Na férovku: Fiala v kampeličce jako užitečný idiot. Špatná vizitka pro premiéra, ale i pro jeho konkurenci

Vraťme se k tomu, proč libozvučné slůvko "kampelička" vzbuzuje v současné debatě samo o sobě podezřelé konotace. Během ekonomické transformace naší země vznikala družstva, kam lidé vkládali peníze, jelikož po pádu komunistického režimu se v Česku ještě neetabloval bankovní sektor jak ho známe dnes.

Koneckonců několik současných bank vzniklo transformací právě z družstevních kampeliček (např. Fio banka nebo Creditas). To byl osud těch úspěšných. Jenže ve stínu dějin jsou také ti neúspěšní.

Prodej slunného bytu 3+kk, Praha 2 - 104, Praha 2

Zobrazit nemovitost

Dědictví z časů Václava Klause

Řada kampeliček se totiž také stala obětí devadésátkového tunelování, kdy někteří členové družstev dokázali vklady svých kolegů využít prostřednictvím netransparentních úvěrů, které v řadě případů nebyly nikdy splaceny a kampeličky tak krachovaly a poroučely se na smetiště dějin i s vklady drobných střadatelů.

Shodou okolností tento systém nese rukopis jistého Václava Klause a jím prosazovaného rychlého přechodu na tržní hospodářství bez existence dostatečného právního rámce. Proslul také výrokem, že nezná žádné čisté a špinavé peníze. Václav Klaus totiž byl v 90. letech dvakrát premiérem a předsedou strany známé pod zkratkou ODS. Shodou okolností je to strana jejímž je předsedou i současný premiér. 

Kampelička kde měl, už nemá, vklad Petr Fiala dostala už v minulosti pokutu od ČNB, vzhledem k tomu, že nedodržuje pravidla proti praní špinavých peněz. Peníze v ní ukládali také poněkud podezřelí lidé, jako Aleš Kohoutek, bývalý člen Krejčířova gangu.

Zkrátka situace se začala pěkně zašmodrchávat a posunuje Petra Fialu, svého času symbolu obrody zkorumpované ODS minulých let, do stínu machinací, které by jako z oka vypadly mýty opředenému rozkrádání země v 90. letech. Sám Fiala v kostce argumentuje tím, že o ničem neví, prostě tam uložil nějaké peníze a zapomněl o tom informovat tak, jak mu ukládá jako veřejnému činiteli zákon.

Pravdu se nejspíš nedozví? Asi nikdo

"Kampelička plná příběhů. Opozice hodlá Fialovo opomenutí vytěžit na maximum. No myslím, že jediný, kdo tu cokoli neslavně “těží”, je pan premiér Fiala. V nejlepším případě z totální naivity a neznalosti svého nejbližšího politického okolí. Snad si tam uložil rodinné úspory jen jako užitečný i.,"

reagoval v komentáři na síti X investor a podnikatel Michal Šobr na mediální analýzu celé investigace kolem kampeličky.

Pokud by premiér skutečně mluvil pravdu, na důvěryhodnosti mu to nepřidá. Šéf výkonné moci celého státu neví, kam dává peníze? Nebo na radu nějakého šíbra se klidně zapojí do "družstva" s podezřelými lidmi a ani u toho nehne brvou? Řada nejasností, které jsou aktuálně rovněž zahaleny mlhou podobně jako u tunelování kampeliček během ekonomické transformace. Pravdu se v obou případech dost možná už nikdy veřejnost nedozví. Pokud vezmeme vážně Fialovo vysvětlení, tak se stal oním "užitečným idiotem", pokud by jím nebyl, stojí v docela smrduté stoce.

Věrohodnost nás netrápí

Opozice se premiéra na detaily na půdě Sněmovny pochopitelně dokazuje. Připomeňme si, kdo je současnou opozicí. V první řadě Andrej Babiš. Jeden z nejbohatších lidí země, který ke svým majetkům přišel rovněž díky ekonomické transformaci, kdy se z agenta StB a člena komunistické strany rychle proměnil v kapitalistu, jenž maximalizuje svoje zisky.

Dodnes jsou mlhou zastřeny některé aspekty toho, jak vznikal jeho Agrofert. Těžko se věří vysvětlení samotného Babiše, že mu na privatizační obchody půjčil jeho kamarád z dob švýcarských středoškolských studií, který je už náhodou po smrti a k věci se nevyjádří.

Opoziční lídr by mohl během sněmovní debaty povykládat o tom, jak to tenkrát fungovalo a možná by to přineslo nové světlo i do kauzy s kampeličkou. Přijímat seriózně kritiku ve věcech ekonomických přešlapů je obtížné, když neochvějný šéf strany kritiků má za sebou kromě zmíněných privatizačních otazníků kauzu s korunovými dluhopisy nebo neoprávněné dotace na Čapí.

Proto svědomití politici odstupují z funkcí, když na ně padne stín podezření. Berou totiž svým stranám věrohodnost. Příznivci šéfa vlády stejně jako šéfa opozice, však mohou zůstat v klidu, ani jeden rozhodně ústup z politiky neplánuje. Ztráta věrohodnosti je netrápí. Voliči, kteří by si věrohodné politiky přáli, jsou v menšině, tak proč se s tím obtěžovat.

Zdroje: e15.cz, twitter.com, irozhlas.cz, autorský text, komentář