Českou politiku opustil Kníže. Titul doma Karel Schwarzenberg používat nesměl

Karel Schwarzenberg patřil v posledních desetiletích k nejviditelnějším vrcholným politikům a za jeho ústupem ze scény nestála žádná aféra ani sešup v oblíbenosti u voličů nebo znechucení po politických neúspěších. Ministr zahraničí ve dvou vládách musel začít vyklízet politickou scénu jen kvůli omezením, která přinášel pokročilý věk.

Ačkoliv byl veřejně známou osobností ve vrcholné politice se začal angažovat až v roli seniora, jeho styl doprovázely jaderné hlášky a občasné šlofíky při jednání vlády nebo Poslanecké sněmovny. Když byl zvolen senátorem v roce 2004, bylo mu 67 let a své první angažmá ministra zahraničních věcí nominovaného Stranou zelených zahájil, když se mu blížily 70. narozeniny. To ho čekalo stejné vládní křeslo ještě v další vládě Petra Nečase, založení nové strany TOP 09 a role černého koně v první přímé prezidentské volbě, kde však nakonec těsně prohrál s Milošem Zemanem.

Luxusní mezonet na pronájem - Praha 3 - 190, Praha 3

Zobrazit nemovitost

"Někdy se zdálo, že Karel Schwarzenberg při jednání neposlouchá, že jakoby dříme. Potom najednou promluvil a bylo jasné, že celou dobu pozorně vnímal vše kolem sebe. Vždy pomáhal a jeho jméno nám otvírá dveře. Viděl dál než ostatní a pro Česko odvedl obrovský kus práce,"

okomentoval na síti X styl doyena české politiky předseda Senátu ČR Miloš vystrčil (ODS).

Knížetem byl a zároveň nebyl

V politických kruzích se mu zásadně říkalo Kníže, kvůli šlechtickému původu. Historickou kuriozitou je, že Karel Schwarzenberg knížetem byl a zároveň nebyl. Legislativní norma Masarykovy první republiky z roku 1918 zakazuje jakékoliv veřejné používání šlechtických titulů a je stále v platnosti. Neumožňovala Schwarzenbergovi oficiálně využívat titulaturu spjatou s prastarým rodem ani v rodném Česku ani v Rakousku, které se mu stalo druhým domovem, kvůli exilu po změně režimu v roce 1948.

V obou nástupnických zemích Rakouska-Uherska platí obdobné "protišlechtické" zákony, na rozdíl např. od Maďarska. Vzhledem ke evropské rozvětvenosti Schwerzenbergů se však mohl významný český politik titulem honosit v Německu, kde jsou stále povoleny a kde má rod dodnes rozsáhle majetky.V roce 1918 se jednalo o vážnou věc, kdy zákaz titulů doprovázely konfiskace majetků, což předky Karla Schwarzenberga stálo desetitisíce hektarů půdy, které museli odevzdat československému státu, dnes se však jedná o hříčku nebudící velkou pozornost.

Šlechtický původ měl i přesto zásadní vliv na život Karla Schwarzenberga. Po emigraci byl Karel adoptován hlavou rodu, knížetem Jindřichem. Sám totiž pocházel z vedlejší větve rodiny, tzv. sekundogenitury a touto adopci Karel obě větve spojil, co však pro něj bylo důležitější, záhy po smrti Jindřicha Schwarzenberga zdědil rodový majetek ve výši přibližně 400 miliónů eur.

Kvůli dědictví sice nemohl dokončit studia práv, jelikož se musel věnovat správě majetku, ale zároveň se stal finančně nezávislý, což se mj, projevilo pořádáním večírků a častými návštěvami kaváren, kde probíhaly intelektuálské diskuze. Ačkoliv ve Vídni Schwarzenbergské jméno nese řada budov, jeden z přímých Karlových předků zde má sochu, za porážku Napoleona u Lipska nebo zde najdeme Schwarzenbergské náměstí, Karlovým domovem byly vždy Čechy.

Ihned po sametové revoluci se vrátil zpátky do Československa, kde ho čekala významná funkce. Stal se kancléřem československého prezidenta Václava Havla. Právě Schwarzenberg pomohl vybudovat Havlovi výjimečné zahraniční renomé, kterému se první polistopadový prezident těšil. Schwarzenberg se totiž v 80. letech stal předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva a jeho zahraniční kontakty otvíraly Havlovi dveře k světovým politikům.

Milenky a nemanželský syn

Pozornost budil vždy i Schwarzenbergův osobní život. Jeho životní partnerkou se stala Therese Hardeggová. Během jejich manželství se jim narodily tři děti. Jenže se ukázalo, že nejmladší syn Karel Filip je ve skutečnosti nemanželský a jeho otcem je rakouský politik Thomas Prinzhorn. 

Po tomto odhalení následoval rozvod v roce 1988. Ovšem Karel Schwarzenberg také nikdy nežil "monogamně" a sám měl řadu milenek. Nejznámější z nich byla Zita Pallavicini. O více než 30 let mladší šlechtična česko-maďarského původu.

Rozvod však nebyl koncem za Schwarzenbergovým manželstvím. V roce 2008 se Karel a Therese znovu vzali. Přesto, že ona trávila většinu času ve Vídní, na rozdíl od manžela, který žil v Čechách kvůli politickému angažmá.

Krátce před svou smrtí prezident Petr Pavel udělil Karlu Schwarzenbergovi Řád Bílého lva první třídy za jeho politickou činnost. Kníže si však ocenění už převzít nezvládl, kvůli hospitalizaci ve Vídni. Čestný řád tak převzal jeho syn Jan Nepomuk, nová hlava slavného Schwarzenbergského rodu.

Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, aktualne.cz, ceskenoviny.cz, twitter.com, wikipedia.org, vlada.cz, autorský článek