Inflace klepe na dveře. Centrální bankéři očekávají do konce roku nárůst sazeb
Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta. Experti přitom opakovaně upozorňují na proinflační rizika plynoucí ze silného trhu práce, růstu mezd a domácí poptávky. Proti růstu sazeb se naopak stavěl zejména premiér Andrej Babiš.
Rozhodnutí bankéřů, k němuž 17. září došlo, naznačilo už předtím viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v rozhovoru s agenturou Reuters.
„V tuto chvíli registrujeme poměrně silný a přetrvávající růst cen služeb, který je však kompenzován poklesem cen potravin, což je překvapivé. Otázka nyní nestojí tak, zda se ceny potravin vydají směrem podporujícím růst a inflaci, ale spíše to, kdy k tomu dojde,“
uvedla Zamrazilová a dodala, že by se tak mělo stát „během několika příštích měsíců“.
Pro rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady
Zářijové rozhodnutí bankovní rady, která sazby ponechala na hodnotě 3,75 procenta, bylo jednomyslné.
„Relativně přísná měnová politika je nadále zapotřebí, aby se inflace dlouhodobě pohybovala v blízkosti dvouprocentního cíle centrální banky,“
řekl novinářům po jednání guvernér ČNB Aleš Michl. Podle aktualizované prognózy měnové sekce banky , jádrová inflace zůstává zvýšená.
Aktuálně má rada výhodu v tom, že část práce za ni odvádí samotný trh. Děje se tak prostřednictvím vyšších tržních sazeb, které tlumí ekonomickou aktivitu, jsou někteří experti přesvědčeni.
„Na rozdíl od Evropské centrální banky, která své sazby nedávno zvýšila, má tuzemská centrální banka stále poměrně komfortní vyčkávací prostor. I po dnešním rozhodnutí zůstává její depozitní sazba o 125 bazických bodů výše než sazba Evropské centrální banky,"
uvedl analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Hrozí nové zdražování
Premiér Andrej Babiš přitom domácí centrální bance v září opět vzkázal, že jsou sazby už nyní příliš vysoké. Před volbami měl totiž jako jedno z hesel svého hnutí „Volte levné hypotéky“.
„Nesmyslná politika České národní banky. Drží sazby jedno a půl procenta nad úrovní Evropské centrální banky,“
postěžoval si premiér, jak uvedl server Seznam Zprávy.
Centrální banka naposledy upravila základní úrokovou sazbu v červnu, kdy ji zvýšila o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň. Bylo to první zvýšení sazeb po čtyřech letech. Experti nevylučují, že by se sazba mohla zvýšit na konci roku. Bankovní rada totiž opakovaně upozorňuje na proinflační rizika plynoucí ze silného trhu práce, růstu mezd a domácí poptávky. Současně koruna nevyvíjí na inflaci výraznější dezinflační tlak a ekonomika se postupně vrací k růstu. Pro hypotéky to znamená, že v nejbližší době spíše nebude prostor pro výraznější zlevnění.
Meziroční inflace se nyní nachází pod dvouprocentním cílem. Rizika vyšší inflace ale zesílila, což se v posledních dnech ukazuje například i na cenách zemního plynu. Právě ty mohou v příštím roce přispět k vyšším cenám elektřiny, které by mohly doplnit vyšší ceny potravin.
Růst sazeb už od listopadu?
Pokud by tedy Česká centrální banka pozorovala, že vývoj bude spjat s výrazně vyšším rizikem druhotných inflačních dopadů, rozhodne o změně.
„Nejpravděpodobnějším termínem je podle nás listopadové zasedání, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu. Jádrová inflace zůstává v Česku nadále zvýšená bez známek systematičtějšího zpomalování, vývoj na energetickém trhu působí proinflačně a návrh státního rozpočtu na rok 2022 je citelně expanzivnější, než s čím ČNB ve své dosavadní prognóze počítala,"
upozornil Českou tiskovou kancelář na možný růst sazeb hlavní ekonom UniCredit Bank Martin Komrska.
„Trh aktuálně i nadále připouští možnost, že Česká národní banka do konce letošního roku jednou úrokové sazby zvedne, což by odpovídalo i očekávanému zvyšování úroků Fedu a Evropské centrální banky. Zásadní pro budoucí trajektorii sazeb bude vývoj konfliktu na Blízkém východě a jeho dopady,“
napsal ekonom J&T Banky Adam Ruschka.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Zdroje: autorský text, vlastní dotazování, ČNB, ČTK, Reuters
