Do politiky šel kvůli Zemanovi. Nechci po volbách skončit v bahně uprostřed asijského cirkusu, říká poslanec Lacina

Proč jste se dříve vůbec rozhodl, že půjdete do politiky?

Možná se mi to v hlavě mlelo už dlouho. Ale prvotním impulsem, který si vybavuji, bylo vítězství Miloše Zemana nad Karlem Schwarzenbergem v prezidentských volbách v roce 2013. Miloš Zeman v kampani lhal, jak když tiskne, a já si řekl, že takovým lidem nemůžeme tuhle zemi nechat. Poprvé jsem tedy někam reálně kandidoval až ve svých 44 letech, ale rovnou jsem se stal místostarostou Prahy 6 a o osm let později už jsem byl poslancem, místopředsedou klubu a taky místopředsedou vládní strany. Předesílám ale, že ve veřejném prostoru se pohybuji už 35 let: nejdřív jako novinář, později jako televizní producent, scenárista a režisér a taky provozovatel řady populárních pražských kaváren. Takže jsem měl nastřádaný mimořádný sociální kapitál, s nímž pracuji dodnes.
 

Co se vám v uplynulém volebním období jako poslanci ve Sněmovně podařilo?

Mým tématem číslo jedna bylo zvýšení nezávislosti médií veřejné služby – České televize a Českého rozhlasu, a především nastavení jejich trvale udržitelného financování. Obojí se díky malé a velké mediální novele povedlo, ačkoliv jsem jako parlamentní tahoun tématu neměl ve vládě „našeho" ministra, nýbrž reprezentanta koaličního partnera ze SPOLU, pana ministra Baxu. Zásadním způsobem se podařilo také zlepšit podmínky pro audiovizuální průmysl, transformovat Státní fond kinematografie na Státní fond audiovize, zvýšit pobídky pro zahraniční produkce a historicky poprvé podpořit i vývoj videoher, tedy gaming, v němž jsme utajenou velmocí. Byla by chyba tohle odvětví nepodchytit a nepodpořit. A jako třešničku na dortu se nám, společně s panem profesorem Balašem, podařilo na poslední chvíli dostat do nového trestního zákoníku dramatické snížení trestů za domácí pěstování konopí, na což odborná veřejnost čekala bez nadsázky několik desetiletí. Z tohoto úhlu pohledu považuji své čtyřleté působení ve sněmovně za mimořádně efektivní. A navzdory velmi tíživé atmosféře jsme si mezi pražskými poslanci Starostů vytvořili mimořádně příznivé mikroklima, takže se to nakonec dalo docela dobře přežít.

Prodej luxusního bytu 5+kk, Staré Město - 213, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Současně s tím jste radním v Praze 6. Jak se dají obě funkce skloubit?

Musím zdůraznit, že ještě před minulými volbami do sněmovny jsem přešel do režimu „neuvolněný radní". Kultuře, sportu a bezpečnosti se věnuji zhruba dva dny v týdnu stejně jako dřív, protože v minulém období jsem měl v Praze 6 na starosti ještě rozsáhlou agendu majetkové politiky, která mě vytěžovala především a kterou jsem předal kolegům. Systém podpory kultury a sportu jsem na radnici nastavil v roce 2015 a myslím, že funguje zcela nadstandardně. Zeptejte se klíčových aktérů. Můj typický víkend v září vypadá většinou podobně: sobota dopoledne Farmářské trhy na Kulaťáku, pak zahájení výstavy o Jiřím Menzelovi v Písecké bráně na Hradčanech, zahájení Opery v Šárce a večer na Štvanici na techno na Komiks. V neděli přes den Turnaj králů v parku Maxe van der Stoela a večer porada klubu zastupitelů, kterému předsedám. Žiji hodně veřejný život.

Jak moc je podle vás odlišná celostátní a komunální politika?

Komunální politika na úrovni stotisícové městské části, jakou je Praha 6, je určitě pestřejší a zábavnější. Pořádáme opravdu hodně akcí, kterých se osobně účastním a některé, jako třeba Festival ambasád, jsem osobně rozbíhal. K tomu samozřejmě řešíme velké strategické projekty, jako jsou krytý bazén na Petynce, velké kulturní centrum ve 4. kvadrantu Vítězného náměstí, novou Léčebnu dlouhodobě nemocných v Ruzyni, novou budovu Polikliniky v Břevnově, dostavby školek a škol a samozřejmě dopravní stavby, jako jsou dostavba Pražského okruhu, nebo železniční spojení mezi Hlavní nádražím, Letištěm Václava Havla a severozápadním okolím hlavního města, k nimž máme také co říci, protože z něj přes nás denně dojíždějí do Prahy desetitisíce lidí. V komunální politice lidi vidí odvedenou práci a „očichají si vás zblízka", takže ta pozice má pro mě velkou váhu. V komunálu si taky žádná strana nedovolí umístit svého nejrespektovanějšího politika jinam než do čela kandidátky, protože by si všichni ťukali na čelo. Celostátní politika je víc odosobněná a ve svém každodenním průběhu určitě míň zábavná, ale zase vykazuje vysokou míru relevance. Já jsem se našel postupně v obou oblastech. Mám k nim také respekt. A oddávat můžu od 1. ledna 2024 nejen jako obecní zastupitel, ale i jako poslanec.

S jakými tématy a proč vůbec jdete do letošních voleb?

Se svými tradičními tématy, protože chci, aby se v téhle zemi bezpečně a svobodně, takže dobře žilo. Tedy obrana demokratického vývoje a institucí státu, podpora nezávislosti médií veřejné služby a svobodných médií obecně. Podpora kultury a sportu ve všech jejich podobách. A přijetí eura jako kotvy k Západu. To myslím na jednoho člověka úplně stačí.
 

Jak hodnotíte současnou předvolební kampaň?

Léto jsem vnímal jako rozmarné, střižené bizarní bitcoinovou kauzou. Protože jsem prošel řadou komunálních, krajských i parlamentních kampaní a většinu z nich jsem i osobně řídil, vím, že publikum se nažhaví na volby tři týdny až měsíc před dnem D a teprve v tu chvíli začne být lačné po informacích. Do té doby je to trochu házení hrachu na zeď. Jinými slovy: v létě jsem točil na sítě krátká videa o místech, která mám v Praze nejraději anebo je považuji za pozoruhodná, a šetřil jsem síly do finiše na ulici.
 

Kdybyste v letošních volbách neuspěl, dokážete si představit, že byste se vrátil k práci, kterou jste dělal předtím?

Kdybych se nedostal do poslanecké sněmovny, obrátil bych svou pozornost k ostatním rolím, které i v tuhle chvíli vykonávám. Primárně určitě k Praze 6, protože tady je řízení radnice a městské části prostě radost. Ale protože jsem vzděláním politolog a mediální stratég a umím počítat i predikovat, myslím, že se to letos nestane. Rád bych naopak zopakoval osobní výsledek z minulých voleb, v nichž jsem překonal 26 tisíc preferenčních hlasů a z 5 tisíc kandidátů do sněmovny jsem byl 12. nejlepší.
 

Proč by podle vás měli jít lidé letos k volbám?

Na to je velmi jednoduchá a srozumitelná odpověď: Protože v tom, co si zvolíme, budeme muset další čtyři roky a možná i déle všichni žít. A já bych se nerad ocitl ještě letos v normalizačním bahně uprostřed asijského cirkusu.

Zdroje: autorský text, rozhovor