- CZ
- EN
- SK
Centrální bankéři snížili sazbu o rekordního 0,5 procentního bodu
Bankovní rada České národní banky se shodla na poklesu základní úrokové sazby o půl procentního bodu na 6,25 procenta. Sazba je tak nejnižší od června roku 2022. Je zřejmé, že tak centrální banka zrychlila uvolňování měnové politiky, se kterým začala v prosinci snížením sazeb o čtvrt procentního bodu.
Snad nikdy předtím neprovázely jednání bankovní rady centrální banky taktové dohady a spekulace, jako tomu bylo teď. Důvod byl zřejmý. Část odborníků se před jejím konáním přikláněla k názoru, že by základní úroková sazba měla klesnout hned o půl procentního bodu. Takový krok byl přitom ještě před několika málo týdny téměř nemyslitelným. Od června roku 2022 až do loňského prosince se totiž kvůli obavě z inflace s uvedeným ukazatelem nehýbalo.
Důvody k poklesu
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš spatřuje příčinu polemik údajnou existencí dvou názorových proudů, které v bankovní radě České národní banky jsou. Na jedné straně je to proud reprezentovaný viceguvernérkou Evou Zamrazilovou, jenž prý dává přednost opatrnějšímu postupu a na druhé směr zastoupený viceguvernérem Janem Fraitem.
Právě ten agentuře Reuters ještě před jednáním řekl, že lednové přecenění zboží a služeb žádné šoky nepřineslo a výhled ekonomického růstu, poptávky domácností a inflačních tlaků se zmírňuje.
„Výraznější kroky můžeme přijmout nyní, dolaďovat lze později,"
uvedl v té souvislosti Frait.
Další ze členů bankovní rady Tomáš Holub zase vysvětlil, díky čemu se v posledních měsících podařilo inflaci zkrotit.
„Došlo k výraznému útlumu spotřeby domácností s tím, jak vysoké ceny snížily kupní sílu mezd i úspor. Lidé začali šetřit, což obchodníkům poskytlo zpětnou vazbu, že další zdražování si již nemohou dovolit. Změnila se také společenská atmosféra. Před koncem loňského roku, kdy se objevila informace o možném zdražování potravin o pět až deset procent, byla reakce veřejnosti natolik silná a negativní, že se pak řetězce spíše začaly předhánět v tom, kdo více sníží ceny,"
argumentoval Holub.
Rozhodnutí bankéřů bylo téměř jednomyslné
Většina členů bankovní rady se nakonec přiklonila k poklesu o 0,5 procentního bodu na 6,24 procenta. Pouze jeden z celkových sedmi reprezentantů navrhoval snížení o 0,75 procenta.
„Jsme si jisti, že letos podstatně snížíme inflaci. Ekonomika se na konci roku odrazila ode dna a pohybuje se pod svým potenciálem. Přesto je nezbytné vytrvat v přísné měnové politice. Boj s inflací tím rozhodně nekončí,“
komentoval rozhodnutí rady guvernér Aleš Michl.
Na stranu těchto „jestřábů“ se přiklonila rovněž řada analytiků. Dosavadní čísla z ekonomiky podle nich naznačují, že by se lednová inflace měla pohybovat jen kolem tří procent, jak naznačili i radní banky. Pro srovnání: v prosinci dosáhla ještě na 6,9 procenta.
„Vzhledem k nadále velmi utlumené domácí i zahraniční poptávce v kombinaci s klesajícími výrobními cenami se zdá být krajně nepravděpodobné, že by lednová inflace přinesla šok v podobě výrazného novoročního zdražení. Tím padl hlavní dosavadní argument pro udržování sazeb na stávajících úrovních a namístě by bylo jejich poměrně výrazné snížení,"
vyjádřil se pro Českou tiskovou kancelář mimo jiné hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Až o jeden procentní bod pak doporučuje snížit sazbu například místopředseda představenstva investiční společnosti Atris. Podle něho je potřebuje domácí ekonomika oživit a znovu nastartovat.
Budoucí vývoj
Až tak horké to ale v následujících měsících nejspíše nebude. Třeba již zmiňovaný člen bankovní rady Jan Frait si nemyslí, že se podaří do konce roku posunout sazbu pod 4procentní hranici, jak jsou mnozí přesvědčeni. Aktuální prognóza České národní banky totiž předpovídá, že by mohla klesnout těsně pod 3,5 procenta.
To na tiskové konferenci připustil rovněž samotný Michl, když uvedl, že sazby zůstanou v tomto i příštím čtvrtletí nad hodnotami, s nimiž pracuje základní scénář nové makroekonomické prognózy banky.
Na vině může být mimo jiné také obava z oslabování koruny. V případě, že by došlo k dalšímu oslabování naší měny a kurz by dlouhodoběji rostl nad hodnotu 25 korun za euro, mohli by bankéři tlak na snižování sazeb na čas přerušit. Takový vývoj by totiž mohl vést k posílení tzv. dovezené inflace, na níž nemáme přímý vliv.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Době drahých úvěrů již proto patrně definitivně odzvonilo. To však na druhou stranu platí i o výhodných sazbách spořicích a termínovaných účtů, kam jsme si naše prostředky odkládali.
Zdroje: ČNB, ČTK, vlastní dotazování
