Na férovku: Konec Fialovy neviditelné ministryně. Vládní prioritní valčík měla tančit na metru čtverečním

Už její personální nominace do čela nově zřízeného ministerstva budila rozpaky. Když se rodila vláda brněnského profesora Fialy, rychle vzbudila pozornost plejáda akademických titulů řady novopečených ministrů.

Od prof. Válka, přes doc. Beka k dr. Bartošovi. Vědu a výzkum však dostala na starost agilní politička, která se sice vypracovala ze středočeského komunálu do role agilní poslankyně, ovšem její profesní minulost je vědeckému světu opravdu hodně vzdálena, což docela kontrastovalo.

Pronájem luxusního bytu, 3+kk, Praha, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Rezortu není potřeba rozumět, důležité je být agilním politikem

Politik, ani v čele ministerstva, nemusí být expertem v rezortu, který řídí. Expertní činnost zde provádějí experti a nejrůznější úřednici. Pokud je v čele ministerstva zkušený politik, který umí přesvědčovat jak své kolegy ve vládě, tak ve straně a pak vše ještě odprezentovat na veřejnosti, fochu ani příliš rozumět nemusí, stačí, když si nechá dobře poradit. Samozřejmě, předchozí zkušenosti jsou velkou výhodou, ale nejsou nezbytností. Podívejme se např. na Mariána Jurečku (KDU-ČSL) na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Zemědělec, který zemědělskému ministerstvu šéfoval v Sobotkově vládě, dokáže rozjet kola "důchodové reformy" a řady dalších komplikovaných věcí, s nimiž si jeho předchůdkyně, expertka na sociální oblast Jana Maláčová vůbec netroufla operovat. Možná s Jurečkovými postupy nemusíme souhlasit, ale jeho schopnost řídit ministerstvo s největším rozpočtem bez odborných zkušeností, je ukázkou opravdu agilního politika.

Abychom Heleně Langšádlové nekřivdila, zkušenost s akademickou sférou má, ale proč se jí nechlubí je nabíledni. Byla členkou správní rady (a absolventkou) zkrachovalé Vysoké školy politických a společenských věd s.r.o. Podobné případy poškozují pověst soukromých vysokých škol v ČR.

Titul si na uvedené instituci dodělávala až po-té, co vstoupila do politického života, před tím byla stavební techničkou a provozovala penzion. Ačkoliv by se zdálo, že jde spíše o ženu do praxe, Jurečkův případ ukazuje, že mohla něco ukázat i na poli politického řízení vědy a výzkumu. Obzvláště, když vzdělání, věda a výzkum (zejména na univerzitách jdou tyto oblasti ruku v ruce) byly proklamovány jako vládní priorita. Jenže v tomto se ukázal zakopaný pes.

Vláda univerzitního profesora a bývalého rektora brněnské univerzity se sice k uvedeným tématům trvale hlásí, ale v realitě dala přednost obraně a dopravě. Shodou okolností rezortům ovládaných ministry ODS. Vzdělání a věda připadly koaličním partnerům, kteří, jak se ukázalo, hrají druhé housle. Tedy v případě školství v rukou starostů se jedná o druhé housle, v případě vědy a výzkumu v rukou TOP 09 jde o třetí, možná spíše páté housle.

Samotné ministerstvo vědy a výzkumu nemá skoro žádné pravomoci, a Langšádlová přímo řídila jen cca 15 lidí. Už v momentě zřízení se k novému úřadu přistupovalo velmi opatrně. Zlí jazykové se hned pustili do kritiky, že jde jenom o funkci pro funkci. To dementují samotní vědci, jenž si práci Langšádlové pochvalují. Jenže neměla za sebou ani velký rezort s důležitými pravomocemi ani možnost na vládě předvést politický výtlak vlastní strany.

Ve vládní sestavě měla stranickou podporu jenom v ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi. Nejslabší vládní zastoupení v rámci pětikoalice a jejich předsedkyně tam ani není a předsedá Sněmovně. Kdyby se rezortu chopila samotná Markéta Pekarová Adamová, mohlo to vypadat jinak. Hned mohla bouchnout do stolu a říci, akademikům přidáme ať se nám nebouří pod okny, vždyť je to ostuda! Podobně jako v případě lidoveckého předsedy Jurečky, by se mohla ukázat její výrazná politická osobnost. Jenže na kdyby se nehraje.

Celá situace nám tak osvětluje neživotnost samotné TOP 09, jenž sama nic prosadit nedokáže a jejího velkého bratra ODS, menší partner příliš nezajímá, hledí si svých rezortů. Langšádlová, tak valčík na metru čtverečním zatančit nedokázala. Chyba nebyla v nedostatku "lajků", ale v tom, že celá její strana se s drobným prostorem vymezeným v rámci koalice SPOLU smířila už po vyhraných volbách.

Zdroje: vlada.gov.cz, seznamzpravy.cz, idnes.cz, autorský text, komentář