Top hledané
Výsledky (0)
Česká národní banka bojuje s inflací, současně ale brání měnu před výkyvy kurzu

Centrální bankéři ponechali pod vedením nového guvernéra úrokovou sazbu na 7 procentech

Radek Polák
30. září 2022
+ Přidat na Seznam.cz
4 minuty čtení
Michl zatím nenavázal na Rusnokovou strategii vyšších sazeb

Konec září byl pro bankovní radu dalším z termínů pro to, aby se poradila, jak se bude vyvíjet úroková sazba. Překvapení se nekonalo, ekonomové ji ponechali na 7 procentech. Nový guvernér Aleš Michl tak nenavázal na svého předchůdce Jiřího Rusnoka, který od loňského podzimu nechával sazby navýšit hned několikrát. Co tomu říkají analytici?

Meziroční inflace v srpnu klesla na 17,2 procenta z červencových 17,5 procenta. To byl bezpochyby také jeden z hlavních argumentů, proč na zářijovém jednání České národní banky její rada ponechala úrokové sazby na dosavadní úrovni, tedy 7 procent. Pro zachování úrokových sazeb hlasovalo pět členů bankovní rady, dva se vyslovili pro jejich zvýšení o 0,75 procentního bodu. 

Zatím naposledy Bankovní rada ještě v předchozím složení zvýšila v červnu sazby o 1,25 procentního bodu. V novém složení rady převažují zatím odpůrci dalšího zvyšování sazeb.

Proč je výše uvedené sazby pro domácí ekonomiku tak důležitá? Stanovuje základní úrokové sazby na trhu. Tedy sazby, které centrální banka nabízí těm komerčním. Změna základních úrokových sazeb se ve větší či menší míře projeví tedy napříč celou ekonomikou. Týká se jak bankovních úvěrů, tržních úvěrů, hypotečních úvěrů, tak samozřejmě i úrokových sazeb z bankovních vkladů a ostatních investičních nástrojů.

Luxusní byt na prodej s terasou a výhledem
Luxusní byt na prodej s terasou a výhledem, Praha 1

Sazba se může podle expertů změnit

Současné rozhodnutí bankovní rady o ponechání sazby na 7 procentech domácí ekonomové předvídali. Přesto si rozhodně nemyslí, že to musí být na delší dobu.

"Zasedání jasně ukázalo, že banka je i v novém složení ochotna diskutovat o zvýšení,“

řekl totiž Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank.

Podle nového guvernéra banky Aleše Michla zůstanou sazby relativně vysoké delší dobu. Připouští ale, že pokud příliš porostou mzdové požadavky a budou se vytvářet vysoké deficity rozpočtu, centrální banka by prý pravděpodobně musela přistoupit k dalšímu zvýšení sazeb. 

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka nervozita na finančních trzích nepoleví, což může, jak se shoduje s dalšími experty, tlak na korunu dále zvýšit.

Otevřít v galerii (2)
Inflace od loňska roste a roste
Inflace od loňska roste a rosteZdroj: Pixabay

Obrana před výkyvy kurzu

Jedním z dalších expertů, kteří si nemyslí, že by úroková sazba zůstala na hodnotě 7 procent navěky, je například také finanční ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. Tvrdí, že z pohledu trhů se může aktuální výše úrokových sazeb zdát nízká. To podle něho bude pravděpodobně nutit centrální banku rozpouštět devizové rezervy rychleji než dosud. Zatímco Česká národní banka je vůči dalšímu zvyšování sazeb skeptická, velké centrální banky, jako je například americký Fed nebo Evropská centrální banka, je naopak začaly velmi rychle zvyšovat.

"Česká národní banka bude nadále bránit výrazným výkyvům kurzu koruny,"

řekl zároveň s tím Michl a dodal, že centrální banka nemá stanovenou hranici, kam nechá kurz koruny klesnout.

V posledních měsících prodávala centrální banka eura z devizových rezerv a nakupovala koruny na mezibankovním trhu, aby zabránila oslabení kurzu. Slabší měna by pak znamenala vyšší inflační tlaky kvůli vyšším cenám dováženého zboží, jako jsou například ropa a pohonné hmoty.

Objem intervencí banky na podporu koruny v červenci přitom podle analytiků dále stoupl na zhruba 246 miliard korun. Za tři měsíce od května tak už Česká národní banka prodala na trhu eura za více než 500 miliard korun. Díky intervencím tak stabilizovala korunu pod hranicí 25 Kč za euro.

 

Sazby se příští rok sníží

Analytik České bankovní asociace Jakub Seidler předpokládá, že aktuální sazby vydrží do druhého čtvrtletí příštího roku a poté se začnou již snižovat.

Domníváme se, že případná rozvolněnější rozpočtová politika a vyšší než očekávaný růst mezd nakonec mohou být důvodem, proč Česká národní banka ponechá vyšší úroveň sazeb i v příštím roce. Letos však již počítáme se stabilitou sazeb. Jejich nepatrné snížení by mohlo přijít ve druhém čtvrtletí,“

vysvětlil Seidler.

Prodej luxusního domu, Praha - západ - 414 m2
Prodej luxusního domu, Praha - západ - 414 m2, Okolí Prahy

Podle nové makroekonomické prognózy, kterou centrální banka zveřejnila na začátku srpna, by měl být letošní růst ekonomiky vyšší, a to zhruba v objemu 2,3 procenta. Předchozí prognóza počítala s 0,8 procenta. V příštím roce by však mělo nastat zpomalení na 1,1 procenta. Dlouhodobým cílem bankéřů je zkrotit inflaci na 2 procenta.

Z vývoje posledních měsíců je tedy zřejmé, že úrokové sazby ponechá Česká národní banka během podzimu na stejné hodnotě, případně je později ještě navýší. Opačný trend bude reálný buď na jaře, nebo spíše až v létě příštího roku. Boj s inflací tak pravděpodobně ještě dlouho zůstane jednou z hlavních priorit domácích bankéřů.

Otevřít v galerii (2)
Ekonomika má dopad na naši běžnou spotřebu
Ekonomika má dopad na naši běžnou spotřebuZdroj: Pixabay

Kdo sedí v bankovní radě České národní banky?

Guvernér Aleš Michl byl v letech 2014 až 2018 externím ekonomickým poradcem Ministerstva financí ČR a později i předsedy vlády České republiky Andreje Babiše se specializací na makroekonomickou analýzu a stabilizaci státního dluhu. Kromě něho jsou nyní v radě zastoupeni jako viceguvernéři Eva Zamrazilová a Marek Mora. K dalším členům pak patří Oldřich Dědek, Jan Frait a Tomáš Holub.

 

Zdroje: ČTK, ČNB, vlastní dotazování

 

 

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze