- CZ
- EN
- SK
Ivan Jonák: Přerostlé a nebezpečné dítě devadesátých let
Ivan Jonák na sebe uměl dobře upozornit. O jeho klubu Discoland Sylvie v té době slyšel snad každý. Kontroverzní postava devadesátých let, kterou probudil seriál Devadesátky, na sebe uměla dobře upozornit a možná i proto se setkala s úspěchem, který jí mnozí záviděli.
Bývalý černý taxikář a vekslák. Jeho kariéra začala po 17. listopadu 1989. Měl mnoho kontaktů z minulosti, které se mu hodily. S pomocí svých známých v roce 1992 založil legendární klub Discoland Sylvie.
Disco, večírky a krásné ženy
Taneční klub se stal záhy populárním místem pro nejvlivnější osobnosti té doby. Scházeli se tu politici, zpěváci, policisté, ale i zločinci. Svým hostům Jonák servíroval od občerstvení přes luxusní alkohol, kvalitní hudbu až po striptýz. Díky své povaze, popularitě a hlavně penězům se začala o Jonáka zajímat spousta krásných žen a Jonák jim rozhodně neodolával. Užíval si zkrátka všeho, co mu život nabízel.
„Ivan Jonák pro mnohé, které dodnes fascinuje, ztělesňoval to, po čem řada lidí v devadesátých letech vědomě či nevědomě toužila. Tedy rychlé zbohatnutí, drahá auta, krásné ženy, okázalý životní styl,“
řekl pro LP-Life psycholog Daniel Štrobl.
Extravagantní styl
Svůj život na vysoké noze dával okázale najevo. S jeho jménem si každý vybaví typický účes 80. a 90. let, takzvaný mullet, kterému se v našich krajích říkalo „na Jágra“. Mafián měl v oblibě také luxusní oblečení. K jeho nejoblíbenějším kouskům patřil bílý oblek a ve skříni měl takových hned dvacet stejných kusů. A samozřejmě nezapomínal ani na zlaté šperky. Na jeho rukou se běžně leskla spousta zlatých prstenů a na krku viselo několik zlatých řetězů. Zkrátka okázalost za každou cenu.
„Současně svým vystupováním tomu všemu dával přídech upocenosti, trapnosti a kýče. Tím vlastně pomáhal těm, kterým se zbohatnout nepodařilo, racionalizovat si svůj neúspěch a lépe se vyrovnat s tím, že nezbohatli, nejezdili těmi krásnými auty a neohromili okolí svým majetkem,“
vysvětlil pro LP-Life psycholog Daniel Štrobl.
Výstřední mazlíčci
Aby na sebe Ivan Jonák upozornil ještě více, pořídil si několik nezvyklých mazlíčků. Nejznámějším byl zřejmě medvěd Míša, kterého s oblibou venčil v pražské Stromovce. A vlastnil ještě krokodýla Kubu. Toho zase krmil z ruky masem.
Jonák jako herec
V roce 1993 natočil režisér Vít Olmer snímek Nahota na prodej. Kromě známých herců, jako například Lukáše Vaculíka nebo Jiřího Krampola si v něm zahrál sám sebe discokrál Ivan Jonák.
„Potkal jsem ho na schodech v bílém obleku, černé košili, ověšeného zlatými řetězy kolem krku. Okamžitě jsem věděl, že bosse mafiánů musí hrát jedině on. Žádnému českému herci přesvědčivého mafiána neuvěříte,“
prozradil LP-Life režisér Vít Olmer.
Bizarní fotky a pozornost médií
Bývalý majitel Discolandu Sylvie ochotně pózoval fotografům a rozdával rozhovory médiím na potkání. Byl rád středem pozornosti. Během devadesátých let tak vzniklo několik známých fotografií. Každý si vybaví bizarní snímek, na kterém Jonák v jedné ruce drží zbraň a ve druhé miminko. Známá je také fotografie z pražského centra. Na ní dělá Jonák reklamu svému podniku v Mercedesu s polonahými ženami.
Nájemná vražda
Jonák si užíval života, byl na výsluní. Vlastnil 30 % Discolandu. Dalších 30 % vlastnila jeho žena Ludvika a 40 % Helmut Huger. Jenže manželka Ludvika chtěla společně s Jonákovým společníkem náhle Discoland prodat. A to se Jonákovi samozřejmě nelíbilo. Rozhodl se proto jednat a objednal si vraždu své ženy, která byla 7. dubna 1994 na pražském sídlišti Petrovice skutečně zastřelena.
„Já jsem si nebyl od počátku, kdy jsem ho hájil, jistý, jestli za tu vraždu odpovídá Jonák sám. Motivaci se Jonákové zbavit mohli mít minimálně tři lidé. Mohl to být Helmut Huger, který chtěl získat své peníze zpět, mohl to být samozřejmě Jonák a mohl to být samozřejmě někdo jiný,“
uvedl před lety jeho bývalý obhájce Josef Lžičář.
Dvakrát unikl smrti
Po dvou měsících od smrti manželky Ludviky chtěl někdo zabít i Jonáka. Pod jeho autem vybuchla výbušnina, která vůz poškodila, ale Jonákovi se jako zázrakem takřka nic nestalo. Následující den zase na něho neznámý útočník vystřelil. Podnikatel na poslední chvíli stačil otočit hlavou a kulka tak „jen” proletěla jeho tvářemi namísto spánků. Jonák přišel o zuby, ale zůstal naživu. Dodnes tento čin nikdo nevyšetřil.
Za vraždu manželky dostal 18 let
Ivan Jonák byl nakonec v roce 1996 za vraždu manželky odsouzen na 18 let vězení, sám ale až do konce svých dní tvrdil, že si její vraždu nikdy neobjednal. Na jeho straně stála i dcera. Ve vězení maloval a jeho obrazy lze charakterizovat jako něco mezi pop artem a kýčem. Do jednoho z nich - panoramatu Hradčan - se mu podařilo prosadit klub Discoland. Začal psát také knihu a scénář k filmu, který chtěl po návratu z vězení natočit.
„Nepřál bych nikomu, aby se sem dostal. Docela mě šokujou ti hlupáci, kteří tvrdí, že se tady máme výborně. Tak to není pravda,“
řekl v jednom z rozhovorů z vězení Ivan Jonák. Z vyměřeného trestu si nakonec odseděl 13 let. Na svobodu byl propuštěn v dubnu 2014.
Osamělá smrt v chudobě
Po propuštění z vězení vedly jeho první kroky na hrob své exmanželky. Postupně začal pracovat na tom, aby probudil svou zašlou slávu. Chtěl vrátit na výsluní svůj Discoland Sylvie, ale to se mu nepovedlo. Těžko se smiřoval s tím, že ztratil prestiž a z jeho podniku zbyla jen zchátralá budova. Těžko se smiřoval také s realitou všedních dnů. Za 13 let se mnohé změnilo.
„Přijde mi, že je všude víc lidí. A každý běhá s mobilem! Lidi se už nebaví. Já jsem byl na striptýzu a tam měli všichni u huby mobil! Snad se na ty holky ani nekoukali,“
řekl krátce po svém návratu z vězení Jonák.
„Ivan Jonák zamrzl v devadesátkách. Nic jiného, než to, co dělal před svým uvězněním, neuměl a nic jiného mu nepřinášelo užitek. Proč by se měl snažit o něco nového. Pokusil se navázat tam, kde přestal, tím jediným, co uměl, ale protože se doba změnila, selhal. Selhal tak, jako strojvůdce parní lokomotivy, který se pokusil řídit Pendolino,“
řekl pro LP-Life psycholog Daniel Štrobl.
Svobody si Ivan Jonák moc neužil. Po necelých dvou letech zemřel 24. února v osamění. Na vině byly zdravotní komplikace.
Zdroje: vlastní dotazování, ctidoma.cz, wikipedie, blesk.cz
