Případ Ovsjannikovová: Novinářský happy end, anebo 15 let za mřížemi?

Je známá jako milovnice cestování po celém světě, libováním si v luxusu a ještě do nedávna jako exponentka kremelské politiky. Blonďatá ruská novinářka Marina Vladimirovna Ovsjannikovová 14. března tohoto roku ve večerních hodinách obrátila o 180 stupňů a během nejsledovanějších hlavních zpráv Vrejma na prvním ruském televizním kanálu ukázala za kolegyní Jekatěrinou Andrejevovou protestní transparent.

Kolik odvahy bylo třeba?

Řekněme si na rovinu, že dost. Ruská novinářka dosáhla věku, kdy ohrožení kariéry není úplná legrace. Přesto  šla s kůži na trh a dnes je obdivována za apel, kvůli kterému mnozí končí za mřížemi. Marině, poloviční Ukrajince, režim umožnil bezstarostné živobytí, a ona se odvděčila neposlušností.

Množí se však spekulace, že pouze šikovně využila situaci, aby mohla profesně povyrůst a otevřít si vrátka k zajímavějším příležitostem. Vzhledem k názorům a postojům Ovsjannikovové v minulosti a zároveň mírnému průběhu se nabízí, zda celý protest nebyl zinscenovaný a kremelská propaganda nad ním pouze přimhouřila oči.

Pronájem bytu 1+kk, Praha 6 - Bubeneč - 53m, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Za nápis na transparentu hrozí vězení na 15 let

Co tedy přesně na ceduli ve studiu stálo?

„Zastavte válku. Nevěřte propagandě, tady vám lžou, Rusové jsou proti válce.“

Činem se jasně vymezila proti ruské invazi na Ukrajině. Její předem nahrané vyjádření se objevilo na internetu v tomto znění:

 „Bohužel jsem řadu let pracovala na Prvním kanálu a podílela se na kremelské propagandě, za to se teď velmi stydím. Stydím se za to, že jsem nechávala lidi lhát z televizní obrazovky. Stydím se za to, že jsem nechávala z Rusů dělat zombie. Mlčeli jsme v roce 2014, kdy to teprve začínalo. Nevyšli jsme protestovat, když Kreml otrávil Navalného. Jen jsme mlčky přihlíželi tomuto protilidovému režimu. A teď se od nás odvrátil celý svět a dalších deset generací se nebude moci očistit od hanby této bratrovražedné války. To, co se děje na Ukrajině, je zločin a Rusko je agresor. Odpovědnost za tuto agresi leží na bedrech jediného člověka: Vladimira Putina. Jen my máme sílu zastavit celé toto šílenství. Jděte protestovat. Nebojte se ničeho. Nemohou nás všechny uvěznit.“

Po hrdinském činu byla Marina ihned zatčena a podrobena více než patnáctihodinovému výslechu, bez přítomnosti jakéhokoliv právníka. Výsledek – odsouzení za „pořádání nepovolené veřejné události“, tedy protestu, k pokutě 30 000 rublů (v přepočtu zhruba 6000 korun).

Příběh však tímto nekončil. Případ nadále prověřuje vyšetřovací výbor, což je ruská federální kriminální ústředna. Ta určí, zda se svým protestem nedopustila trestného činu „veřejného šíření úmyslně lživé informace o použití ozbrojených sil Ruské federace“. Za to by jí hrozil velmi přísný patnáctiletý trest.

Odmítla francouzský azyl, přijala nabídku německého deníku

Prohlásila, že si za svým činem stojí, ale velmi se obává o svou bezpečnost. Krom jiných vyjádření slov podpory po celém světě jí, mimo jiné, byl nabídnut francouzský azyl. Ten s díky odmítla a uvedla:

„Jsem vlastenka. Chci s rodinou žít ve své zemi. Mám tady taky všechny své přátele. Chci zůstat v Rusku.“

Slova podpory dostala Ovsjannikovová z celého světa. Nejen od běžných občanů, ale i předních světových představitelů v čele s ukrajinským prezidentem Zelenským.

Situace kolem Ovsjannikovové má nakonec šťastné rozuzlení. Německý deník a zároveň televizní kanál Die Welt s ní uzavřel dohodu o práci nezávislé zpravodajky. Bude jí umožněno psát o Ukrajině a Rusku. Šéfredaktor deníku Die Welt Ulf Poschardt o Ovsjannikovové prohlásil:

„V rozhodující chvíli prokázala odvahu a hájila nejdůležitější novinářské hodnoty navzdory hrozbě represí.“

Ruská novinářka a moderátorka Marina Vladimirovna Ovsjannikovová se narodila v ukrajinské Oděse ukrajinskému otci a ruské matce. Po dokončení školy pracovala od 90. let v médiích. Několik let působila na nejsledovanější ruské televizní stanici – Prvním kanálu. Na pozici producentky hlavních večerních zpráv zdokonalovala jeden z nejdůležitějších nástrojů ruské propagandy. 

Zdroje: Newstextarea, Leidschdagblad, Extra, Aktuálně.cz, Wikipedia, TV Nova, Die Welt