Centrální banka drží základní úrokovou sazbu na 3,5 %. Do konce roku se už podle expertů měnit nebude
Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 procentech, tedy úrovni, kde je od konce května. Důvodem jsou zejména přetrvávající inflační tlaky. Stabilitu sazeb experti předpokládají minimálně do konce tohoto roku.
Ekonomičtí analytici se už před listopadovým jednáním vesměs shodovali, že úrokové sazby nebudou měnit ani tentokrát. Důvodů je více: ekonomika roste svižným tempem, z hlediska rizik dosažení inflačního cíle převažují proinflační faktory a koruna své zisky nadále nenavyšuje.
Největším strašákem stále zůstává především nebezpečí inflace. Ekonomové varují zejména před vyššími cenami v sektoru služeb, nejviditelněji pak třeba v pohostinství a ubytovacích službách. Poměrně rychle rostou i reálné mzdy a ceny nemovitostí, kam spadá rovněž vyšší nájemné.
Bankovní rada hlasovala jednotně
Stabilizaci sazeb ve výši 3,5 procenta už dopředu naznačila i viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová, podle které by měly zůstat na stávající úrovni přinejmenším do konce roku. Její kolega z bankovní rady Jakub Seidler potvrdil obavu z dalšího růstu cen, když uvedl, že přetrvávající zvýšená inflace ve službách vyžaduje zachování mírně restriktivních měnových podmínek. Pro ponechání úrokových sazeb beze změny nakonec hlasovalo všech sedm členů rady.
„Pokračující inflační tlaky neumožňují snížení sazeb. Naším cílem je, aby se růst objemu peněz v ekonomice nezvyšoval,“
řekl po listopadovém jednání na tiskové konferenci guvernér Aleš Michl a dodal, že hlavním tahounem domácí ekonomiky zůstává spotřeba domácností.
Centrální banka v době inflační vlny držela základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Zatím k poslednímu uvolnění měnové politiky sáhla bankovní rada v květnu, kdy snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň.
Analytici změnu sazeb neočekávají ani v dalším období
A jaký bude další vývoj? Více napoví konec listopadu, kdy by měly být zveřejněné detaily o růstu hrubého domácího produktu a mezd, společně s jasnějšími konturami nové vládní politiky. Ty mohou vést centrální banku k případné úpravě komunikace. Případné zvýšení či snížení by mohlo záviset na vývoji inflace a na globální ekonomice.
Ekonomové jsou ale vesměs k případné úpravě sazeb skeptičtí. Podle Martina Krona z Raiffeisenbank se „s vysokou pravděpodobností blížící se jistotě nezmění ani na posledním letošním zasedání v prosinci“.
„Nejspíš ani v předvánočním čase Česká národní banka ještě své sazby nesníží,"
doplnil odhad analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Podle ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče mohou vést centrální k opatrnosti přetrvávající cenové tlaky ve službách a v sektoru nemovitostí, poměrně robustní růst hrubého domácího produktu hlášený pro třetí čtvrtletí a silný růst mezd vykázaný ve druhém čtvrtletí.
„Česká národní banka může držet své úroky beze změny řadu následujících čtvrtletí,“
uvedl expert pro LP-Life.
„Rétorika centrální banky ohledně přetrvávajících proinflačních rizik nás utvrzuje v přesvědčení, že sazby mohou alespoň rok setrvat na současné úrovni 3,50 procenta. Česká národní banka nicméně i nadále komunikuje, že v případě potřeby může sazby adekvátně zvýšit či snížit, a to v návaznosti na vyhodnocení nových makroekonomických dat,“
napsal pak redakci ekonom J&T Adam Ruschka.
Centrální banka bude při svém dalším rozhodování zohledňovat rovněž vnější rizika. Podle Michla jsou to například geopolitické události, včetně případného nárůstu cen ropy, a chování dalších centrálních bank. Smyslem současné politiky České národní banky je udržet růst cen okolo dvou procent. Další jednání bankovní rady proběhne 18. prosince.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Kurz koruny je stabilní
Rozhodnutí České národní banky zachovat sazbu čekal rovněž trh. Koruna na něj proto také nereagovala. Již před zasedáním mírně posilovala k hranici 24,33 korun za euro.
„Trhy rozhodnutí o stabilitě sazeb široce očekávaly. Reakce kurzu koruny je tak velmi omezená,"
dodal pro ČTK hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Zdroje: autorský článek, vlastní dotazování, ČTK
