Slovenské celebrity se pyšní modrou krví: Slavné rody, královské dvory i rodinná tajemství
Slovenský showbyznys ukrývá několik takových osudů. Zatímco někteří umělci objevili šlechtické kořeny až díky pečlivému pátrání v rodinných archivech, další mají v rodokmenu významné osobnosti slovenské kultury. A pak jsou tu také příběhy, v nichž se skutečné historické dokumenty prolínají s rodinnými legendami.
Slovenský showbyznys ukrývá několik takových osudů. Moderátor Oliver Andrásy pátral po svých předcích až do 16. století, Iveta Malachovská se o šlechtické minulosti rodiny dozvěděla od svého dědečka a herec Štefan Bučko má mít předka, jehož příběh sahá až do dob uherského krále Bély IV. Herec Peter Batthyány se zase hlásí ke kořenům významného uherského aristokratického rodu. Zajímavé příběhy však nekončí u šlechtických titulů. Herečka Petra Polnišová zná rodinnou legendu o hudebníkovi, který měl působit na dvoře Marie Terezie. Zpěvačka Mária Čírová má zase v rodokmenu příbuzenskou vazbu na skladatele Eugena Suchoně. A herecká legenda Božidara Turzonovová dokazuje, že noblesa a aristokratické vystupování nemusí automaticky souviset se šlechtickým původem.
Oliver Andrásy: Rodinné pátrání odhalilo nečekané šlechtické kořeny
Moderátor a bavič Oliver Andrásy si dlouho myslel, že má v žilách krev slavného šlechtického rodu Andrássyů. Jenže samotná shoda jmen v historii nic nezaručuje – jasno přineslo až pátrání po vlastním původu. Když se dal do sestavování rodokmenu, přišel na to, že dědeček z otcovy strany vlastně pocházel z rodiny Basilidesů. Ti sice šlechtici skutečně byli (titul jim podle historických pramenů udělil už Leopold I.), ale s rodem Andrássyů neměli nic společného, píše Pluska.sk.
„Částečně mám modrou krev, nechal jsem si udělat rodokmen,“
prozradil Andrásy v minulosti.
Historické bádání ho zaujalo natolik, že se při hledání rodinných vazeb dostal až do 16. století. Zajímavostí je, že pátrání po předcích pro něj neskončilo jen u jmen a dat. Na základě popisu historického erbu si nechal vytvořit také vlastní rodový erb. Rodinná minulost se tak pro něj stala nejen zajímavým objevem, ale i způsobem, jak lépe poznat příběh svých předchozích generací.
Příběh Olivera Andrásyho zároveň připomíná, že šlechtické kořeny nemusí zůstat v rodinném povědomí po celá staletí. Někdy je odhalí až dokumenty, které dokážou propojit současnost s dávno zapomenutými generacemi.
Iveta Malachovská: Dědeček jí odhalil rodinné tajemství
I známá televizní moderátorka Iveta Malachovská se může pochlubit rodinným příběhem, který sahá hluboko do minulosti. Na rozdíl od lidí, kteří se o svých předcích dozvídají pouze z vyprávění, jí při pátrání pomohl dědeček. Ten se dlouhá léta zajímal o rodinnou historii a systematicky zaznamenával jednotlivé členy rodiny do rodokmenu. V medializovaných informacích se zmiňuje také rok 1479, píše Báječná žena.
U tohoto údaje je však zapotřebí historické opatrnosti. V dostupných popisech se objevuje také jméno Leopolda I., který vládl až v letech 1658 až 1705. Rok 1479 proto nelze bez dalšího ověření spojovat s jeho rozhodnutím. Jde o důležitý detail, který by bylo potřeba prověřit přímo v rodinné listině nebo v archivním záznamu. Samotná moderátorka přitom svůj původ nepovažuje za důvod k nadřazenosti. Urozený rodokmen podle ní člověka automaticky nedělá lepším než ostatní.
„Nemám pocit, že mám něco navíc nebo že jsem jiná než ostatní. Mám ušlechtilou povahu a silné sociální cítění, ale nemyslím si, že k tomu musí být člověk šlechticem,“
vyjádřila se v minulosti.
Její slova vystihují podstatu podobných příběhů. Historické dokumenty mohou objasnit, odkud rodina pochází, ale o charakteru člověka rozhodují především jeho skutky.
Štefan Bučko: Předek měl zachránit život uherskému králi
Rodinná historie herce a recitátora Štefana Bučka se podle médií pojí s jedním z nejvýznamnějších středověkých panovníků Uherska. V jeho rodokmenu se totiž traduje příběh jako z historického románu: v roce 1263 měl Bučkův prapředek zachránit králi Bélovi IV. život při lovu. Panovník mu za to z vděčnosti daroval majetky a léno.
Takový královský dar znamenal ve středověku zásadní zvrat. Půda a s ní spojená privilegia dokázaly rodině okamžitě zvednout společenský status a zabezpečit ji na celé generace dopředu. Doba, do níž tato rodinná legenda spadala, byla navíc sama o sobě divoká. Béla IV. vládl v 13. století a jeho panování poznamenal především pustošivý mongolský vpád (1241–1242), po kterém musel zemi doslova postavit znovu na nohy a masivně opevnit.
Samotný herec však údajně nevyrůstal s pocitem, že by mu šlechtický původ měl zajišťovat zvláštní postavení. V rodině se o tomto tématu podle jeho slov příliš nemluvilo. Otec se obával, aby se děti příliš nesoustředily na slávu předků místo vlastních hodnot.
„Doma se o tom mluvilo jen velmi málo, náš otec si to vůbec nepřál,“
uvedl Bučko v minulosti.
Výchova se podle něj orientovala spíše na sounáležitost, úctu ke kultuře a odpovědnost. To je ostatně odkaz, který má význam i bez ohledu na to, zda rodinná historie začíná u královského dvora, nebo u obyčejné rodiny.
Peter Batthyány: Jeho příjmení se spojuje s významným uherským rodem
Herec Peter Batthyány patří k osobnostem, u kterých se šlechtická minulost zmiňuje už v samotném rodinném jméně. Podle jeho vlastních vyjádření pochází z otcovy strany z rodu Batthyányů, který patřil mezi významné aristokratické rody historických Uher. Jeho babička měla zase pocházet z rodiny Széchényiů, známé především v maďarských dějinách. Rod Batthyányů se ve střední Evropě proslavil politickým, vojenským i společenským vlivem. Jeho členové zastávali významné funkce a vlastnili rozsáhlé majetky. Mezi nejznámější osobnosti patří Lajos Batthyány, první uherský předseda vlády během revolučního roku 1848. Za svůj vzor ho považuje i současný maďarský premiér Péter Magyar a zmiňuje ho ve svýh projevech.
V případě Batthyányho se jeho původ v médiích uvádí jako součást rodinné historie. Herec se přitom v minulosti vyjádřil, že slavní předkové pro něj nepředstavují důvod k osobní hrdosti bez vlastních zásluh.
„Zatím jsem ještě nic mimořádného nedokázal, abych mohl být hrdý i sám na sebe. Až na mě budou hrdí všichni kolem, potom budu spokojený,“
řekl.
Jeho postoj je sympatickým kontrastem k představě, že urozené jméno automaticky znamená úspěch. I když člověk zdědí zajímavou rodinnou historii, vlastní hodnotu si musí vybudovat sám.
Petra Polnišová: Rodinná legenda ji spojuje s dvorem Marie Terezie
U herečky Petry Polnišové se příběh o předcích liší od ostatních. Nejde totiž o potvrzený šlechtický rodokmen, ale o rodinné vyprávění, které má neobvyklou historickou zápletku. Její otec jí údajně říkal, že v rodině měli romského předka. A ne jen tak ledajakého, píše portál Život.
„Můj tatínek, dokud ještě žil, mi tvrdil, že jsme měli cikánského předka, a odtud mám prý tolik energie. Nikdy jsem se tím ale nezabývala,“
přiznala herečka v minulosti.
V dalším vyprávění se objevila ještě zajímavější informace. Podle rodinné legendy měl být její předek romským primášem na dvoře Marie Terezie. Primáš je vedoucí hudebník v tradiční lidové nebo romské kapele, který často přebírá i úlohu sólisty. Romští hudebníci měli ve střední Evropě dlouhou tradici a jejich umění si získalo přízeň i ve vyšších společenských kruzích. Je však třeba zdůraznit, že příběh o Polnišové předkovi zůstává rodinnou legendou. Bez historických dokumentů nelze potvrdit, zda skutečně působil na dvoře panovnice.
Zajímavou symboliku získal tento příběh v roce 2017. Petra Polnišová si zahrála v historickém televizním miniseriálu Marie Terezie, mezinárodní koprodukci Slovenska, Česka, Rakouska a Maďarska v režii Roberta Dornhelma. Ztvárnila v něm hraběnku von Graben. Herečka se tak ocitla v projektu z prostředí panovnice, k níž se podle rodinné tradice váže také příběh jejího předka. Ačkoliv nešlo o potvrzení rodinné legendy, shoda okolností je pozoruhodná.
Co vlastně znamená „MODRÁ KREV“?
Pojem modrá krev se tradičně používá k označení šlechtického nebo aristokratického původu. V minulosti mohlo šlechtictví přinášet majetek, společenské výhody, přístup k panovnickému dvoru či možnost zastávat významné funkce. Rozsah privilegií se však lišil podle období, země a konkrétního titulu. Dnes má podobný rodokmen především historický a genealogický význam. Samotné příjmení nestačí k prokázání příbuzenství a ani rodinná legenda není automaticky historickým faktem. Nejspolehlivějším důkazem jsou matriky, šlechtické listiny, archivní záznamy a další dokumenty, které dokážou propojit jednotlivé generace. Právě proto jsou příběhy slovenských celebrit tak zajímavé. V některých případech se opírají o rodinné dokumenty, v jiných o vyprávění předků a někdy jde spíše o propojení s významnými osobnostmi kultury než o aristokratický původ. Jedno mají společné: ať už se jejich předkové pohybovali na královských dvorech, zachraňovali panovníky, věnovali se hudbě nebo jednoduše předávali dalším generacím své hodnoty, rodinná historie dokáže odhalit příběhy, o kterých by se jinak možná nikdy nedozvěděla.
Zdroj: autorský text, Žena.sk, Pluska.sk, Život.sk, Báječná žena, STVR, Rádio Slovensko, Plus Lekáreň
