- CZ
- EN
- SK
Jaroslava Rezlerová: Králem na trhu práce je nyní zaměstnanec. Může si diktovat podmínky a firmy to vědí
Ze všech stran stále silněji zaznívají hlasy, že se nám rozjíždí finanční krize. Spolu s tím vnímá snad již každý, že posiluje inflace, panují obavy z rozšiřující se, u nás dosud nikdy nepociťované – energetické chudoby. Není divu, že tedy lidé začínají přemýšlet i o tom, co všechny tyto faktory udělají s pracovním trhem.
„Myslím, že na pracovním trhu se zásadního zlomu obávat v nejbližší době nemusíme. U nás totiž máme tak nízkou nezaměstnanost, že bude trvat pravděpodobně několik let i v případě vážnějších otřesů, než tady budou velké počty lidí, co budou marně hledat práci,“
vyvrací obavy generální ředitelka největší personální společnosti v ČR, Jaroslava Rezlerová.
Zatím stále dobrá situace na trhu práce je proto nakloněná k tomu, aby zaměstnanci hledali lepší pozice, šli do rizika změny zaměstnavatelů. Hledají, kde se budou mít lépe, kde dostanou lepší podmínky. Přesto je důležité neztratit úplně ostražitost a případnou změnu zaměstnavatele pečlivě zvážit.
„Roztáčí se již poměrně hodně inflační spirála i ve mzdách, v některých oblastech se značně navyšují, což může být motivace ke změně. Důležité je ale, aby si budoucí zaměstnanec zjistil, jaký ten zaměstnavatel, kam zvažuje přejít, je, jak se chová,“
doporučuje Jaroslava Rezlerová.
Pomůckou, která může být užitečným nástrojem v rozhodování, je třeba web Atmoskop. Ne všichni zaměstnavatelé ho sice mají rádi, protože zaměstnanci stávající i minulí jsou někdy k poměrům ve firmě značně kritičtí, ale alespoň zlomek pro vytvoření obrazu firmy může představovat.
„Je třeba si uvědomit, že firmě musí záležet na tom, aby byli zaměstnanci spokojení. Protože dnešní trh práce znamená, že králem na něm je kandidát, který se o práci uchází. To je třeba si uvědomit. Proto některé, zatím spíše větší,. firmy natáčí se zaměstnanci krátká videa o tom, jak to u nich chodí. Cílem je přilákat další zaměstnance. Je určitě dobré se na to podívat, pokud to ta firma nabízí. Pro řadu lidí je stále více důležité, aby se dobře cítili v pracovních podmínkách, mezi kolegy. A někdy i za cenu toho, že zvolí nižší výdělek,“
pokračuje šéfka největší personální firmy u nás, v jejímž čele stojí již dvě desítky let.
Jistým signálem toho, že se však situace na trhu práce začíná zvolna měnit, je podle Rezlerové fakt, že firmy sice nepropouští, ale začaly již méně nabírat nové pracovníky.
Home office – patří mu budoucnost?
Pandemie koronaviru donutila v uplynulých dvou letech řadu zaměstnavatelů k tomu, aby umožnili práci v režimu home offce. Nyní se vedou diskuze, do jaké míry je nutné, aby lidé – samozřejmě u typu práce, u které je to možné – docházeli do kanceláří a firem a trávili tam většinu pracovního dne a týdne.
„Řada firem již dnes uplatňuje poměr dva plus tři nebo jeden plus čtyři – míněno pracovními dny v týdnu. Znamenají rozdělení toho, kdy zaměstnanci vykonávají práci doma a kdy dochází do firmy. Pracovní místa jsou již velmi často sdílená, takže nároky na prostory se zmenšily. Myslím, že k návratu stavu před pandemií již nedojde. Ale samozřejmě, všichni jsme slyšeli v tomto směru vyjádření Elona Muska – ne každý zaměstnavatel je s tím ztotožněn,“
domnívá se Rezlerová. (Pozn. red. Elon Musk tvrdě vyžaduje účast zaměstnanců v budovách firmy, jinak jsou propouštěni).
Podle ní už tlak vedení firem na to, aby lidé všechny dny vykonávali práci pouze v budovách jejich společností, bude oslabovat. Zaměstnanci to totiž nebudou chtít akceptovat.
Otázkou pro nejbližší budoucnost zůstává však to, jestli avizovaná blížící se energetická krize nakonec zaměstnavatele nepřinutí změnit názor a nenastavit preference místa výkonu práce jinak. V tuto chvíli zatím převládá názor, že co nezredukovala pandemie, tam již nějaké zásadní změny asi očekávat nelze.
Budou-li dopady zvyšování cen energií však skutečně tak fatální, jak se ozývá i z úst některých expertů, může se stát aktuální otázka toho, zda by neměli zaměstnavatelé lidem pracujícím v režimu home office pomáhat hradit alespoň částečně energie, teplo. Koneckonců, v době pandemie to navrhovala i některá politická uskupení.
„Protože pro práci z domova je nezbytné připojení k internetu, myslím si, že by na něj asi zaměstnavatel mohl částečně přispívat. Jinak ty snahy ale nepokládám za nutné. Nemyslím si navíc, že by vše na trhu práce měl regulovat zákon,“ říká ředitelka ManpowerGroup.
Budoucnost zaměstnávání a efektivita vzdělávání
Podle Rezlerové patří budoucnost stále víc flexibilnějším formám zaměstnávání. Významnou roli v tom sehraje i robotizace, která se nezpomalí ani avizovanou krizí. Lidem podle mínění současných expertů na pracovní trhy nic jiného prý ani nezbývá.
„Repetitivní práce zaměstnance nebaví, firmám tak brzy nezbyde nic než ji nahradit roboty,“
předvídá pro příští roky Rezlerová. Samozřejmě to ale prý bude znamenat, že lidé přejdou na jiné typy práce, ne, že jim roboti práci vezmou.
S otázkou budoucnosti je úzce propojeno i vzdělávání dětí a generace, která bude vstupovat na trh práce v dalších letech. Trend rodičů, kteří za každou cenu nutí děti studiu na gymnáziích či následně vysokých školách humanitního zaměření, i když k tomu mnohdy dítka nemají ani předpoklady, ani chuť, by měl oslabit. Mělo by k tomu vést pochopení, že ne vždy je předpokladem dobrého pracovního uplatnění vysoká škola.
„Je to téma, které by se mělo řešit na úrovni škol, rodičů, politiky, celé společnosti. Rodiče nejsou dostatečně informováni o tom, kde mohou pro své děti také najít dobrou profesní budoucnost a lpí tak často na něčem, co není efektivní. Přitom je třeba říci, že právě humanitní obory vystudované na vysokých školách mají nyní už menší možnost uplatnění než ještě před 10 lety..,“
konstatuje dále ředitelka Rezlerová.
Na závěr je asi na místě se ptát na to, jak by měl být zaměstnanec/jedinec připravený do dalších let. Co by měl rozvíjet, aby pro něj byla situace na trhu práce příznivá.
