- CZ
- EN
- SK
Centrální bankéři stále odolávají tlaku na snižování sazeb. Zůstávají na sedmi procentech
Bankovní rada České národní banky na listopadovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Uvedený ukazatel je tak od června minulého roku na stále stejné hodnotě. Hlasů, že dojde k jeho snížení, je ale čím dál více.
Růst cen je pořád největším strašákem
Za rozhodnutím ponechat úrokovou sazbu již 16. měsíc v řadě na stejné úrovni, mohou podle expertů obavy z vyšší inflace, která bude oznámena za říjen, a slabší kurz koruny. Zejména hrozba dalšího zdražování byla pro bankéře tím hlavním důvodem, jak na tiskové konferenci přiznal guvernér Aleš Michl.
„Primárním cílem je snížit inflaci v této zemi. Centrální banka tak brzdí růst peněz v ekonomice,“
prezentoval Michl na setkání s novináři.
Zatímco v lednu vzrostly spotřebitelské ceny na 17,5, v září to podle údajů Českého statistického úřadu bylo už jen 6,9 procenta. V říjnu a následujících měsících však může inflace, jak guvernér zdůraznil, opět posílit.
Ostatní názory, které byly proti snižování základních sazeb, argumentovaly očekávaným lednovým přeceněním řady zboží a služeb. Energetický regulační úřad navíc již na konci října ohlásil, že pro příští rok navrhuje výrazné zvýšení regulované složky energií: pro domácnosti by měla tato složka v případě elektřiny zdražit meziročně o 71 a pro velké odběratele dokonce o 100 až více než 200 procent. U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší.
Guvernér k tomu v minulosti přidal ještě další důvody. Jednak je to údajně špatné rozhodnutí bývalého vedení, které pustilo v letech 2016 a 2017 do oběhu vyšší množství peněz, než kolik domácí ekonomika unesla. To, jak Michl tvrdí, bylo v době nízkých úrokových sazeb „jednou z největších národohospodářských chyb centrální banky v historii“. Jinou příčinu vidí v drahých hypotékách a úvěrech, což má za následek celkové zamrznutí úvěrového trhu.
Obavy z vnějších vlivů
Další analytici zase poukazovali na makroekonomická rizika v podobě vnějších vlivů, jako jsou například aktuální izraelsko-palestinský konflikt či válka na Ukrajině. Pro ponechání sazby hovořili rovněž obavy z působení expanzivní fiskální politiky i slabší koruna. Kurz koruny vůči euru ostatně ihned po oznámení posílil o 0,5 procenta.
„Trh si rozhodnutí České národní banky přebral jako 'jestřábí', protože se centrální banka odhodlala držet sazby na vysoké úrovni po delší dobu,"
uvedl k tomu pro Českou tiskovou kancelář analytik XTB Tomáš Cverna.
Proč je ukazatel sazeb centrální banky pro domácí ekonomiku tak důležitý? Od sazeb se totiž odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Tlak na snižování sazeb
Už před samotným jednáním bankovní rady se experti neshodli na tom, zda se po více než roce podaří sazby změnit. Za pokles sazeb se přimlouvali někteří renomovaní ekonomové. Ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Jan Švejnar je přesvědčený, že naše centrální banka má snižovat úrokové sazby už nyní. Jinak to bude bránit dalšímu ekonomickému rozvoji země a zvyšování životní úrovně. Vysoké sazby podle něho negativně dopadají na míru investování firem. Jejich financování pak bývá totiž dražší, což následně ovlivňuje rovněž spotřebu obyvatelstva a vede k celkové stagnaci ekonomiky.
Jeho slova potvrzuje rozhodnutí bankéřů z jiných zemí, kde již tak silnou jestřábí politiku neuplatňují. Například v Polsku se navzdory dvouciferné inflaci hlavní úroková sazba během posledních dvou měsíců snížila z původních 6,75 na 5,75 procenta. V Maďarsku pak v říjnu došlo k poklesu tohoto ukazatele ze 13 na 12,25 procenta.
Obdobný trend nevylučuje ani Michl.
„Bankovní rada již strategii snižování sazeb diskutuje,“
připustil guvernér.
Na sazby ve výši jednoho až dvou procent, které byly pro chod hospodářství typické ještě před 2 lety, do budoucnosti ale zapomeňte.
„Politika naší centrální banky je, že v příštích pěti letech očekávejte spíše vyšší úrokové sazby, než jsme byli zvyklí v posledních deseti letech. Chceme dohlédnout na to, aby už se nikdy nestalo to, že jádrová inflace je nejvyšší v celé Evropské unii,“
uvedl guvernér České centrální banky v září v diskusním pořadu televize Prima.
Zda se tak stane už na prosincovém jednání, které bude těsně před vánočními svátky, je ale zatím spíše ve hvězdách. Do té doby musí všichni počítat s tím, že hlavní obavou členů rady je pořád především příliš velký objem peněz v ekonomice.
Zdroje: Česká tisková kancelář, Česká národní banka, vlastní dotazování
