Faerské grindadráp: Humánní smrt neexistuje. Velryby jsou nahnány na souš a zabíjeny, míní ochránci zvířat

Faerský Grindadráp, známý více pod názvem “grindy”, je tradiční lov kulohlavců a delfínů. Jedná se o tradici, která na ostrovech existuje nejméně od roku 1584 a probíhá od konce května přes letní měsíce. Tento rok bylo při lovu usmrceno už na 500 delfínů a každoročně při něm zahyne kolem 800 zvířat.

Faerská vláda nicméně rybolov nemíní zastavit a argumentuje tím, že tato praxe je součástí kulturní identity Faerských ostrovů. Tvrdí, že lov velryb je proveden rychle a efektivně a zajišťuje zásoby potravy pro místní komunity. Obránci Grindadrápu také tvrdí, že se snaží minimalizovat utrpení velryb a pravidelně přezkoumávají postupy, aby byly co nejhumánnější.

Exkluzivní vila na prodej, Říčany u Prahy -, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

„Velrybářství je přirozenou součástí života na Faerských ostrovech. Mezinárodně je uznáno, že lov kulohlavců je u nás plně udržitelný,“

uvedl pro britský deník Metro Páll Nolsøe, mluvčí faerského ministerstva zahraničí a obchodu.

 „Tvrzení, že zvířata umírají humánní smrtí, je samo o sobě nesmysl, jelikož nic jako „humánní smrt“ neexistuje. Takový způsob lovu, kdy je velké množství zvířat na malé ploše ve stresu hnáno na souš, během čehož jsou postupně zabíjeni, není možné označit za nějak citlivé. Je třeba také uvést, že např. v roce 2021 se tato akce na Faerských ostrovech vymkla z kontroly, skončila masakrem více než 1400 živočichů, a i samotný zástupce pořádající organizace se od následků distancoval. Je třeba se proti této tradici jasně vymezit a co nejdříve zavést celkový zákaz podobných brutálních akcí,"

oponuje Robert Plicka, advokát a spoluzakladatel organizace "Hlas zvířat".

Otevřít v galerii (3)

Tradice je dlouhodobě předmětem kontroverze a kritiky ze strany ochránců zvířat i zahraničních organizací. Ochránci zvířat poukazují na to, že Grindadráp je krutá a zastaralá praxe, která způsobuje zbytečné utrpení velryb. Oponenti tvrdí, že ve světě, kde jsou k dispozici alternativní zdroje potravy, není lov velryb z důvodu obživy nezbytný a měl by být zcela zakázán. Protesty, petice a snahy o bojkot faerských výrobků jsou běžnými  formami vyjádření nesouhlasu s lovením.

„Delfíni, velryby i žraloci jsou stejně jako všechny druhy živočichů podstatnou součástí ekosystému, který je ale dlouhodobě likvidován nadměrným rybolovem – populace jednotlivých druhů se nestíhají obnovit, dochází k nevratným poškozením a samozřejmě přispívá k celkové změně klimatu. Dle vědeckých zpráv průmyslový rybolov snížil počet velkých mořských ryb na pouhých 10 % z jejich původního množství. Jedinou udržitelnou cestou je tak alternativní strava, která s sebou nepřináší žádné utrpení zvířat ani ekologické škody,"

komentuje Tereza Plicka, spoluzakladatelka organizace "Hlas zvířat".

Historie Faerských grindů

Historie Grindadrápu sahá až do dob vikinského osídlení Faerských ostrovů, tedy více než tisíc let zpět. Praktikováním si faeřané zajistili dostatek potravy a surovin v obtížných životních podmínkách. Zejména tuk byl vysoce ceněn nejen jako potravina, ale také pro možnost výroby oleje, který se používal na topení a pro další účely. 

Jak lov probíhá?

Samotný lov začíná tím, že lodě vytvoří půlkruh kolem hejna. Na signál velrybářského vůdce jsou do vody vhazovány kameny připojené k lanům, což nasměruje velryby ke stanovenému cíli - k pláži. Lov se uskutečňuje pouze tehdy, když je hejno kulohlavců poblíž pobřeží a když jsou příznivé mořské podmínky. Regulace upravuje způsob, jakým jsou velryby vyvrhovány na břeh. V minulosti, pokud se některé velryby samy nevyvrhly na pláž, byly často bodány tyčemi s ostrými háky na konci a následně byly vytlačeny na břeh. Kvůli obviněním z krutosti vůči zvířatům přešli velrybáři k používání tupých háků a vytahují velryby na břeh za dýchací otvory na hřbetu.

Tereza a Robert Plickovi pro pomoc zvířat

Pomoci zvířatům se Plickovi věnují už od roku 2013, kdy začali pomáhat útulkům i jiným spolkům na jejich ochranu. Plickovi hradili operace zraněných zvířat a snažili se pomáhat tam, kde bylo třeba. Čím více byli nápomocní zjistili, že je třeba začít bojovat s příčinou a ne následky. V roce 2018 tak založili spolek. A mají tak možnost efektivně měnit českou legislativu, co se týká práv zvířat. Jako jeden z úspěchů organizace je, podepsání novely trestního zákoníku v roce 2020, díky které budou navýšeny tresty za týrání. 

Otevřít v galerii (3)

Jaké případy nejčastěji řešíte?

Robert: Množírny a týrání psů a koček, týrání a nevhodné podmínky hospodářských zvířat, volně žijících zvířat, zkrátka odhalujeme a řešíme týrání všech zvířat. Také jsme řešili špatné zacházení se slony z cirkusu, deratizační firmou uvězněné ptáky ve zdi nebo třeba nelegální prodej nejen divokých a exotických zvířat. Vyšetřovali jsme i případ, kdy měl pán v bytě dva lvy, jiný zase pumu. V Česku jsme mimo jiného např. nejvíce výjimeční tím, kolik případů týrání zvířat denně řešíme a s jakou úspěšností a do toho měníme legislativu a bojujeme za práva těch, kteří svůj hlas nemají, proto musíme být my jejich hlasem, hlasem zvířat.

 

Je nějaký případ, který se vás osobně nejvíc dotkl?

 

Tereza: Mě se dotýkají všechny kauzy a u všech jsem vždy byla osobně. Není to tak, že bychom vyřizovali jen „papíry“ po té právní stránce, což i toto je šíleně náročné. Účastníme se i samotných zásahů, které jsou někdy dost psychicky i fyzicky náročné. A když pak případy končí nepotrestáním pachatelů, i když orgánům dodáme veškeré důkazy, tak je to pro nás hrozná bezmoc. Ale většinu kauz dotahujeme do úspěšného konce, což nás těší, i když to stojí obrovské množství času a financí.

 

Otevřít v galerii (3)

 Další kontroverzní rituály spojené s lovem a zpracováním zvířat

• Inuité v Arktidě provádějí lov tulenů pro získání masa, kůže, tuku a dalších surovin. Tuleni jsou důležitým zdrojem potravy a materiálů pro Inuity a lov je často spojen s tradičními rituály a obřady.

• V některých částech Afriky stále praktikují lov divokých zvířat. Tyto rituály jsou spojeny s kulturními tradicemi a často mají sociální význam pro místní komunity.

„Obhajování praktik spojených s utrpením zvířat tradicemi je zcela jistě překonané – jako příklad můžeme použít španělskou koridu, v českém prostředí pak fiakristy, kteří pro účely zisku zneužívají koně, ti jsou při této turistické zábavě nuceni pracovat v centru Prahy, nebo jinde v České republice, přičemž zcela prokazatelně trpí. Jistě se shodneme na tom, že v dnešní době již zneužívání, utrpení a týrání zvířat nemá s tradicemi, ani kulturou jako takovou nic společného. Ostatně to lze demonstrovat na postupných změnách ve společnosti, kdy se standard ochrany zvířat neustále zvyšuje, z poslední doby uvádíme např. zákaz zvířat v cirkusech, zákaz kožešinových farem, zákaz již zmíněných koňských povozů nebo naši novelu trestního zákoníku, která obecně přísněji trestá týrání zvířat a která míří na množírny a jiné nevhodné chovy zvířat,"

dodává Robert Plicka na konci rozhovoru pro LP-Life.

Díky práci Roberta a Terezy bylo od roku 2013 zachráněno na stovky zvířat. V současnosti organizace potřebuje nejvíce finanční prostředky a zaměstnance na plný úvazek, aby stíhali řešit mnohem více případů týrání. A ve větším rozsahu bojovat za ty, kteří se bez "Hlasu zvířat" bránit nemohou. Jako svůj cíl chtějí ukončit utrpení všech zvířat na světě a přesvědčit populaci o benefitech rostlinné stravy, která je z hlediska ochrany životního prostředí a zvířat jedinou trvale udržitelnou a soucitnou cestou.

Zdroj: Wikipedia.cz, Idnes.cz, Hlaszvířat.cz, vlastní dotazování