Česko v ruském hledáčku. Vyhrožování se netýká jen konfliktu v OSN

Poslední kapitola v bohaté historii mezinárodních vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací se dotkla českého odmítnutí ruského předvolání před Radu bezpečnosti OSN. Tématem mělo být domnělé použití ruské munice během bombardování Bělgorodské oblasti na hranici Ruska a Ukrajiny.

Útok na hraniční území Ruska byl proveden po nejrozsáhlejším ruském bombardování ukrajinské civilní infrastruktury, při němž zemřelo na čtyři desítky lidí. Rusové v důsledku svolali jednání Rady bezpečnosti OSN z pozice stálého člena. Dostavit se měl i zástupce Česka, kvůli ruskému podezření z použití raketometů české výroby RM-70 Vampire. Důkazy však Rusko doposud nepředložilo.

Prodej pozemku 1200 m2, Praha, Praha 5

Zobrazit nemovitost

Český ministr jako negramota 

"Odmítáme se nechat Ruskem kamkoli předvolávat. Česko nebude sloužit lží otrávené propagandě agresora. Až bude chtít Rusko na půdě Rady bezpečnosti řešit stažení svých okupačních vojsk, rádi dorazíme,"

rázně odpověděl na síti X český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) směrem k Rusku a odmítl se zemí, kterou česká diplomacie považuje za agresora na Ukrajině, zasednou k jednomu stolu. Věci se však chytila ruská propagandistická média.

"A to jsem netušila, že je české ministerstvo tak negramotné, že neví, jak funguje Rada bezpečnosti OSN. Jde o multilaterální strukturu, jejíž fungování se řídí mezinárodním právem. V sovětských dobách bylo československé ministerstvo zahraničí obsazováno na základě loajality ke komunistické straně, teď je to na základě loajality k Západu. Hlavní je oddanost, nikoli profesionalita,"

citovaly mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovova podle informační agentury TASS Novinky.cz reakci na českou ignoraci ruských požadavků. Nejde však zdaleka o první mediální přestřelku mezi oběma zeměmi.

Ruský režim je silně propagován za pomocí státních médií, která agilně šíří jeho propagandu. Ta se nezaměřuje jen na vnitropolitické problémy, ale často se věnuje i mezinárodní politice. Prezentuje pak i takové představy o mezinárodním uspořádání, které by byly jinde opravdu nepřijatelné.

„Bude to pokračovat dál a budeme stále více získávat roli, kterou mělo ruské impérium. Stále více a více. V minulém pořadu jsem nežertoval, když jsem řekl, že Berlín, Drážďany, Praha a Lublaň - všechny budou naše. Proč? Tak to bylo. Když jsme vstoupili do Paříže v roce 1815, do Berlína v roce 1945; nebo konec 18. století - to není náhoda. Rusko je největší země v Evropě, je to obrovská síla,“

prezentoval ve vysílání televize Rossija 1 představy o návratu k dobyvačné ruské politice ruský propagandista Nikolaj Vavilov. Obdobné představy o změnách mezinárodního uspořádání, evokující období studené války, např. v české veřejnoprávní televizi neuvidíme. 

Putin sní o návratu SSSR

O návratu do časů existence Sovětského svazu a tzv. Varšavské smlouvy, jejímž prostřednictvím bylo i Česko (tehdy Československo) vazalským státem právě SSSR, hovoří opakovaně i ruský prezident Vladimir Putin.

"Odpověď je jasná, všechno je srozumitelné a zřejmé. Sovětský svaz koncem 80. let minulého století zeslábl, a poté se rozpadl. To, co se stalo tehdy, je pro nás i dnes velkou lekcí. Průběh událostí přesvědčivě ukázal, že paralýza moci a vůle je prvním krokem k plné degradaci a zapomnění. Stačilo, abychom tehdy o sobě jen na chvíli zapochybovali a vše – rovnováha sil ve světě – se narušilo,"

řekl například ve svém projevu den před zahájením invaze na Ukrajinu Putin a jasně se tak přihlásil k období studené války. Jednoznačně však tímto a dalšími prohlášeními popírá ukotvení Česka v Evropské unii a v NATO, jehož přínos nedávno vyzdvihoval český prezident Petr Pavel.

Zeman v ruských médiích je už minulostí

V nedávných letech však Česká republika nebyla v ruských médiích prezentována jen v negativním světle. Častým protagonistou zpravodajství státních médií byl ex-prezident Miloš Zeman. Jehož výroky byly vytrhávány z kontextu a využívání k posílení tamějších propagandistických narativů.

"Český prezident je vyobrazen jako přítel Ruska, jeden z mála evropských politiků, který je schopen dialogu, velký odpůrce sankcí vůči Rusku a kritik bývalé německé kancléřky Angely Merkelové,"

napsal např. o Zemanově obrazu v ruských médiích web jsns.cz. 

S koncem svého prezidentského mandátu se však Miloš Zeman z hledáčku ruských propagandistických médií vytratil. Po ruské invazi na Ukrajinu tento akt velmi rychle odsoudil. Když po ukončení svého prezidentského desetiletí hodnotil působení v nejvyšší ústavní funkci, označil svůj politicky názor na Vladimíra Putina jako mylný a označil ho dokonce za největší chybu jeho politické kariéry ve funkci prezidenta.

Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, novinky.cz, jsns.cz, twitter.com