České stavebnictví zasáhla koronavirová krize. Klesají počty dokončených bytů
Koronavirová krize přibrzdila české stavebnictví. Index stavební produkce tři roky za sebou rostl, kvůli situaci kolem nákazy covid-19 však za posledních sedm měsíců stavební produkce meziročně klesla o 5,7 procenta. Nejnovější informace zveřejnil v pondělí Český statistický úřad.
„Na začátku roku 2020 stavební produkce rostla. Jejím tahounem bylo inženýrské stavitelství. Od dubna se ale v datech začaly projevovat důsledky epidemie a s ní spojeného nouzového stavu,“
uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. Stavebnictví navíc nepřálo ani počasí, letošní červen byl nejdeštivějším za posledních 60 let.
Pozemní stavitelství, tedy výstavba domů, bytů a kanceláří, se snížilo o 8,3 procenta. Inženýrské stavitelství, kam spadá zejména výstavba dopravní infrastruktury, zatím za tento rok stouplo jen o 2,3 procenta.
Zlom k lepšímu nepřinesly ani prázdninové měsíce!
„Nejnovější data za červenec letošní bilanci nevylepšila a poměrně velký pokles nastal v obou segmentech. Zatímco pozemní stavitelství svůj pokles zpomalilo, inženýrské se propadlo nejvíce v letošním roce,“
dodala vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ Petra Cuřínová. Podle Cuřínové chybí zahraniční pracovníci, vázne také poptávka v důsledku administrativní nepřipravenosti staveb.
Klesají také počty dokončených bytů - mezi lednem a červencem se v meziročním srovnání dokončilo o 7,4 procent bytů méně. Nejhorší byl přitom duben, kdy se počet dokončených bytů oproti minulému roku snížil téměř o třetinu (32,5 procent).
Statistici však vidí naději na obrat. Pozitivní zprávu představuje zásoba povolených staveb. Orientační hodnota stavebních povolení sice od ledna do konce července meziročně klesla o 0,6 procenta, nicméně v červenci se již situace začala zlepšovat - statistiky ukazují, že se hodnota stavebních povolení zvýšila o více než pětinu.
Česká republika si navíc nevede špatně ani v kontextu zbytku Evropské unie, je dokonce mírně nadprůměrná. Největší propad naopak zaznamenaly Itálie a Francie, nejlépe naopak krizi ustálo Rumunsko a Srbsko.
