Karel Havlíček: kosmetické úpravy ve stavebnictví nestačí, změna musí být zásadní
Růst stavební výroby v Česku trvá od konce roku 2024. Týká se zejména pozemního stavitelství. Současně s tím poslanci v září schválili novelu stavebního zákona, která má podle předkladatelů proces přípravy stavebních projektů zrychlit. O tom, jak ještě více rozhýbat bytovou výstavbu a dostupnost bydlení zlepšit hovořili zástupci vlády, developerů, architektů a měst a obcí na setkání, které proběhlo 9. září.
V prvním letošním pololetí byla podle dat Českého statistického úřadu u nás zahájena výstavba necelých 23 tisíců bytů, což je meziročně o téměř 40 procent více.
V metropoli bylo na konci června v nabídce přibližně 6 450 nových bytů, což je podle podle statistik společností Central Group, Skanska a Trigema nejvíce za posledních více než 10 let. Hlad po novém bydlení přitom zůstává stále velký. Za první pololetí se jen v hlavním městě prodalo podle stejného zdroje přibližně 3 750 nových bytů.
Silnou poptávku dokládá rovněž vývoj na hypotečním trhu. Banky a stavební spořitelny poskytly během prvního pololetí v celém Česku nové hypotéky v objemu téměř 216 miliard korun, což je meziročně o 66 miliard více.
Novela stavebního zákona
Zářijový summit dostupného bydlení a stavebního rozvoje, který pořádal odborný think-tank Iniciativa pro dostupné bydlení, ústy ministra obchodu a průmyslu Karla Havlíčka vysvětlil, jaké naděje se vkládají do schválené novely stavebního zákona.
„Nemůžeme dělat jen kosmetické úpravy. Musí to být změna zásadní. Je to východisko legislativní struktury,“
vysvětlil ministr a dodal:
„Poté, co dotáhneme stavební zákon, začneme vyrovnávat nabídku s poptávkou. Doteď jsme nebyli schopni kvůli povolovacím řízením rychle stavět. Máme tady přitom firmy, co chtějí stavět a peníze, které do toho mohou plynout. V momentu, kdy Česká národní banka přestane zvedat úrokové sazby, můžeme do toho vstoupit třeba i tím, že zadotujeme mladým rodinám jejich bydlení.“
Jeho slova doplnila vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního práva Hana Landová.
„Novela stavebního zákona se snaží velmi výrazně omezit putování po úřadech. Jednotlivá řízení se sloučí do jednoho. Zákon není ušitý na míru konkrétním firmám.“
reagovala tak současně na kritiku. Už předtím totiž Landová vysvětlovala, že by neměla být spojována pouze s developery, přestože v minulosti pracovala pro společnost Finep.
„Norma má být návodem a snadnou cestou pro ty, kteří naplní zákonné podmínky, aby se s tím zbytečně dlouho netrápili a nečelili letitým obstrukcím. Takže každému stavebníkovi, ať jím je obec, kraj, stát, vy, já, anebo firma, každému jde na ruku. A stavebník může být i Správa železnic,“
vysvětlila v rozhovoru pro CNN Prima News v červenci.
Změnit se musí i další normy
Na summitu dále vystoupil prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
„Nestačí jen znovelizovat stavební zákon. Je třeba změnit i další zákony, které s tím souvisí. Potřebujeme probudit stavební sektor, aby pomáhal ekonomice růst. Současný systém rozpočtového určení daní způsobuje, že obce nemají téměř žádnou motivaci, aby na svém území postavily bytový dům,“
podotkl k tomu Zajíček.
„Stavebnictví se stává čím dál sofistikovanějším oborem. Potřebujeme proto také spolupráci se zahraničím. Pokud nevytvoříme pro investory atraktivní prostředí, mohlo by to vést k poklesu. Aktuálně přitom stavebnictví představuje až 10 procent hrubého domácího produktu,“
doplnil šéfa komory místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.
Předseda České komory architektů Jan Kasl popsal současnou proměnu celého oboru, která je s tím spojena.
„Budeme si muset zvyknout, že nebudou na každý dům architektonické soutěže. Budou se více uplatňovat třeba i modulární stavby. I typizace může být pěkná,“
řekl.
Lidí ve stavebnictví je málo, nahrazují je zahraniční pracovníci
Dalším aktuálním tématem diskuse byl nábor nových pracovníků pro celý sektor stavebnictví.
„Okamžitá pomoc, aby neubývalo lidí ve stavebnictví, spočívá v tom, že v něm dělají také zahraniční pracovníci. Odšpuntovali jsme problém kvót. Dlouhodobějším řešením je pak oblast technického vzdělávání. Zahájili jsme proto také projekt Technické Česko. Prvním krokem je obnova pracovního vyučování na školách od roku 2028. Dále začínáme připravovat projekt základních technických škol. Jsou to školy se zvýšeným zaměřením na polytechnickou výuku. První pilot je v Českých Budějovích. Dále se jedná o projekt spolupráce škol s konkrétními firmami. První vlaštovkou je spolupráce s Českou zbrojovkou. Stát bude zároveň dále finančně podporovat vybrané vysoké školy. Nesmím zapomenout ani na proces zjednodušování oblasti norem, které stavební obor ovlivňují,“
popsal ministr Havlíček kroky, jež by měly vést podle vlády ke zlepšení situace.
Pro český stavební trh je totiž charakteristický nedostatek pracovní síly. Loni pracovalo podle dat Českého statistického úřadu ve stavebnictví 215 tisíc osob a velkou část z nich tvoří zahraniční pracovníci.
Zdroje: autorský článek, Český statistický úřad, CNN Prima News, Central Group, Skanska a Trigema, Iniciativa pro dostupné bydlení
