Top hledané
Výsledky (0)
Inflace se může dostat až k 10 procentům, bankéři volají na poplach

Centrální banka zatáhla za ruční brzdu! Inflace 10 %?

Radek Polák
08. února 2022
4 minuty čtení
Mladá žena se dívá na oranžovou kasičku.

Poté, co centrální banka opět zvýšila základní úrokovou sazbu, rozhořely se spekulace, zda tento ukazatel letos nepřevýší dokonce 5procentní hranici. Inflace bude i přesto pravděpodobně rekordní – blížit se může až 10 procentům!

Ruka držící pero a kalkulačka.
Žena v kanceláři pracující na laptopu.
Otevřená prázdná kožená peněženka.
Dva muži u počítačů diskutující ekonomický vývoj.

Za posledních 20 let nebyla základní úroková sazba nikdy tak vysoko, jak je tomu právě nyní. Bankovní rada České národní banky na začátku února totiž rozhodla, že se zvyšuje o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Je tak nejvyšší od roku 2002. 5 členů rady hlasovalo pro tento růst, zbylí dva byli pro ponechání na úrovni 3,75 procenta. Jaké to může mít další důsledky?

Nižší úrokové sazby doteď nahrávaly spíše dlužníkům. To se však může změnit.  Vysoké úroky dlužníky ještě více ožebračí. Zmírňování inflačních tlaků přinese současně do domácí ekonomiky méně peněz.

Luxusní vila na prodej, Praha 5 - 471m
Luxusní vila na prodej, Praha 5 - 471m, Praha 5

Žijeme v ohromné nejistotě. Nevíme, jak dopadl leden z pohledu inflace. Nevíme, jak bude vypadat vývoj v poruchách v globálním obchodě, a máme nejistotu ohledně kroků dalších centrálních bank,“

řekl v té souvislosti guvernér Jiří Rusnok.

Je zřejmé, že se jedná o globální problém. Česko v tom rozhodně není samo. Mimo jiné i americká centrální banka proto také varuje, že ke zvýšení sazeb přikročí možná již v březnu.

Překročí sazba 5 procent?

O tom, kam se až může u nás sazba České národní bank dostat, se neustále spekuluje. Člen bankovní rady Václav Benda se nedomnívá, že by mohla 5 procent překročit. Že se však může této úrovně dotknout, si myslí nejen Rusnok, ale i viceguvernér Tomáš Nidetzký. Mnoho analytiků se přesto domnívá, že bude ještě vyšší. Příkladem je člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. 

Nelze vyloučit, že letos na jaře zvýší Česká národní banka základní sazbu až na pět procent, nebo dokonce 5,25 procenta,“

je Kovanda přesvědčený, jak uvedl pro LP-Life.

Dalším bolavým místem bude vývoj inflace. Ta jen v prosinci dosáhla svého 13letého maxima, když překročila 6,5 procenta. Podle centrální banky se pak tento rok může pohybovat až okolo 10 procent.

Inflace až k 10 procentům

Trend inflace je jednak ovlivněn zvyšujícími se náklady na energie, materiály a dopravou. Začátek nového roku s sebou navíc přináší nové impulsy pro zdražování. Jedná se například o skokové zrychlování růstu regulovaných cen. Vyšší jsou rovněž náklady na potraviny, ale i třeba na nové bydlení. Očekává se proto také, že trh s úvěry na bydlení v tomto roce určitě zpomalí. Není se co divit. Vždyť loni zaznamenal rekordní období – bankovní sektor během uplynulých 12 měsíců poskytl úvěry na bydlení hned za 540 miliard korun.

Z pohledu firem bude inflaci táhnout nahoru rostoucí poptávka ze zahraničí, nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců na trhu práce a růst nákladů na pracovní sílu. Vedle toho se budou navyšovat vládní investice, které budou podpořeny čerpáním fondů Evropské unie. Pokud se podaří ještě více oživit export a zmírnit obtíže panující v mezinárodní logistice, může to vedle tlaku na ceny způsobit ale také nové oživení domácí ekonomiky. Ta se tak může dostat postupně až na předpandemické hodnoty. Podle centrální banky bude hrubý domácí produkt proto také letos dosahovat až 3 procent a příští rok pak 3,4 procenta.

Ekonomové vs. politici

S postupem centrální banky většina ekonomů souhlasí. Argumentem bývá často to, že před inflací nelze schovávat hlavu do písku a čekat, zda odezní sama od sebe. Úkolem České národní banky prý není ovlivňovat hospodářský růst nebo plnou zaměstnanost, ale hlavně starat se vývoj domácích financí.   

Je pravda, že budeme-li mít vyšší inflaci, poškodí to především lidi s nejnižšími příjmy. Více majetní mohou při vhodně zvolené investiční strategii současně ale i tak stále vydělávat. Ať již třeba díky pronájmu nemovitostí či držením výhodných cenných papírů. Na druhé straně ti chudší na výběr příliš nemají – složenky za dražší energie, potraviny i dopravu musí platit stále, i když bude jejich rozpočet reálně mnohem omezenější, než tomu bylo před rokem.

Politikům se takový postup příliš nelíbí. Vzpomeňme jen na to, jak dnes již bývalá ministryně financí Alena Schillerová počínání centrální banky opakovaně kritizovala. Věslav Michalik, který měl být novým ministrem průmyslu, v té souvislosti zase zdůrazňoval rizika, která s tím souvisí. Zmiňoval mimo jiné i velkou závislost domácí ekonomiky na automobilovém průmyslu, který se potýká aktuálně s poklesem a nedostatkem některých komponentů, jako jsou například elektronické čipy. Kvůli nim musela být nedávno dokonce produkce mladoboleslavské automobilky Škoda na určitou dobu pozastavena.

Ekonomické problémy motají hlavu nejen ekonomům a politikům. Dopadají především na samotné firmy a na nás občany. Do léta se bude situace spíše ještě zhoršovat. Druhá polovina roku a jeho konec napoví, zda jsou optimistická očekávání centrálních bankéřů reálná, nebo se jednalo pouze o jejich zbožné přání.

Zdroje: ČTK, ČNB, vlastní dotazování

 

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze