- CZ
- EN
- SK
Češi mají hlouběji do kapsy, ukázal výzkum. Rostou zejména výdaje na potraviny
Výdaje domácností v Česku rostou, přestože se inflace ještě na začátku roku držela pod dvěma procenty. Hlavním důvodem je vyšší cena potravin. Další zdražování může navíc tento trend ještě prohloubit. Na vině je především pokračující konflikt na Blízkém východě.
Podle šetření agentury Ipsos pro společnost Home Credit má nyní 65 procent domácností vyšší měsíční výdaje než před rokem. Více platíme zejména za potraviny.
„Ceny v supermarketech, kam chodím, se navzdory různým slevovým akcím v posledních měsících spíše zvyšují. Snažím se proto šetřit a víc přemýšlet, co kupuji. Co znám lidi z mého okolí, obdobně postupuje většina z nich. Jsem už navíc v důchodu, každá koruna se hodí,“
uvedl redakci Jiří Vopat ze čtvrté pražské městské části a dodal, že vedle toho zároveň omezuje plýtvání potravinami.
Kromě potravin se zvyšují i výdaje na energie, doprava a služby
Okolo 40 procent z nás si myslí, že důvodem rostoucích cen je celkové zdražování, vyšší ceny energií, dopravy a služeb.
Ušetřit se naopak snažíme za cestování a oblečení. Jiní zase omezují návštěvy restaurací. Stejně tak přibývá lidí, kteří šetří na předplatném nebo omezují výdaje na své koníčky.
Oblastí, které se uvedený vývoj nedotýká, je hlavně zdravotní péče. Šetří na ní totiž jen pět procent dotázaných.
„Češi se při šetření chovají poměrně racionálně. Jako první omezují výdaje, které se dají odložit nebo úplně vynechat. Cestování škrtá více než třetina domácností a nákup potravin, oblečení a obuvi úsporněji řeší 25 procent domácností, zatímco na zdravotní péči sahá jen minimum lidí. Je vidět, že i pod tlakem vyšších cen se domácnosti snaží chránit základní potřeby a zdraví,“
popsal současnou situaci v tiskové zprávě hlavní analytik Home Creditu Jaroslav Ondrušek.
Stačí pár tisíc navíc
Průzkum zjišťoval i to, kolik peněz navíc by domácnosti potřebovaly, aby s výdaji lépe vycházely. Nejčastější odpověď zmiňovala částku mezi třemi a pěti tisíci korun měsíčně. 58 procent respondentů pak zmínilo sumu od dvou do sedmi tisíc korun.
„Data ukazují, že vyšší výdaje dnes vnímá většina domácností, ale nejtvrdší dopad má růst cen na rozpočty s nižšími příjmy. U domácností s příjmem do 30 tisíc korun uvádí výrazné zvýšení výdajů 29 procent respondentů, zatímco u domácností s příjmem nad 70 tisíc korun je to jen osm procent. Citelněji růst výdajů vnímají také ženy a lidé ve věku 45 až 53 let,“
řekl ČTK Ondrušek.
Podle šetření agentury STEM pro poradenskou společnost KPMG ekonomické obtíže přetrvávají zejména u lidí ve věku 45 až 59 let, dělníků a provozních pracovníků.
Inflace se zrychluje
Spotřebitelské ceny zároveň s tím rostou nejrychleji za půl roku. V dubnu meziroční inflace zrychlila na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta. Zdražování znovu táhly v důsledku konfliktu na Blízkém východě hlavně pohonné hmoty, jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Ceny pohonných hmot a maziv se proti stejnému loňskému období zvýšily téměř o čtvrtinu po březnovém růstu o 13 procent. O téměř šest procent ve stejném období zdražily likéry a destiláty, víno i tabákové výrobky a o 2,7 procenta piva.
Ve srovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,5 procenta. Dubnová inflace tak byla nejvyšší od loňského října, kdy spotřebitelské ceny meziročně stouply také o 2,5 procenta.
A může být hůř. Dražší paliva se totiž zatím neprojevila v dalších položkách spotřebního koše.
„Postupné zvyšování cen v české ekonomice je důsledkem aktuální geopolitické situace, která tlačí na vyšší náklady podnikatelů. Registrujeme také čím dál silnější snahy velkých dodavatelů zdražovat, aniž by pro to byl objektivní důvod,“
popsal serveru Novinky.cz svůj pohled na věc prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Ministerstvo financí zhoršilo už v dubnu také kvůli konfliktu na Blízkém východě letošní výhled české ekonomiky. Průměrná letošní inflace by měla být 2,5 procenta, v lednu ji ministerstvo očekávalo 2,1 procenta. Příští rok by měla dosáhnout 2,8 procenta.
Bude li válka v Íránu pokračovat delší dobu, upozornilo ministerstvo zároveň na riziko horšího ekonomického vývoje. V takovém případě by se dal čekat další růst cen ropy a zemního plynu, což by negativně zasáhlo energeticky náročná odvětví a vedlo by i ke zpomalení růstu spotřeby domácností.
Zdroje: autorský článek, ČTK, Novinky.cz, Home Credit, KPMG
