Nakažených koronavirem přibývá raketovým tempem. Byly zveřejněny dva scénáře, které pojednávají o tom, co nás pravděpodobně čeká dál. A ani jeden z nich není příliš pozitivní. Současně však odborníci zveřejnili i opatření, která by podle nich měla katastrofu zmírnit. Dodržovat je přitom může každý z nás.
V současnosti je celkem nakažených přes 77 000 lidí. Včerejšek si připsal smutný rekord v počtu nově nakažených - za středu jich přibylo 9 544. Kvůli nemoci za včerejšek zemřelo 35 lidí. V nemocnici v současnosti podle posledních informací leží kvůli koronaviru 2 678 pacientů, 518 z nich je ve vážném stavu.
Od 1. března nemocí v Česku onemocnělo více než 139 000 lidí, téměř polovina během října. Zatím se z ní vyléčilo necelých 61 000, podlehlo jí 1 172 lidí.
Zvyšuje se také poměr pozitivních testů. Vrcholu toto číslo dosáhlo před necelým týdnem, kdy ze všech provedených PCR testů jich vyšla pozitivní necelá třetina. Poslední dny se jejich poměr pohybuje okolo čtvrtiny. Denně se přitom v Česku provádí přibližně 20 000 až 30 000 testů.
Nejrychleji přitom v posledních dnech nakažených nepřibývá v Praze, nýbrž na Uherskohradišťsku, kde za poslední týden přibylo přibližně 616 osob s nemocí covid-19 na 100 000 obyvatel. Druhá je Plzeň-sever s 538 případy a Žďár nad Sázavou s 537 případy.
Jak si Česko stojí mezi ostatními zeměmi? Takové informace přinesl deník The New York Times. Podle něj je Česko za minulý týden v počtu nakažených na 100 000 obyvatel 2. na světě, hned za Andorrou a před Belgií. V počtu úmrtí na 100 000 obyvatel je Česko světově na 4. místě - před námi je Andorra, Argentina a Černá Hora.
Včera vydala skupina vědců z různých oborů pod záštitou rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka mimořádnou výzvu. Pod tu se podepsal například infektolog a hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal, datový vědec Petr Ludwig či prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Jan Konvalinka.
Podle jejich předpovědi se téměř jistě blíží přetížení zdravotního systému. U malých nemocnic v horizontu dní, u velkých v rámci týdnů. Pokud nedojde k dramatické změně chování, podle této prognózy může mít epidemie do konce roku 5 000 až 15 000 obětí:
stojí mimo jiné v prohlášení skupiny vědců. Podle neveřejné predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) se nemocniční lůžka do konce října naplní i při příznivém vývoji epidemie.
Podle té nejoptimističtější predikce bude do konce měsíce denně přibývat přibližně 7 000 nakažených. Nemoci jich podlehne tisícovka. Pokud se však naplní ten nejsmutnější scénář, na nemoc by mohlo zemřít až 1 755 lidí, nakažení by mohli přibývat tempem 22 000 za den.
Podle vědců je proto potřeba, aby lidé změnili své chování. Jedním z opatření, které navrhují, je osobní lockdown.
stojí dále v prohlášení výše zmíněné skupiny vědců. Pokud už člověk musí mezi lidi, měl by si nasadit roušku vždy uvnitř a venku v místech, kdy nemůže od ostatních udržet rozestup dva metry.
Praktická lékařka z Prahy 6 Ludmila Bezdíčková zdůrazňuje především to, aby lidé dodržovali izolaci i při samotném podezření, že by mohli být pozitivní. Při rizikovém kontaktu s nakaženým je pak potřeba zůstat 10 dní v karanténě i přes negativní test:
tvrdí Ludmila Bezdíčková.
Vzhledem k rekordnímu nárůstu nových případů dnes ministr zdravotnictví Roman Prymula zveřejnil "třívteřinovou výzvu", jejíž poselství je stručné a jasné:
Mimo hlavní proud se naopak staví vedoucí oddělení virologie Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě Hana Zelená. Kritizuje například plošné nošení roušek. Upozorňuje i na jejich rizika v podobě zhoršené cirkulace vzduchu pod rouškami, takže jejich nošení může být náročné například pro lidi s respiračními problémy. Ochrana před nemocí by podle ní měla být na osobní odpovědnosti každého člověka. Plošné testování bezpříznakových lidí podle ní nemá význam.
Jedním z hlavních problémů, které se k nemoci váží, je počet lidí, kteří potřebují lékařskou péči – počet lůžek by totiž podle prognóz nemusel stačit. Před třemi dny byla v Česku volná čtvrtina lůžek na ARO a JIP.
Dnes pak premiér Andrej Babiš prohlásil, že o víkendu chce začít stavět lůžka mimo nemocnice. Plánuje nákup 3 000 postelí, k tomu dalších 1 000 pro těžké případy. V sobotu začne výstavba lůžek například na pražském výstavišti Letňany, kde by jich mělo být 500. Ministr zdravotnictví Roman Prymula v úterý anoncoval, že pro pacienty s koronavirem, urgentní medicínu a neodkladnou péči se vyčlení až 10 000 lůžek.
Na přípravu nových lůžek pro pacienty s covidem-19 se pomalu připravuje i Nemocnice Na Bulovce. Celkem by jich mělo být až 228. Na JIP má nemocnice zatím zaplněných 13 procent lůžek, těch standardních je zatím plných 15 procent.