Budoucí český astronaut Svoboda skončil základní výcvik pro misi ve vesmíru. Může navázat na Vladimíra Remka
Česko se opět chystá do vesmíru. Po půlstoletí od letu kosmonauta Vladimíra Remka totiž Aleš Svoboda ukončil základní výcvik pro misi na mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Vše tak směřuje k tomu, aby se mohl tento záložní astronaut dostat už příští rok k realizaci národní mise.
Jediným Čechem, který byl zatím v kosmu, se stal v roce 1978 Vladimír Remek. Na sovětské stanici Saljut 6 byl tehdy v rámci programu kosmické spolupráce socialistických států Interkosmos.
Během týdenního pobytu pomáhal základní posádce kosmické lodi v jejím programu. Zároveň uskutečnil několik televizních reportáží. Remek tak byl 87. člověkem, který vzlétl do vesmíru a prvním z jiného státu než ze Sovětského svazu či Spojených států.
Česká cesta do vesmíru
Na Remkův úspěch by nyní mohl navázat vojenský pilot Aleš Svoboda, který před čtyřmi lety uspěl ve výběrovém řízení Evropské kosmické agentury. Při výběru astronautů obstál v konkurenci téměř 22 600 lidí!
Díky tomu byl také poté spuštěn program Česká cesta do vesmíru, jehož cílem je během následujících pěti let uskutečnění nového letu. V návaznosti na to tehdejší ministr dopravy Martin Kupka podepsal memorandum o porozumění s americkými společnostmi Axiom Space a Vast Space.
Svoboda poté se čtyřmi dalšími kolegy zahájil v německém středisku v Kolíně nad Rýnem a některých jiných evropských lokalitách výcvik, který mimo jiné zahrnoval kurzy základů aerodynamiky, orbitrální mechaniky, manévrování na oběžné dráze a fungování jednotlivých systémů ISS, včetně výcviku pořizování fotografií a videí z paluby stanice.
„Základní výcvik mi dal solidní přehled nejen o kontextu orbitálních misí, ale i o tom, jak funguje ISS. Od systémů stanice, přes robotiku, základy výstupů do otevřeného vesmíru, po orbitální mechaniku a manévrování na oběžné dráze. Je to důležitý základ pro další fázi výcviku, která bude zaměřená už na konkrétní misi na ISS, o jejíž realizaci Česká republika aktuálně jedná, a která musí být nejprve potvrzena,"
řekl ČTK Svoboda.
Podle ředitele odboru nových technologií ministerstva průmyslu a obchodu a Kosmické agentury ČR na Ministerstvu průmyslu a obchodu Václava Kobery představuje tento výcvik dlouhodobou investici do lidského kapitálu, vědy a technologií.
„Každý z těchto experimentů prošel náročným výběrem a má jasný vědecký i aplikační potenciál – nejde jen o prestiž, ale o konkrétní přínosy pro český výzkum, průmysl i budoucí technologický rozvoj. Tento projekt zároveň vytváří prostor pro zapojení českých institucí do špičkových mezinárodních programů a otevírá nové příležitosti pro další spolupráci,“
uvedl Kobera.
Dvoumiliardová státní podpora
Vláda Petra Fialy proto také loni v květnu schválila návrh, na jehož základě bychom financovali vesmírné mise až do výše dvou miliard korun. Na tento krok zatím, pro mnohé možná trochu překvapivě, navazuje i tým Andreje Babiše.
„Příprava armádního pilota na vesmírnou misi potvrzuje, že Česká republika má špičkové odborníky schopné obstát i v nejnáročnějších mezinárodních projektech. Výcvik v Armádě ČR zároveň poskytuje pevný základ pro astronautskou přípravu a zároveň ukazuje, jak lze tyto schopnosti dále rozvíjet v prostředí kosmických misí, kde se propojují pokročilé technologie, precizní příprava i spolupráce napříč obory,“
komentoval v květnové tiskové zprávě přípravu mise Aleše Svobody současný ministr obrany Jaromír Zůna.
O tom, zda se Svoboda opravdu do vesmíru vypraví, však není ještě ani zdaleka rozhodnuto. V hlavním týmu jsou zatím dvě ženy a tři muži, kteří jsou zaměstnanci agentury. Dalších 12, včetně našeho astronauta, zůstává totiž zatím v rezervním týmu.
Krteček, Neruda, Ginz i Dvořák
A i kdyby česká snaha nakonec nevyšla, pořád si můžeme říkat, že jsme kromě bývalého komunistického europoslance dokázali na naši zemi upozornit na oběžné dráze rovněž dalšími „záseky“.
Americký astronaut Andrew J. Feustel s sebou vezl opakovaně do vesmíru figurku plyšového Krtka. Důvod? Jeho manželkou má moravské předky, maminka pocházela ze Znojma. Jednou přitom nezapomenul ani na sbírku básní Jana Nerudy Písně kosmické.
A to není ještě vše. Izraelský astronaut Ilan Ramon měl zase v raketoplánu Columbia obrázek Petra Ginze, chlapce částečně židovského původu, který byl v roce 1942 internován v Terezínském ghettu, kde se proslavil tvorbou časopisu Vedem.
V symbolické rovině se do vesmíru dostal také český skladatel Antonín Dvořák, jehož symfonii č. 9 Novosvětskou si do skafandru pouštěl v roce 1969 první muž, jenž vstoupil na povrch Měsíce, tedy Neil Armstrong.
Zdroje: Ministerstvo obrany ČR, ČTK, Wikipedia
