Darija Pavlovičová o StarDance i herectví: nikdy jsem nechtěla být herečkou. Teď jsem na sebe pyšná

14. října začíná další ročník populární taneční soutěže StarDance a vy budete její nejmladší účastnicí. Proč jste do toho šla? Co od soutěže očekáváte?

Šla jsem do toho, protože jsem chtěla tančit. Chyběl mi tanec a nějak mi chyběl pohyb celkově. Původně jsem od toho očekávala, že budu mít lepší disciplínu, pravidelný pohyb a všechny tyhle věci. A postupně se to překlenulo k tomu, že si to chci hlavně užít na sto procent a trávit čas s moc fajn lidmi, kteří tam jsou.

Vaším tanečním partnerem bude Dominik Vodička, který se ve StarDance objeví už potřetí a má za sebou dokonce celkové vítězství z roku 2019, kdy tančil s herečkou Veronikou Khek Kubařovou. Vyhovuje vám jeho vedení? A sedli jste si po lidské stránce?

Sedli jsme si moc dobře. Dominik je hrozně šikovný a taky je fajn člověk s velkou empatií. Dokáže se velmi dobře vcítit do druhého a umí skvěle vést. V hodinách se mi hodně přizpůsobuje, ale zároveň ví, co dělat a co nedělat. Je to fajn.

Jako malá jste se věnovala baletu. Bude to vaše konkurenční výhoda?

Balet jsem dělala do svých devíti let. Což už je hodně dlouhá doba a nevím, jestli z toho v mém těle zůstalo něco, co by mi teď pomohlo. Možná i ano, třeba ve standardu. Ale jinak si nemyslím, že by to mělo nějakou velkou hodnotu.

Jak probíhají taneční tréninky? Je to náročné nebo vám to jde samo? A je nějaký tanec, který vám vůbec nejde?

"Tréninky probíhají tak, že první půlhodinu se rozcvičujeme a protahujeme, protože svaly bolí a je to potřeba. A zbylé tři a půl hodiny se snažíme tancovat, tancovat a tancovat. Je to pořád náročnější a náročnější. Tělo musí být stále v pozoru - všechno pořád zapnuté a fungující. Ze začátku jsem měla problém s cha-chou, potom s jivem a teď se sambou. Takže s latinou napříč. Ale po čase se to vždy zlepší. Najdu si k tomu cestu a když už mi to jde, přijde zase nový tanec a začínáme všechno od začátku,"

popsala pro LP-Life éterická herečka Darija Pavlovičová.

Začátek soutěže se rychle blíží. Jste nervózní? A pokud ano, jak s tím bojujete?

Jsem z toho každým dnem víc a víc nervózní. Když to ale přirovnám k míře nervozity, kterou jsem měla z různých věcí třeba před půl rokem, tak si myslím, že to zvládám mnohem lépe. Snažím se uklidňovat právě tím, že si to chci hlavně užít, že o nic nejde a lidé prostě dělají chyby. A i když se mi něco nepovede, tak je to v pořádku.

A teď přejdeme trochu i k vašemu osobnímu životu…

Proč jste se rozhodla stát se herečkou?

Já vlastně nevím. Je to hrozně zajímavá profese, která se umí dotknout spousty témat. Je to hodně vnitřní práce se sebou samým a psychikou. Já jsem původně chtěla studovat psychologii a přišlo mi, že je to slučitelné s dramatickým kroužkem. Pak přišla konzervatoř. Herectví mě hrozně baví. Ta práce je pro mě nesmírně zajímavá. Tak asi proto.

Byl to váš dětský sen nebo třeba přání rodičů?

Rodiče mě k tomu nevedli, ale vždycky mě ve všem, co jsem chtěla dělat, podporovali. Jako malá jsem si nikdy nepředstavovala, že budu herečka. Ale myslím, že bych na sebe byla pyšná, kdybych ve svých deseti letech věděla, že budu dělat to, co dělám. 

V úterý jste navštívila premiéru nového československého filmu Úsvit. Jak se vám to líbilo?

Líbilo se mi to moc. Je to krásně zpracovaný a natočený film. Já jsem teď s režisérem Matějem Chlupáčkem, Majou Hamplovou a Miro Šifrem točila seriál pro Českou televizi. A po zhlédnutí jejich filmu jsem na ně byla hrozně hrdá. Myslím si, že je to snímek, na který určitě stojí za to jít.

Máte vysněnou filmovou nebo divadelní roli? 

Nemám. Nemám přímo vysněnou konkrétní roli, ale mám ráda role, které mají hloubku a jsou dobře napsané,

vysvětluje Darija Pavlovičová.

Jste zadaná?

Ne.

Hledáte někoho?

Nehledám. Podle mě věci a lidé přijdou ve chvíli, kdy mají přijít.

Mluvíte česky, anglicky, rusky a francouzsky. Prozradíte nám nějaký tip, jak se učit efektivně? 

Určitě dívat se v tom daném jazyce na filmy s titulky. Nebo začít s českými titulky a pak přejít na titulky v cizím jazyce. Ideálně si najít kamarády mluvící tím jazykem, který se chci naučit. A pak chodit na nějaké lekce nebo kurzy.

Jak byste oslavila vítězství ve StarDance?

Vzala bych všechny svoje kamarády a šla někam na tancovačku. 

Zdroj: vlastní dotazování, csfd.cz

Prodej luxusního mezonetu 4 + 1, Praha, Praha 5

Zobrazit nemovitost

Prodej secesní vily, Praha východ - 609m, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost