito opeřenci hojně zastoupeni dodnes, nicméně žádné větší problémy už nezpůsobují.

Má Austrálie bezplatnou zdravotní péči?

Australský systém zdravotní péče je vynikající. Zdravotnická zařízení a veřejné nemocnice nabízejí bezplatnou nebo levnou zdravotní péči. Občané si mohou rovněž uzavřít zdravotní pojištění k pokrytí nákladů na léčbu.

Zdroj: autorské dílo, Clarencehouse.com.au, Soulflareweddings.com.au, Symphonyevents.com.au, Factory51.com.au, Maxdiamonds.com.au, Melbourneentertainmentco.com.au, Speechy.com, Peppermintpress.com.au, Businessinsider.com, Moverdb.com