Hlad po zlatu roste. Nákupy hlásí ČNB i drobní investoři, ti však mohou lehce naletět
Finanční trhy jsou v posledních měsících poznamenány budováním bezpečnostních rezerv a nákupy zlata, které zůstává pro řadu investorů stále především ztělesněním stability. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Naše centrální banka má aktuálně ve svých rezervách už skoro 90 tun tohoto drahého kovu. Do dvou let by to mělo být o 10 více. Proč je o zlato takový zájem?
Analýzy České národní banky ukázaly, že pokud bude ve svých devizových rezervách držet přibližně 100 tun zlata, sníží se volatilita jejího hospodářského výsledku. Ten bude díky tomu méně citlivý na výkyvy na finančních trzích. Uvedeného cíle by měla dosáhnout nejpozději do dvou let.
Za dob guvernéra Jiřího Rusnoka se přitom banka mohla opřít o zásoby ve výši, která jen mírně přesahovala 10 tun. Ještě v roce 2019 ve své výroční zprávě uváděla, že tuto komoditu nepovažuje za optimální nástroj pro držení devizových rezerv moderních centrálních bank. Podle Rusnoka bylo tehdy zlato z pohledu výnosnosti nezajímavým aktivem.
Své nejlepší chvíle zlato pravděpodobně zažilo v letech 1979 a 2008, kdy nejistota způsobená světovými krizemi způsobila doslova investiční šílenství. Jeho cena tehdy vyletěla strmě vzhůru. Podobně tomu bylo i v průběhu koronavirové pandemie, která na začátku roku 2020 zachvátila doslova celý svět.
Guvernér na zlato sází
Zlato nyní pod vedením Aleše Michla nakupuje Česká národní banka na mezinárodních trzích, zejména pak v Londýně. Místní Loco London Precious Metals Market patří k největším a nejstarším trhům svého druhu na světě. Většina zlata z rezerv je také bezpečně uložena právě zde, odkud je snadno obchodovatelné na světových trzích.
„Zlato je výborné pro velké portfolio. My máme obrovské portfolio a zlato má nulový korelační koeficient k akciím, to znamená, že velmi dobře ošetřuje riziko vůči akciím,“
prohlásil guvernér Michl před dvěma roky v rozhovoru pro server SeznamZprávy.
Naše centrální banka také čas od času zlato půjčuje formou depozita ostatním centrálním bankám, což generuje úrok. Podle jejího tvrzení slouží zlato v rezervách nejen jako důležitý nástroj diverzifikace, ale navíc také k ražbě zlatých pamětních mincí a má tak symbolickou hodnotu, protože nákupy zlata obnovují tradici československého „zlatého pokladu“. Část celkového objemu je proto také uložena i v budově České národní banky v Praze.
Zájem posiluje i ve světě
Celkový objem světové poptávky po zlatu v prvním pololetí mírně posílil, uvádí Report Světové rady pro zlato. Jen ve druhém čtvrtletí nakoupily centrální banky skoro 290 tun tohoto drahého kovu. Například Čína, kde se k nákupům uchylují nejen domácnosti, ale hlavně tamní centrální banka, poptává žlutý kov už 23 měsíců v řadě. Snaží se tak omezit závislost na americkém dolaru. Běžní lidé tak zase hledají bezpečnější místo pro úspory v době útlumu realitního trhu a slabých výnosů dalších investic.
Podle výzkumu Světové rady pro zlato až třetina světových centrálních bank hodlá své zlaté rezervy ještě zvýšit. Motivem, proč banky a investoři sahají po zlatu, zůstávají dlouhodobě stejné, diverzifikace rezerv centrálních bank a průmyslové využití stříbra a role zlata jako uchovatele hodnoty v období ekonomické a geopolitické nejistoty.
Podle analytiků lze navíc v budoucnosti očekávat další růst hodnoty tohoto drahého kovu. Důvodem je dlouhodobě zvýšená inflace, rostoucí státní dluhy a vysoká cena práce. To může vyvolat další zvýšený zájem o tento drahý kov.
Pozor na podvodníky
Co hraje při výběru zlata hlavní roli? Jednak je to jeho gramáž, původ slitku, certifikace i důvěryhodnost prodejce. Důležitá je také konečná cena a informace o tom, za jakých podmínek lze předmět v budoucnu prodat.
„Pokud prodejce zdůrazňuje především výjimečný design, omezený počet kusů nebo limitovanou edici, ale neposkytuje jasné informace o obsahu zlata, je namístě zvýšená opatrnost. Varovným signálem může být i nátlak na rychlé rozhodnutí nebo tvrzení, že jde o jedinečnou investiční příležitost, která už se nebude opakovat,“
vysvětlil v tiskové zprávě ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek.
To ale rozhodně není jediné riziko, před které může být zájemce postavený. Lidé se někdy totiž také mohou nevědomky upsat k opakovaným nákupům.
„Běžnou praktikou je zasílání nevyžádaných zásilek rovnou s výzvou k platbě. Další spočívá v automatickém zařazení zákazníka do takzvaného sběratelského servisu. Spotřebitel si například objedná první zásilku mincí, ale pokud následně výslovně neodmítne další dodávky, prodejce mu začne automaticky posílat další,“
upozornila Lucie Korbeliusová ze společnosti dTest.
Zdroje: autorský text, ČNB, Světová rada pro zlato, Zlaté rezervy
