Na férovku: Reforma Fialovy vlády může znamenat dřívější odchod do penze. I mrtví můžou někomu odpracovat důchod

Komise pro spravedlivé důchody vznikla už za Jurečkovy předchůdkyně Jany Maláčové z dnes zesnulé strany ČSSD a mj. přinesla první ostruhy známosti ve veřejném prostoru Danuši Nerudové (STAN), která byla její předsedkyní. Slovo spravedlivý mělo tentokrát znamenat, že nikdo na své penzi nebude brán na hůl.

Spravedlnost měla být aplikována na penze žen, které jsou statisticky nižší než u mužů, vdovské důchody nebo na dřívější odchody do důchodu pro náročné profese. Rozhodně se komise neměla zabývat (ne)spravedlností směrem k tomu, že lidé s vyššími příjmy posílají na důchodový účet více peněz v poměru k tomu, kolik dostanou zpět.

Prodej luxusního rodinného domu na Praze 6, Praha 6

Zobrazit nemovitost

I mrtví můžou odpracovat důchody

Komise se rovněž příliš nezabývala tím, že OSVČ posílají na důchodové účty podstatně méně než zaměstnanci v poměru k tomu, kolik dostanou zpět. Už vůbec se komise nezabývala tou nejpalčivější otázkou. Kde na penze vzít peníze ve vztahu k negativní demografické křivce.

Tato otázka pro změnu pálí současnou vládní garnituru. Jelikož se voličům špatně vysvětluje, že nárok na penzi budou mít v pozdějším věku, než současní penzisté, a tak nabídla šalamounské řešení. Odchod do penze se bude vázat na průměrnou délku dožití. 

"Mnohem lepší by bylo říct dopředu, že v příštích 20 letech, od roku 2031, se bude zvyšovat (hranice odchodu do penze) pro každý ročník o měsíc. Když nastane nějaká situace jako přírodní katastrofa nebo pandemie, tak lidé, kteří přežijí, jsou potom nelogicky nespravedlivě zvýhodněni tři nebo šest let, protože klesne střední délka života. A bude to mít nespravedlivé dopady na lidi, kteří se v té době budou blížit do důchodu, oproti těm, kteří přijdou o tři roky později,"

citovala ČTK ekonomku Janu Matesovou, podle ní totiž není spravedlivé jít do penze dřív jenom proto, že zrovna probíhá katastrofa jakou byla např. pandemie covidu-19.

Situace totiž do hry s výpočtem odchodu do důchodu přináší novou proměnou. Pokud nějaká katastrofa povede k masivnímu úmrtí obyvatelstva, jako např. přes 30 000 obětí koronaviru, klesne průměrná naděje na dožití a lidé půjdou dříve do penze.

Tento benefit jim "odpracují" jejich zesnulí současníci, takovouto penzijní (ne)spravedlnost jsme tady ještě neměli. Na covid-19 umírali ve velké většině případů velmi staří lidé. Jenže z historie víme, že jiné nakažlivé nemoci mohou mít smrtelný dopad klidně na nejmladší generace, které mají podobně jako staří lidé specifický imunitní systém a ten může jiný virus obejít. Pak by naděje na dožití klesla ještě více než v bezprecedentních letech covidových uzávěr.

Klimatické rozmnožování

"Paní Matesové si vážím, čísel padni komu padni taky. Ale mluvit o přeživších katastrofy jako o "nespravedlivě zvýhodněných" není nejlepší framing. Kdyby se strašení katastrofami spíš vymazalo z klimatického žalu mladých, pro nějž nechtějí mít děti, udělalo by se pro důchody víc,"

kontroval ekonom Petr Bartoň s tím, že hledat v katastrofách spravedlnost a ještě k tomu tu důchodovou, může být obtížné.

Je spravedlivé získat ekonomickou výhodu za "předčasné" úmrtí někoho jiného, jak je skálopevně přesvědčena reforma Fialovy vlády? Jak už je patrné, spravedlnost je v podání všech zmíněných aktérů spíše jakousi terminologickou obezličkou pro ekonomické aspekty penzí.

Pokud budou katastrofou postiženi jen lidé penzijního věku, stát na penzích pochopitelně ušetři. Pokud ale budou postiženi na životech především mladí lidé, např. ve válce, tak výrazněji klesne naděje na dožití a zároveň ubydou plátci sociálního pojištění a celá reforma bude mít přesně opačné důsledky, než je její současný účel (tj. ušetřit).

Zkrátka hra s predikcí budoucnosti je vždycky nejistá a vsadit na jednu kartu je naivní. Naivnější je už jenom se domnívat, že lidé se nerozmnožují v dostatečné intenzitě z toho důvodu, že je jim přílišné klimatické vedro.

Zdroje: x.com, ČTK, autorský článek, komentář