Centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 procentech. Důvodem jsou obavy z inflace
Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Na současné úrovni je základní úroková sazba od počátku května, nižší byla naposledy v první polovině prosince 2021.
Bankovní rada rozhodla o nastavení úrokových sazeb, které představují jeden ze základních ekonomických ukazatelů. Od jejich výše se totiž odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Nižší úroky přinášejí domácnostem výhodnější půjčky na bydlení a firmám levnější úvěry na investice a provoz. Naopak při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Sazba zůstala podle očekávání na 3,5 procentech
Finanční trhy už před jednáním předpokládaly, že centrální banka ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Před rokem a půl byla přitom ještě na sedmi procentech. Poté se však ji začala snižovat. Od loňského listopadu až do letošního jara pak zaznamenala pokles o čtvrt procentního bodu. Od května už ale zůstává sazba beze změny. Na červnovém zasedání hlasovalo pro stávající stav všech sedm členů rady.
„Od květnového zasedání České národní banky, kdy doručila snížení sazeb o čtvrt procentního bodu na současných 3,5 procenta, neuplynulo příliš času. Za tu dobu jsme z ekonomiky neobdrželi dostatek signálů o potřebě další úpravy úroků,"
řekl České tiskové kanceláři hlavní ekonom Roklenu Jan Berka.
Nebezpečí inflace
Guvernér centrální banky Aleš Michl na tiskové konferenci po jednání rady vysvětlil, že hlavním důvodem pro ponechání sazeb jsou obavy z celkových proinflačních tlaků, které ekonomiku provází. Týká se to především zdražování ve službách, u potravin, oživení na realitním trhu a celkovém zvýšení spotřebitelské poptávky.
„Inflace by se mělo letos pohybovat nad dvěma procenty,“
uvedl v té souvislosti Michl.
Guvernér zdůraznil, že v současnosti je třeba zachovat přísnou měnovou politiku, aby Česká národní banka mohla zajistit, že se bude domácí inflace dlouhodobě pohybovat v blízkosti dvouprocentního cíle. V květnu byla meziroční inflace 2,4 procenta.
„Stabilita úroků na červnovém zasedání je v souladu s přístupem, jenž ohledně úrokových sazeb centrální banka uplatňovala již v předchozích dvou čtvrtletích,"
komentoval situaci analytik Generali Investments Radomír Jáč.
Repo sazba se podle něj již nachází v oblasti dlouhodoběji neutrální, rovnovážné úrokové sazby, jež je odhadována v pásmu 2,75 až 3,50 procenta.
Další vývoj zůstává nejistý
Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler uvedl, že aktuální výše základní úrokové sazby již nebrzdí a ani nepodporuje hospodářský růst. Proto také předpokládá, že sazby zůstanou stabilní i v dalších měsících. Úroky by se podle něho mohly vydat dolů v případě výraznějšího než očekávaného dopadu obchodní války na ekonomickou aktivitu.
„Případně by Česká národní banka mohla snižovat, pokud by úroky hlouběji dolů poslala Evropská centrální banka,“
dodal Pfeiler.
Analytik Banky Creditas Petr Dufek zase předpokládá, že jde o přestávku, nikoliv konec politiky uvolňování měnové politiky. Tato pauza ve snižování sazeb má podle něj své opodstatnění. Inflace je sice blízko cíle, ale jen díky zlevňování pohonných hmot a energií, podotkl.
Pro příští jednání si bankovní rada nechává podle Michla otevřené všechny možnosti nastavení sazeb, guvernér však považuje za pravděpodobnou spíše jejich delší stabilitu.
„V současnosti to vypadá, že sazby zůstanou po nějakou dobu na této úrovni,“
dodal guvernér po zasedání rady.
Na červnové rozhodnutí, které se dalo již dopředu očekávat, proto finanční trhy téměř nereagovaly. V první chvíli sice koruna vůči euru posílila o 0,18 procenta, nicméně pár minut po zveřejnění rozhodnutí již významnou část zisků odepsala a obchoduje se na stabilní úrovni 24,76 korun za euro.
Zdroje: autorský text, ČTK, ČNB
