Top hledané
Výsledky (0)
Nově vydaná Statistická ročenka zohledňuje Covid-19 v mnoha ohledech

NATVRDO: Hrubý domácí produkt 2020 zaznamenal nejhlubší propad za dobu existence samostatného státu

Radek Polák
06. prosince 2021
+ Přidat na Seznam.cz
4 minuty čtení
Zdravotníci u nás začali boj s pandemií loni na jaře.

Vývoj v Česku ovlivnila loni koronavirová pandemie ve velkém. Koronavirus dopadl loni podle statistiků na většinu oblastí života. Výdaje na ošetřovné kvůli pandemii stouply o 9,4 na výsledných 11,4 miliardy korun. Jak potvrzuje právě vydaná Statistická ročenka Českého statistického úřadu, mělo to dopad jak na život a ekonomiku společnosti, tak především na zdravotnictví. Snížil se ale i třeba počet svateb.

Zátěž na veřejné výdaje

Čísla statistiků ukazují, že hrubý domácí produkt zaznamenal v uplynulém roce nejhlubší snížení za dobu existence samostatného státu. Reálně propadl hned o 5,6 procenta. Deficit veřejných financí se pak prohloubil o astronomických téměř 340 miliard korun. Kvůli protipandemickým opatřením se totiž rozpočtové výdaje navýšily hned o 18,8 procenta.

Na ošetřovné stát loni vydal o 9,7 miliard korun více než v roce 2019. Za nárůstem stojí jak vyšší počet případů, tak úprava podmínek vyplácení ošetřovného vzhledem k mimořádným vládním opatřením v souvislosti s epidemií onemocnění covid-19.

Otevřít v galerii (4)
Člověk držící tabulku s grafem.
Člověk držící tabulku s grafem.Zdroj: Pixabay

Tlak na finance způsobený pandemií ukazuje i další číslo. Zatímco v roce 2019 bylo ošetřovné vyplaceno každý měsíc v průměru 46 tisícům osob, loni byl tento měsíční průměr, zahrnující i měsíce před mimořádnými opatřeními, již na téměř 105 tisících osob!

„V roce 2020 výdaje na ošetřovné skokově vzrostly na 11,4 miliard korun a oproti roku 2019 dosáhly více než šestinásobku. V rámci výdajů na dávky nemocenského pojištění tvořilo ošetřovné doposud 4–5 % celkových výdajů, ale v roce 2020 představovalo již více než pětinu,“ 

potvrdila LP-Life Markéta Pištorová z odboru statistik rozvoje společnosti Statistického úřadu.

Funkcionalistická vila na prodej, Praha-západ
Funkcionalistická vila na prodej, Praha-západ, Okolí Prahy

Ošetřovné je běžně vypláceno za maximálně 9 kalendářních dnů. V roce 2020 však tato podpůrčí doba při uzavření školských zařízení trvala po celou dobu mimořádných vládních opatření. 

Výše ošetřovného činí standardně 60 % denního vyměřovacího základu. Po dobu platnosti mimořádných vládních opatření v roce 2020 80 % denního vyměřovacího základu.

V roce 2020 mohly osoby samostatně výdělečně činné, které běžně na ošetřovné nárok nemají, požádat v rámci výzev Ministerstva průmyslu a obchodu o dotaci ve smyslu ošetřovného po dobu trvání mimořádných vládních opatření.

I výdaje na dávky nemocenského pojištění se kvůli nemoci minulý rok výrazně zvýšily. Konkrétně o 42 procent, což bylo v přepočtu 16 miliard korun. Celkově dosáhly na více než 55 miliard. Příjmy z pojistného na nemocenské pojištění kvůli tomu převýšily o 21 miliard. Meziročně nejvíce vzrostly výdaje na ošetřovné, a to o 9,7 miliard.

Otevřít v galerii (4)
Pacient u lékaře.
Pacient u lékaře.Zdroj: Freepik

Kdo umíral nejčastěji?

Kvůli covidu přinesla tentokrát Statistická ročenka i některé novinky. V kapitole zaměřené na obyvatelstvo jsou nově i údaje o zemřelých na toto onemocnění. V části o zdravotnictví jsou pak uvedena data za laboratorně potvrzená onemocnění, počet zemřelých a případy hospitalizace převzaté z Informačního systému infekční nemoci.

Otevřít v galerii (4)
Člověk držící zapálenou svíčku v dlaních.
Člověk držící zapálenou svíčku v dlaních.Zdroj: Pixabay

Publikace uvádí, že na covid loni zemřelo 10 539 lidí, což bylo nejvíce ze všech sledovaných nemocí. Pro srovnání: na infarkt to bylo 3 642, cévní nemoci mozku 7 552 a nemoci dýchací soustavy 8 290 z nás.

Hospitalizovaných bylo na koronavirus 732 143 lidí, jak statistici v ročence tvrdí. Nejvíce jich bylo ve věku od 40 do 49 let. Jednalo se o 154 115 pacientů. Lidí ve věku od 50 do 59 let bylo 118 167. Mezi 30 až 39 lety bylo hospitalizovaných 109 754 lidí. Naopak nejméně bylo evidováno u seniorů starších 80 let, a to 35 426. U dětí do 9 let to bylo 36 070 pacientů. Jen mírně více nakažených bylo žen. Celkově jich bylo 382 330. Mužů bylo necelých 350 tisíc.

Otevřít v galerii (4)
Koronavirus dopadá i na starší věkové skupiny. Ruce.
Koronavirus dopadá i na starší věkové skupiny. Ruce.Zdroj: Freepik

Vir měl vliv i na počet svateb

Jak ale čísla statistického úřadu ukazují, pandemie měla negativní dopad třeba i na počet nových sňatků. Po roce 2013, kdy počet sňatků dosáhl historicky nejnižší hodnoty 43,5 tisíce, jich totiž v dalších letech postupně přibývalo. Až do minulého roku, kdy se tento progres zastavil. Nejvýraznější propad nastal na jaře, kdy pandemie začínala. Naopak často se lidé ženili, koronaviru navzdory, především v sobotu 10. 10.. To totiž proběhlo hned 1 800 svateb.

Hodnověrnost uveřejněných dat obhajuje předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.

„Údaje ze statistických ročenek nám umožňují účinně porovnávat data z období krizí s daty předkrizovými. Aktuální turbulentní situace nám také naplno ukazuje, jak jsou důvěryhodná a kvalitní statistická data důležitá pro odpovědné rozhodování,“ 

uvedl.

Pandemie postihla většinu oblastí života u nás. Nejvíce asi právě zdravotnictví a ekonomiku. Z následky se bohužel potýkáme i v současnosti. A bude ještě dlouho trvat, než se situace zlepší.

TVRDÉ ČÍSLO: 732 143

Tolik lidí bylo v loňském roce hospitalizovaných s koronavirem, jak statistici v ročence tvrdí

Zdroje: Český statistický úřad, vlastní dotazování

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze