Krajní pravice vyhrála volby v Německu poprvé od dob Hitlera. Rozhodoval postoj k migraci

Téměř třetinu všech hlasů získala AfD ve volbách do zemského sněmu Durynska, které proběhly o víkendu a naplnily se tak predikce, že anti-migrantská strana je v zemích bývalé Německé demokratické republiky (NDR) na vzestupu. 

Konkrétně AfD získala v Durynsku 32,8 % hlasů, druzí křesťanští demokraté (CDU) získali jen 23, 6 % podílu voličské podpory. Úspěšná byla AfD i v Sasku se ziskem, 30,6 % na druhém místě za CDU s 31,9 %. Propadly naopak strany současné spolkové vládní koalice vedené kancléřem Scholzem. Sociální demokraté a Zelení jen těsně dosáhli na vstup do zemských sněmů v obou zemích.

Prodej pasivního domu 5+1, Praha 9 - 184, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

Strany s extrémisty nechtějí vládnout, lidé demonstrují proti fašismu

Voličské výsledky však pro AfD zdaleka neznamenají cestu k exekutivním funkcím. Ostatní strany se kolem krajní pravice chystají vybudovat "firewall" prostřednictvím vládních koalic do níž nebude AfD připuštěna.

Úspěchy krajně pravicové strany vzbuzují velké emoce ve společnosti. Ve městech proti straně demonstrují dlouhodobě davy lidí. Jedním z motivů protestů je odmítání fašismu a nacismu po traumatu druhé světové války v Německu (viz úvodní foto). Právě vítězný lídr AfD v Durynsku Bjorn Höcke, musel soudu zaplatit několikrát pokutu v řádech deseti tisíců eur za šíření nacistických hesel jako "Lebensraum" (životní prostor) nebo Deutschland über Alles (Německo nade vše).

Kontrarozvědka stranu také sleduje kvůli podezření z extrémismu. AfD se proti tomuto jednání odvolala k soudu, ale neuspěla. Tajné služby členy strany tak nadále mohou sledovat a odposlouchávat kvůli podezření z extrémismu a podvratné činnosti.

"Při projevu prezidenta Zelenského v Bundestagu zůstala prázdná sedadla poslanců AfD a Svazu Sáry Wagenknecht. To je asi ta základní informace pro úvahy o tom, jestli jsou to hodnotoví konzervativci nebo pátá kolona Ruska,"

poukázala na síti X bývalý ministr financí Ivan Pilip. 

Ruské peníze šly do AfD přes Prahu

AfD totiž ve svém programu kritizuje německou pomoc Ukrajině bránicí se ruským agresorům. Kromě pasivního odporu v bundestagu byla také odhaleno napojení některých straníků na ruské penězovody. Především šlo o poslance českého původu Petra Bystroně, který inkasoval peníze od lidí z Putinova okruhu, jak informovala také česká BIS, jelikož peníze Bystroň od Rusů přebíral v Praze.

"Německá krajní pravice zaznamenala největší volební úspěch od druhé světové války, když podle odhadů zvítězila v nedělních regionálních volbách na východě země. Triumf protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) v regionu, který byl během studené války pod kontrolou komunistů, je obrovskou ranou pro německý politický střed,"

hodnotí např. server Politico.eu volby jako velký zlom v politice našeho západního souseda. 

Němci u volebních uren řeší migraci, vláda deportuje Afgánce

Příčinou těchto volebních preferencí je také anti-migrantská rétorika AfD. Migrační politiku při tom mění i současná vláda Olafa Scholze. Ta aktuálně prohlásila počátek vracení afgánským migrantů, kteří mají problém s trestnou činností zpět do země.

Dojde tomu poprvé od roku 2021, kdy se v Afghánistánu dostal k moci zpět Tálibán. Německá vláda neudržuje s Tálibánem diplomatické styky, deportaci zprostředkuje Katar s nímž má Německo dobré obchodní vztahy.

Politici opoziční CDU/CSU, úspěšní v proběhlých zemských volbách, požadují zamezení přijetí jakýchkoliv azylantů z Afganistánu, toto zpřísnění však Scholz odmítl. Příští rok čekají Německo celostátní spolkové volby a vzhledem k vývoji preferencí má současná vládní koalice jen malou šanci na úspěch.

Zdroj: politico.eu, x.com, seznamzpravy.cz, aktualne.cz, ct24.ceskatelevize.cz, autorský článek